náhled|velký sval žvýkací a spánkový sval člověka

Žvýkací svaly (musculi masticatorii) jsou svaly, které zavírají čelisti, křídlové svaly navíc pohybují dolní čelistí dopředu a do stran. V opačném směru, tedy k otevírání čelistí, pracují dvojbříškatý sval (musculus digastricus) a některé svaly jazylky (jazylkočelistní sval, musculus mylohyoideus a bradojazylkový sval, musculus geniohyoideus)

Žvýkací svaly mají původ ve svalovině žaberních štěrbin a vznikají z prvního žaberního oblouku. V důsledku tohoto jsou inervovány V. hlavovým nervem, přesněji mandibulární větví trojklaného nervu, čímž se liší od mimických svalů, které jsou inervovány nervem lícním.

Žvýkací svaly savců velký sval žvýkací (m. masseter) – odstupuje na lícní kosti a upíná se na zevní plochu dolní čelisti spánkový sval (m. temporalis) – odstupuje ve spánkové jámě spánkové kosti a upíná se na processus muscularis dolní čelisti boční křídlový sval (m. pterygoideus lateralis) – odstupuje na spodině lební a upíná se na krček kloubní hlavice dolní čelisti střední křídlový sval (m. pterygoideus medialis) – odstupuje v křídlové jámě a upíná se na vnitřní plochu dolní čelisti

Všechny žvýkací svaly jsou párové.

Žvýkací svaly ptáků Existuje velká různorodost, ale obecně jsou u ptáků vyvinuty následující žvýkací svaly: musculus adductor mandibulae internus musculus pseudotemporalis profundus musculus adductor mandibulae posterior musculus constrictor ventralis musculus adductor mandibulae externus – rostralis et temporalis

Žvýkací svaly plazů Krokodýli jsou archosauři, příbuzní ptákům, a jejich žvýkací svaly jsou do značné míry ptačím podobné a s nimi homologní:

musculus adductor mandibulae internus rudimentární musculus pseudotemporalis profundus musculus adductor mandibulae posterior musculus constrictor ventralis musculus adductor mandibulae externus – superficialis, medialis, profundus

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Svaly hlavy člověka