Tým Kanady v Billie Jean King Cupu reprezentuje Kanadu v tenisové soutěži ženských týmů od vzniku soutěže v roce 1963 pod vedením národního tenisového svazu Tennis Canada. Vyjma roku 1965 nastoupila do všech ročníků.
Kanada získala titul v roce 2023 po finálové výhře nad Itálií a stala se třináctou vítěznou zemí soutěže. Vylepšila tak maximum ze světového semifinále 1988, kdy podlehla Československu. Čtvrtfinále si zahrála v letech 1964, 1967, 1987 a 2015. Ve druhé Světové skupině se objevila v ročnících 1995, 1996, 2007, 2011, 2014, 2016, 2018 a 2019.
Týmovým statistikám vévodí Aleksandra Wozniaková, která vyhrála nejvyšší počet 40 utkání a celkově se zúčastnila 36 mezistátních zápasů. Nehrající kapitánkou se v listopadu 2025 stala bývalá týmová hráčka Marie-Ève Pelletierová, když nahradila Heidi El Tabakhovou.
Historie 1963–1994: Čtvrtfinalista a semifinalista Světové skupiny Kanada nastoupila do premiérového ročníku 1963. Reprezentantky Ann Barclayová a Louise Brownová utržily porážku v úvodním kole Světové skupiny 0–3 od Velké Británie. Čtvrtfinále si Kanaďanky Benita Sennová, Vicky Bernerová a Louise Brownová poprvé zahrály v roce 1964, když ve druhém kole soutěže zdolaly Švédsko 2–1, ovšem poté nestačily na Austrálii 0–3 na utkání. Podruhé se mezi osm týmu probojovaly ve složení Susan Buttová, Vicky Bernerová a Faye Urbanová roku 1967 po výhře 2–1 nad Švýcarskem. Následně však nenašly recept na Německo, které je vyřadilo 3–0.
Po dvaceti letech se týmu podařilo opět proniknout do čtvrtfinále, když v Poháru federace 1987 reprezentovaly Helen Kelesiová, Carling Bassettová-Segusová a Jill Hetheringtonová. Na turnaji přehrály Nizozemsko 3–0 a Sovětský svaz poměrem 2–1. Konec v turnaji přišel v zápase s Československem, na něhož nestačily 1–2. První semifinálovou účast si družstvo odvezlo z melbournského Flinders Parku, který hostil turnaj v sezóně 1988. V nominaci se objevily Rene Simpsonová, Helen Kelesiová a Jill Hetheringtonová. Kanada postupně zdolala Jižní Koreu 2–1, Finsko 3–0 a ve čtvrtfinále Švédsko 3–0. Mezi poslední čtveřicí podlehly kanadské tenistky druhý rok v řadě Československu, tentokrát po výsledku 0–3.
1995–2009: Průměrné výsledky První ročník s novým názvem soutěže Fed Cup, a novým formátem světových skupin, proběhl v roce 1995. Po vítězství ve druhé Světové skupině nad Itálií 3–2 prohrály kanadské hráčky Jana Nejedly, Patricia Hy-Boulaisová, Jill Hetheringtonová a Rene Simpsonová baráž Světové skupiny proti Japonsku hladce 0–5.
Další výraznější výsledek přišel roku 2006, kdy družstvo vyhrálo první skupinu Americké zóny. Členky Aleksandra Wozniaková, Stéphanie Duboisová a Marie-Ève Pelletierová pak v baráži o účast ve druhé Světové skupině vyřadily Argentinu těsně 3–2. Poprvé od roku 1996 se tak objevily ve druhé Světové pro sezónu 2007. Klíčový zápas s Izraelem však nezvládly a po domácí porážce 2–3 podstoupily baráž s Argentinou. Prohra 1–4 na zápasy znamenala pád do Americké zóny.
2010–2013: Boj o účast ve druhé Světové skupině V roce 2010 Kanada za účasti Aleksandry Wozniakové, Marie-Ève Pelletierové, Valérie Tétreaultové a Sharon Fichmanové oplatila Argentině porážku z baráže druhé Světové skupiny 2007. V montréalské baráži Jihoameričanky zdolala hladce 5–0 a po čtyřech letech se vrátila do druhé nejvyšší úrovně soutěže.
Fed Cup 2011 znamenal duel ve druhé Světové skupině proti Srbsku. V sobotu Rebecca Marinová porazila Aleksandru Krunićovou, ovšem druhá reprezentantka země javorového listu Aleksandra Wozniaková nestačila na Bojanu Jovanovskou. V neděli poslala Jovanovská Srbky do vedení výhrou nad Marinovou a Wozniaková poslala střetnutí do závěrečné čtyřhry po vítězství nad Anou Jovanovićovou. Domácí pár Fichmanová a Pelletierová ale nenašel recept na srbské duo Jovanovská a Krunićová, což znamenalo konečný výsledek 2–3. V navazující baráži pak Kanaďanky nezvládly měření sil se Slovinskem opět poměrem utkání 2–3.
Po výhře v postupové baráži 1. skupiny Americké zóny 2013 nad Brazílií si Kanada v Kyjevě zahrála o účast ve druhé Světové skupině proti Ukrajině. Těsné vítězství 3–2 zajistila sestava Eugenie Bouchardová, Gabriela Dabrowská, Sharon Fichmanová a Stéphanie Duboisová.
2014–2015: Postup do Světové skupiny První mezistátní výhru ve druhé Světové skupině od roku 1995 dosáhla Kanada v roce 2014, když v Montréalu přivítala Srbsko. V sobotních singlech poslala Wozniaková domácí do vedení výhrou nad Vesnou Doloncovou. Bouchardová navýšila náskok na 2–0 po zdolání Jovany Jakšićové. V neděli zajistila Bouchardová rozhodující třetí bod vítězstvím s Doloncovou a v následném deblu Srbky již jen zkorigovaly skóre na 1–3. Dabrowská s Fichmanovou ve čtyřhře podlehly Jakšićové se Stojanovićovou. Poprvé v historii pak Kanaďanky zvládly dubnovou baráž Světové skupiny. Jednalo se o jejich první duel v této úrovni od roku 2004. V Québecu přehrály Slovensko poměrem utkání 3–1. Úvodní den Wozniaková zdolala padesátou druhou hráčku žebříčku Janu Čepelovou a Bouchardová si poradila s Kristínou Kučovou. Jako v předchozím únorovém střetnutí pak opět Bouchardová potvrdila vítězství třetí dvouhrou, v níž porazila Čepelovou. Od zavedení nového formátu světových skupin v roce 1995 tak Kanada poprvé postoupila do Světové skupiny. Slovenský pár Janette Husárová a Anna Karolína Schmiedlová vyhrál závěrečnou čtyřhru nad Dabrowskou s Fichmanovou.
Debut v osmičlenné Světové skupině kanadský výběr zaznamenal v roce 2015 na domácí půdě proti obhájci titulu a nejvýše nasazené České republice. V týmu absentovaly dvě nejvýše postavené Kanaďanka Bouchardová s Wozniakovou. Ze sobotních dvouher odešly poraženy Françoise Abandová s Karolínou Plíškovou i Dabrowská s Terezou Smitkovou. V neděli pak Plíšková rozhodla o postupu výhrou nad Dabrowskou. Češky nakonec triumfovaly 4–0 po vítězství v závěrečné čtyřhře.
Montréalská baráž Světové skupiny 2015 znamenala těsnou porážku od Rumunska 2–3 na zápasy a sestup do Americké zóny. Françoise Abandová ve dvouhře překvapivě zdolala třicátou druhou ženu klasifikace Irinu-Camelii Beguovou a připsala si první fedcupové vítězství. Bouchardová poté nestačila na Alexandru Dulgheruovou. V neděli však obě Kanaďanky prohrály svá utkání s Mituovou a Dulgheruovou. Deblová výhra Dabrowské s Fichmanovou jen zkorigovala výsledek.
2016–2019: Účast v Americké zóně a návrat do druhé Světové skupiny Únorová druhá Světová skupina 2016 proti Bělorusku znamenala těsnou prohru 2–3. V dubnové navazující baráži v Bratislavě utržila Kanada čtvrtou mezistátní porážku v řadě, když na Slovensko nestačila opět poměrem 2–3. Poprvé od roku 2013 tak spadla do 1. skupiny Americké zóny.
Sestava pro Americkou zónu 2017 čítala Biancu Andreescuovou, Charlotte Robillard-Milletteovou, Katherine Sebovovou a Carol Zhaovou. V základním bloku 1. skupiny tým porazil Venezuelu, Bolívii a Paraguay. V klíčové baráži o postup pak přehrál Chile. Rovněž z dubnové baráže druhé Světové skupiny 2017 proti Kazachstánu vyšly zástupkyně země javorového listu vítězně. Abandová přispěla dvěma body po výhrách nad světovou jedenapadesátkou Jaroslavou Švedovovou i jednatřicítkou Julií Putincevovou. Šestnáctiletá juniorka Bianca Andreescuová sice ztratila úvodní duel s Putincevovou, ovšem v neděli překvapivě zdolala zkušenou Švedovovou. Závěrečná čtyřhra za rozhodnutého stavu vyzněla pro soupeřky Kamilu Kerimbajevovou s Galinou Voskobojevovou, jež porazily Dabrowskou se Sebovovou.
Na utkání klužské druhé Světové skupiny 2018 proti Rumunkám byly nominovány Bianca Andreescuová, Gabriela Dabrowská, Katherine Sebovová a Carol Zhaová. Sobotní singly nezvládly Zhaová ani Andreescuová, když nenašly recept na Soranu Cîrsteaovou, respektive Irinu-Camelii Beguovou. V neděli prohrála Sebovová s Beguovou a ve čtyřhře si bod útěchy připsaly Dabrowská se Zhaovou, jež přehrály dvojici Ana Bogdanová a Ioana Raluca Olaruová. Celková porážka 1-3 znamenala posun do baráže o udržení v této úrovni soutěže. V Montréalu přivítal tým Ukrajinu ve druhé baráži 2018. Přes porážku Andreescuová v otevírací dvouhře se světovou čtyřicítkou Lesjou Curenkovou získaly Kanaďanky potřebné tří body. Bouchardová přispěla dvěma body v duelech s Katerynou Bondarenkovou i Curenkovou. Dabrowská prohrála čtvrtý singl. O vítězném družstvu musela rozhodnout rozhodující čtyřhra. V ní triumfovaly Andreescuová s Dabrowskou nad Bondarenkovou s Olgou Savčukovou.
Ve druhé Světové skupině 2019 na antuce v 's-Hertogenboschi proti Nizozemsku dominovaly Kanaďanky. Bianca Andreescuová získala dva body po vítězstvích nad Richèl Hogenkampovou i Arantxou Rusovou. Třetí bod přidala Abandová proti Rusové. Výsledek 4–0 zkompletovaly deblistky Dabrowská s Rebeccou Marinovou. V roli nehrající kapitánky prožila debut Heidi El Tabakhová. Poprvé od roku 2015 tak Kanadu čekala Světová baráž. Na antuce v Prostějově se vyzyvatelem stal lídr světového žebříčku Česká republika, s níž měl kanadský výběr negativní bilanci 0–6. Nominaci odřekly světová třiadvacítka Bianca Andreescuová a osmdesátá první hráčka žebříčku Eugenie Bouchardová. Rebecca Marinová i 16letá debutantka Leylah Fernandezová dvouhry prohrály. Rovněž tak deblistky Dabrowská s Fichmanovou čtyřhru nezvládly. Kanaďanky odjely s porážkou 0:4 na zápasy.
2020–2023: Vzestup Kanaďanek na finálových turnajích korunovaný titulem Billie Jean King Cup 2021 byl v důsledku koronavirové pandemie rozložen do dvou kalendářních let 2020 a 2021. V bielském kvalifikačním kole, hraném v únoru 2020, Kanadu porazilo Švýcarsko, když jediný bod získala Leylah Fernandezová. V následné baráži, během dubna 2021, členky výběru dominovaly nad Srbkami 4–0 a postoupily na úvodní ročník finálového turnaje v pražské O2 areně. Ve skupinové fázi Kanada zdolala Francii 2–1 a podlehla 0–3 pozdějším vítězkám z Ruské tenisové federace, ruskému týmu hrajícímu pod neutrálním statusem.
Ve vancouverském kvalifikačním kole 2022 si tým jednoznačným výsledkem 4–0 poradil s Lotyšskem hrajícím bez opory Ostapenkové. Oba singly vyhrála Fernandezová, jeden bod přidala Rebecca Marinová a čtyřhru ovládly Gabriela Dabrowská s Carol Zhaovou. V glasgowské skupině finálového turnaje Kanaďanky zopakovaly druhé místo z předchozího ročníku, když porazily Italky 3–0 a poté nestačily na Švýcarsky poměrem 1–2, které ročník ovládly a připsaly si první trofej. Dvouhry odehrály Bianca Andreescuová s Fernandezovou, jež odehrála s Dabrowskou i čtyřhry.
2023: Kanada třináctou vítěznou zemí po zisku prvního titulu V roce 2023 Kanada získala první titul a stala se třináctou vítěznou zemí od založení soutěže v sezóně 1963. Vylepšila tak semifinálové maximum z roku 1988. Členkami týmu na finálovém turnaji byly Leylah Fernandezová, Rebecca Marinová, Eugenie Bouchardová, Marina Stakusicová a Gabriela Dabrowská. V kvalifikaci byla součástí výběru také Katherine Sebovová. Jako nehrající kapitánka reprezentaci vedla Heidi El Tabakhová. Ženská reprezentace potvrdila výkonnostní vzestup kanadského tenisu, když navázala na první tituly Kanady v Davis Cupu 2022 a ATP Cupu 2022.
Souboj kvalifikačního kola ve Vancouveru proti Belgii rozhodla až závěrečná čtyřhra. V předchozím programu uhrála dva body Fernandezová, ale Marinová i Katherine Sebovová odešly poraženy. Fernandezová pak s Dabrowskou ztratily jen tři gamy proti zkušeným deblistkám Greet Minnenové a Kirsten Flipkensové, která ukončila reprezentační kariéru. Na listopadovém finálovém turnaji pro 12 celků v Seville, Kanaďanky dominovaly. Do semifinále postoupily po výhrách 3–0 ve skupině nad Španělskem a Polskem. Mezi poslední čtveřicí týmů proti Česku otočily nepříznivý vývoj ze stavu 0–1. České soupeřky porazily až v osmém vzájemném duelu. Premiérovou účast ve světovém finále proměnily v titul, kdy zdolaly Itálii 2–0. V pátém mezistátním střetnutí přehrály Italky počtvrté.