Moravskoslezský kraj (od ledna 2000 do května 2001 Ostravský kraj) je jedním ze 14 vyšších územních samosprávných celků v Česku. Žije zde obyvatel. Sídlem kraje je Ostrava.
Kraj se nachází na severovýchodě České republiky. Z větší části leží v Českém Slezsku (7 desetin), zbývající část zabírá severovýchod a malý kousek severu Moravy. Hranici mezi těmito historickými zeměmi v kraji v převážné většině tvoří řeky Odra a Ostravice (to v případě severovýchodu Moravy). Na západě kraje je severní Morava zastoupena jihozápadní částí bývalého okresu Bruntál, což je zhruba okolí Rýmařova. Na jihu kraj sousedí se Zlínským krajem, na západě s Olomouckým krajem, na severu s polskými vojvodstvími Opolským a Slezským, na jihovýchodě s Žilinským krajem na Slovensku. Na území kraje se nacházejí čtyři euroregiony – Beskydy, Praděd, Silesia a Těšínské Slezsko.
V kraji je celkem šest statutárních měst. Ostrava a Frýdek-Místek leží v obou tzv. historických zemích, zbývající čtyři, Opava, Havířov, Karviná a Třinec, leží ve Slezsku. Symboly kraje tvoří znak, vlajka a logo.
Přírodní podmínky Horopisně leží území kraje na rozhraní Českého masívu a vnějších Západních Karpat, na severu do něj zasahuje Středoevropská nížina (Opavská pahorkatina). Nejvyšším pohořím je Hrubý Jeseník (Praděd, 1491 m), jenž patří k Českému masívu a Moravskoslezský kraj se o něj dělí se sousedním Olomouckým krajem. Na opačném, jihovýchodním konci kraje se zvedají Moravskoslezské Beskydy (Lysá hora, 1324 m), které přecházejí do Zlínského kraje, na Slovensko i do Polska. Nižší kopce lemují jihozápadní hranici kraje. Severovýchod se naopak svažuje do Ostravské pánve kolem řeky Odry a jejích přítoků. Nejnižším bodem je soutok řek Odry a Olše na hranici s Polskem (195 m).
Většinu území kraje odvodňuje řeka Odra a její přítoky (např. Opava, Ostravice, Olše, Osoblaha) do Baltského moře. Z části Nízkého Jeseníku kolem Rýmařova a drobných území okresu Nový Jičín odtékají vody do povodí řeky Moravy, tedy do Černého moře. Nepatrné části východní části kraje patří do povodí řeky Váh (části obcí Hrčava, Bukovec, Mosty u Jablunkova).
I když je kraj spojován především s průmyslovým Ostravskem, nachází se v něm i cenné přírodní oblasti, jež jsou chráněny v rámci tří chráněných krajinných oblastí: Beskydy (rozlohou 1160 km²; včetně zlínské části největší CHKO v Česku), Jeseníky a Poodří. Kromě toho je zde 5 přírodních parků a 131 maloplošných chráněných území.
Obyvatelstvo
V roce 2001, kdy proběhlo poslední sčítání lidu s povinnou deklarací národnosti a náboženského vyznání, se 86,9 % obyvatel kraje označovalo za Čechy, 3,3 % za Slováky, 3,0 % za Poláky, 2,3 % za Moravany, 0,8 % za Slezany, 0,3 % za Němce a 0,2 % za Romy, avšak údaje o podílu romského obyvatelstva jsou zkreslené z důvodu neochoty deklarace romské národnosti ze strany Romů. 40,2 % obyvatel kraje se považovalo za věřící – hlavně římské katolíky, zatímco 52,3 % obyvatel kraje se označilo za ateisty. Podíl věřících postupně klesá. Malá část – zejména evangelických – obyvatel Těšínska hovořících místním česko-polsko-německým nářečím se kromě deklarace české či polské národnosti označuje rovněž za Šlonzáky (Slezany) či Goraly. Nejvíce Poláků žije právě na Těšínsku, kde je mnoho obcí úředně dvojjazyčných. Původní obyvatelstvo Hlučínska na sebe pohlíží rovněž jako na Prajzáky – byť i zde se většina obyvatel hlásí k české národnosti, v některých obcích na Hlučínsku se okolo 10 % obyvatel hlásí k národnosti slezské.
Kraj má čtvrtý nejvyšší počet obyvatel ze všech českých krajů a po Praze nejvyšší hustotu zalidnění, vysoce převyšující republikový průměr (Česko 133 obyvatel na km², Moravskoslezský kraj 224 obyvatel na km²;). 62 % obyvatel žije ve městech nad 20 tisíc obyvatel, a i to je v zemi výjimečné. Nejvyšší hustota zalidnění je na Ostravsku (981), nejnižší na Bruntálsku (62).
Slavní rodáci Mezi slavné osobnosti narozené v kraji patří například zakladatel genetiky Johann Gregor Mendel, psycholog Sigmund Freud, hudební skladatel Leoš Janáček, historik František Palacký, herec Vlastimil Brodský, atlet Emil Zátopek, skokani na lyžích Jiří Raška a Jakub Janda, tenistka Petra Kvitová či zpěvačka Ewa Farna.
Administrativní členění Území kraje je vymezeno územími okresů Bruntál, Opava, Nový Jičín, Frýdek-Místek, Karviná a Ostrava-město.
OkresRozlohaPočet obyvatelHustota zal.Počet obcí Bruntál 1 536 91 597 60 obyv./km² 67 Frýdek-Místek 1 208 214 660 178 obyv./km² 72 Karviná 356 246 324 692 obyv./km² 17 Nový Jičín 882 151 577 172 obyv./km² 54 Opava 1 113 176 236 158 obyv./km² 77 Ostrava-město 332 320 145 964 obyv./km² 13
K 31. prosinci 2002 zanikly okresní úřady a samosprávné kraje se pro účely státní správy od 1. ledna 2003 dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty dále na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě bývalých okresních měst vykonávají rozšířenou státní správu ještě tato města: Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Jablunkov, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Odry, Orlová, Rýmařov, Třinec, Vítkov.
V kraji je 300 obcí, z toho 22 obcí s rozšířenou působností. Sídelním městem kraje je statutární město Ostrava.
Obce nad 7 000 obyvatel MěstoOkresObyvatel k 1. 1. 1971Obyvatel k 1. 1. 1980Obyvatel k 1. 1. 1990Obyvatel k 1. 1. 2000Obyvatel k 1. 1. 2010Obyvatel k 1. 1. 2020 Ostrava Ostrava-město 279 209 325 227 331 219 321 263 306 006 287 968 Havířov Karviná 81 667 92 606 92 187 87 113 82 896 71 200 Opava Opava 50 289 59 360 63 253 61 171 58 440 56 450 Frýdek-Místek Frýdek-Místek 39 239 54 210 66 366 61 654 58 582 55 557 Karviná Karviná 76 075 79 726 70 235 65 585 61 948 52 128 Třinec Frýdek-Místek 30 203 34 095 45 593 39 427 37 405 35 002 Orlová Karviná 24 319 30 682 37 550 35 949 32 430 28 735 Český Těšín Karviná 15 820 23 595 28 810 26 952 25 499 24 297 Nový Jičín Nový Jičín 19 569 31 027 33 218 26 935 25 862 23 260 Krnov Bruntál 22 663 26 225 25 969 25 993 25 059 23 257 Kopřivnice Nový Jičín 10 538 18 241 24 295 24 313 23 044 21 851 Bohumín Karviná 25 544 24 388 23 691 22 818 21 482 20 518 Bruntál Bruntál 10 519 16 664 19 142 17 812 17 264 16 138 Hlučín Opava 12 934 22 782 22 866 14 597 14 236 13 931 Frenštát pod Radhoštěm Nový Jičín 8 614 10 631 11 528 11 554 11 124 10 837 Frýdlant nad Ostravicí Frýdek-Místek 6 372 7 485 14 384 9 675 9 681 9 922 Studénka Nový Jičín 9 779 12 664 12 466 10 720 10 129 9 477 Příbor Nový Jičín 7 758 10 050 11 644 8 946 8 747 8 476 Rýmařov Bruntál 7 587 9 452 10 252 9 202 8 711 8 181RychvaldKarviná7 536 Bílovec Nový Jičín 4 900 10 937 10 881 7 532 7 543 7 394 Odry Nový Jičín 5 011 9 596 10 126 7 588 7 371 7 285
Historie Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujících Ústavy České republiky a ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000, samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízených zastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb.
K 31. květnu 2001, dnem vyhlášení novelizačního ústavního zákona č. 176/2001 Sb., byl Ostravský kraj přejmenován na Moravskoslezský kraj, současně byly přejmenovány i další tři kraje. Zákonem č. 387/2004 Sb. byly 1. ledna 2005 přesunuty tři obce (Huzová, Moravský Beroun, Norberčany) z Moravskoslezského kraje do Olomouckého kraje.
V letech 1949–1960 byla většina území dnešního Moravskoslezského kraje součástí kraje Ostravského; část pak patřila ke kraji Olomouckému. V roce 1960 oba kraje zanikají a území celého dnešního Moravskoslezského kraje pak patřilo až do 31. prosince 1999 k tehdejšímu Severomoravskému kraji.
Za Rakousko-Uherska náležela většina území současného kraje k Slezskému vévodství, z malé části k Moravskému markrabství, Hlučínsko bylo součástí pruské provincie Slezska (viz též moravsko-slezská hranice). Po vzniku Československa náležela většina kraje k zemi Slezské se správním centrem Opavou, malá část k zemi Moravské se správním centrem v Brně, od 1. prosince 1928 do 31. prosince 1948 náleželo celé území kraje k zemi Moravskoslezské se správním centrem v Brně.
Politika
Volební období 2004–2008 Vítězství v krajských volbách 2004 dosáhla ODS v čele s lídrem Evženem Tošenovským (37,87 % hlasů). Vznikla tak středopravicová koalice ODS + KDU-ČSL, která v zastupitelstvu kraje disponovala 37 hlasy. Hejtmanem byl opětovně zvolen Evžen Tošenovský. Prvním náměstkem hejtmana (pro oblast dopravy a životního prostředí) se stal Pavol Lukša (později TOP 09).
Složení koalice v Radě kraje 2004–2008 ODS: 7 křesel (hejtman + 4 náměstci hejtmana + 2 radní) KDU-ČSL: 4 křesla (1. náměstek + 2 náměstci hejtmana + 1 radní)
Volební období 2008–2012 Po krajských volbách v roce 2008 vznikla díky vítězství sociálních demokratů (42,63 %) v kraji levicová koalice ČSSD + KSČM. Hejtmanem se stal lídr ČSSD Jaroslav Palas. Komunistický lídr Josef Babka se stal radním kraje. Koalici vytvořilo 42 levicových zastupitelů, která zvolila jedenáctičlennou radu kraje.
Složení koalice v Radě kraje 2008–2012 ČSSD: 8 křesel (hejtman + 4 náměstci hejtmana + 3 radní) KSČM: 3 křesla (2 náměstci hejtmana + 1 radní)
Vytvoření levicové koalice s KSČM doprovázely protesty a silná kritika obyvatel. Na samotném ustavujícím zasedání zastupitelstva přišli lidé s transparenty a před Krajským úřadem probíhala demonstrace.
Volební období 2012–2016 Po krajských volbách v roce 2012 vznikla v kraji opět levicová koalice ČSSD + KSČM, v čele s hejtmanem Miroslavem Novákem. Komunistický lídr Josef Babka se stal prvním náměstkem hejtmana a koalice tvořená 44 hlasy v zastupitelstvu utvořila jedenáctičlennou radu kraje.
Složení koalice v Radě kraje 2012–2016 ČSSD: 7 křesel (hejtman + 4 náměstci hejtmana + 2 radní) KSČM: 4 křesla (1. náměstek + 2 náměstci hejtmana + 1 radní)
Volební období 2016–2020 Středopravicová koalice byla tvořena hnutím ANO 2011 + KDU-ČSL + ODS, reprezentovaná krajskou koaliční radou, v čele s hejtmanem Ivo Vondrákem (ANO), Lukášem Curylem (KDU-ČSL) a Jakubem Unuckou (ODS). Dohromady koalice disponovala 36 hlasy v Zastupitelstvu kraje.
Koalice byla utvořena vůbec nejrychleji a jako první po volbách v roce 2016. Koaliční smlouva mezi stranami byla podepsána již 17. října 2016, a to i přes prvotní zdrženlivost ODS k hnutí ANO.
Složení koalice v Radě kraje 2016–2020 ANO 2011: 6 křesel (hejtman + 4 náměstci hejtmana + 1 radní) KDU-ČSL: 3 křesla (1. náměstek hejtmana + náměstek hejtmana + radní) ODS: 2 křesla (2 náměstci hejtmana)
Volební období 2020–2024 Krajské volby na podzim roku 2020 krajskou vládu nijak zásadně neproměnily. Ke stávající koalici hnutí ANO 2011 + KDU-ČSL + ODS se připojila ČSSD. Během tohoto volebního období došlo ke změně hejtmana, Ivo Vondrák (ANO) na svou funkci rezignoval během jednání Zastupitelstva Moravskoslezského kraje v červnu 2023. Do čela krajské vlády byl zvolen stávající náměstek Jan Krkoška (ANO), který však na funkci hejtmana rezignoval v březnu 2024 krátce poté, co jej Obvodní soud pro Prahu 2 uznal vinným z uplácení lékařů. Kraj následně dočasně krátce řídil 1. náměstek Jakub Unucka (ODS). Dalšími lídry koaličních stran jsou Lukáš Curylo (KDU-ČSL) a Petr Kajnar (ČSSD). Dohromady koalice disponovala 46 hlasy v krajském zastupitelstvu, v červnu 2023 se tento počet snížil na 42. Jakub Unucka v srpnu 2024 na funkci prvního náměstka rezignoval.
Složení koalice v Radě kraje 2020–2024 ANO 2011: 5 křesel (hejtman + 4 náměstci hejtmana) ODS: 3 křesla (1. náměstek hejtmana + náměstek hejtmana + radní) KDU-ČSL: 2 křesla (2 náměstci hejtmana) ČSSD: 1 křeslo (radní)
Fyzická geografie