Judita Flanderská (fr. Judith de France; 843/844–870) byla královna Wessexu a posléze flanderská hraběnka. Za krále Wessexu se provdala hned dvakrát. V roce 856 se stala manželkou Æthelwulfa, o dva roky později ženou jeho syna a dědice Æthelbalda. Jako vdova utekla z kláštera a proti vůli otce se provdala za mladého flanderského hraběte Balduina.
Biografie Původ Narodila se jako dcera západofranckého krále Karla II. Holého a Ermentrudy, dcery Oda Orleánského.
Královna Wessexu Judita je v písemných pramenech zmíněna poprvé v souvislosti se svými zásnubami s wessexským králem Etehwulfem v červenci 856. Ethelwulf se tehdy vracel z Říma z pouti, kterou tam podnikl se svým mladším synem Alfrédem, a zastavil se cestou na dvoře Juditina otce. Svatba byla slavena 1. října 856 ve Verberie za přítomnosti remešského biskupa Hinkmara a při svatebním obřadu byla podle franckého zvyku korunována za královnu Západních Sasů.Ženy ve středověku, str. 62 Brzy po návratu do Wessexu se zřejmě Æthewulfa snažil připravit o trůn jeho nejstarší přeživší syn Æthelbald. Důvodem mohlo být manželství s Juditou, ze kterého by vzešli urozenější potomci než on sám. Došlo k dělení říše, Æthelwulf ponechal synovi západní Wessex a ve své závěti jej ustanovil dědicem.
Æthelwulf zemřel roku 858 a na trůn usedl Æthebald. Oženil se s mladičkou vdovou po svém otci, čímž si vysloužil nelibost církve. Jejich svazek byl vnímán jako incestní a v přímém rozporu s církevním právem. Na západofranckém dvoře byl posléze z politických důvodů uznán. Manželství zůstalo bezdětné, roku 860 bylo anulováno a Æthebald krátce poté zemřel.
Třetí manželství náhled|upright|vlevo|Karel II. Holý jmenuje Balduina I. hrabětem flanderským (iluminace z 15. století) Po smrti svého druhého manžela Judita prodala svůj majetek ve Wessexu a vrátila se do Francie na dvůr svého otce. Karlovi, který dlel právě v Soissons, se donesly zvěsti o ne právě nejvhodnějším chování jeho dcery, a aby získal důkazy, vyslal k ní svého syna Ludvíka a Balduina, pozdějšího flanderského hraběte; měl zřejmě v úmyslu dceři sjednat další sňatek. Prozatím ji zavřel do kláštera v Senlis. Judita nicméně o Vánocích roku 861 s Balduinem z kláštera utekla; patrně ještě v klášteře, před útěkem, se za něj provdala.
Juditin otec se rozzuřil. Během dvorského soudu byl Balduin pro únos a odepření poslušnosti panovníkovi odsouzen ke konfiskaci lén. Církev pár exkomunikovala. Azyl našli oba mladí lidé na dvoře Juditina bratrance Lothara Lotrinského, kam se dostali v říjnu roku 862. Karel Holý žádal jejich vydání a Balduin v obavě před nebezpečím utekl i s Juditou do Říma a odvolal se k papeži Mikulášovi I. Ten se po vyslechnutí páru ujal role prostředníka v ožehavém sporu a žádal krále, aby Balduinovi odpustil. V dopise mu doporučoval, aby jej opět přijal do své přízně, protože jinak by se Balduin mohl spojit s Normany a Juditině matce zase psal o tom, jak se Balduin kaje ze svého zločinu. Také apeloval na biskupy a biskupa Hinkmara, aby ztratil slovo na podporu Balduina.Ženy ve středověku, str. 64 Biskup Hinkmar byl nesmiřitelným odpůrcem obou provinilců kvůli únosu a tak se Judita s otcem setkala až v říjnu 863 ve Verberie. 13. prosince téhož roku byli Balduin a Judita v Auxerre oficiálně oddáni.
Z Balduina se opět na papežskou přímluvu po třech letech stal flanderský hrabě a měl bránit vikinským útokům. Není jasné, zda se pro tento akt Karel nerozhodl v naději, že Balduin bude zabit, ten ale situaci zvládl překvapivě dobře. Odrazil vikinskou hrozbu, rozšířil svou armádu i území a stal se z něj věrný zastánce krále Karla.
Judita zemřela roku 870, když jí bylo pouhých 26 let. Jako Balduinova manželka se stala jedním z předků Matyldy Flanderské, manželky Viléma Dobyvatele, je tak předkem anglických a britských králů. Kněz Witger, autor genealogie flanderského hraběte Arnulfa, popisuje Juditu jako velmi krásnou a velmi chytrou ženu.
Potomci Svému třetímu manželovi dala Judita čtyři děti – tři syny a dceru: Karel (cca 863–864) Balduin (864/866–918), hrabě flanderský, ∞ 884 Ælfthryth, dcera Alfréda Velikého Rudolf (cca 869–896), hrabě z Vermandois Gunhilda ∞ 877 Guifredo I. Barcelonský
Vývod z předků
Odkazy Poznámky
Reference
Externí odkazy
Entry on Judith in "Women at the Beginning" by Patrick J. Geary on Google Books Women in England in the Middle Ages By Jennifer C. Ward on Google Books Britannica entry on Judith's third husband, Baldwin I of Flanders The Peerage entry on Judith of France Information on Judith's mother's ancestry Humble, Richard. The Saxon Kings. London: Weidenfeld and Nicolson, 1980
Kategorie:Karlovci Kategorie:Franské princezny Kategorie:Anglické královny Kategorie:Flanderské hraběnky Kategorie:Narození v 9. století Kategorie:Úmrtí v 9. století Kategorie:Ženy