Jan Liberda (c. 1700 TěšínDatabáze Národní knihovny ČR, Liberda, Jan, 1700–1742 – 9. srpna 1742 Berlín) byl český evangelický kazatel, náboženský spisovatel doby barokní a jeden z představitelů těšínského pietismu.
Život Studoval v Halle, poté vyučoval v Těšíně pod vedením Steinmetzovým. V roce 1725 musel z Těšína uprchnout, protože se dostal do sporu s katolíky kvůli židovskému děvčátku, které tajně přemístil do pietistické školy – mimo dosah katolické církve. Mezi lety 1726–1732 působil jako kazatel českých exulantů, kteří se usadili v hornolužickém Großhennersdorfu na statku hraběnky Jindřišky Kateřiny z Gersdorfu (něm. Henriette Catharina von Gersdorff – jejím vnukem byl Mikuláš Ludvík Zinzendorf). Na začátku července 1727 podepsal mezi prvními tzv. Statuta, jimiž Zinzendorf upravil náboženský život v nově vzniklém exulantském městečku Herrnhut. Liberdovy konflikty s jeho vrchností vedly k tomu, že v letech 1732–1737 jej věznil saský kurfiřt ve waldheimské pevnosti pro „pobuřování poddaných“, ačkoliv hraběnka z Gersdorfu nemohla jeho jednoznačnou vinu dokázat. Liberda byl nařčen, že v době, kdy byl kazatelem v Großhennersdorfu, podněcoval k odchodu zde usedlé Čechy do Berlína. Skupina exulantů ale opustila statek hraběnky z Gersdorfu v době Liberdovy nepřítomnosti. Liberdovi se podařilo v roce 1737 uprchnout z vězení do Berlína. Tam se stal českým luterským kazatelem exulantské obce.
Poté, co v roce 1740 vtrhl mladý pruský král Fridrich II. do Slezska, se mluvčí tajných nekatolíků Václav Tichý sešel v listopadu 1741 v Hradci Králové s jeho generálem Christophem Wilhelmem von Kalckstein, aby jeho prostřednictvím informoval pruského krále o neutěšené situaci českých nekatolíků i jejich přání odejít ze země pod ochranou pruských vojsk. Král pak vydal kazateli Janu Liberdovi plnou moc k organizování hromadné emigrace do zabraného území Slezska. Čeští nekatolíci měli dostat od pruské armády pasy rekrutů (branců) bez vojenské povinnosti. S těmito pasy pak měli odejít s celými rodinami i majetkem do Pruského Slezska až při stahování vojska z Čech. Jan Liberda ale na konec války nečekal a organizoval odchod evangelíků (s pruskými rekrutskými pasy pod armádní ochranou) hned. V únoru 1742 sám převedl první skupinu exulantů do válkou zničeného slezského městečka Münsterberg, které se stalo prvním shromaždištěm. V Münsterbergu pak zakoupil pro Čechy dva domy a zřídil školu. Vyčerpán touto prací onemocněl a v srpnu 1742 v Berlíně zemřel. Tam je pohřben v Betlémské kapli.
Dílo Prvotinka, to jest jen summovní a kratičká o knize Zjevení sv. Jana Zpráva. [Místo tisku neznámé] 1726. A και Ω. Klíč Davidů k otevření pokladů království Božího. Lubáň 1729. Pravidélko hennersdorfské. Pravidlo nejsvětější víry apoštolské. Lubáň 1731. Další dotisky v roce 1748 a 1770, oba v Berlíně. kancionál Harfa nová na hoře Sion znějící. Lubáň 1732. Krátký výtah učení křesťanského. Halle 1736.
Odkazy
Reference
Literatura Skalský, G. A.: Der Exulantprediger Johann Liberda. Ein Beitrag zur Geschichte der böhmischen Emigration. JGGPÖ, 1910 (31), s. 117–379. Skalský, G. A.: Kazatel Jan Liberda a česká exulantská církev v Drážďanech. Reformační sborník, 1928 (2), s. 10–25. Malura, J. a Kosek, P. (ed.): Čistý plamen lásky. Brno, 2004. (Ukázka zde od str. 153.) Edita Štěříková: Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. Kalich, 2001. Edita Štěříková: Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. Kalich, 1999, s. 208–220. Kouba, Jan: Slovník staročeských hymnografů (13. – 18. století). Praha 2017, s. 229-239. Spratek, D.: Kazatel – vězeň – buditel – bouřlivák – pedagog – básník – politik… K 320. výročí narození Jana Liberdy. Evangelický kalendář – Kalendarz Ewangelicki, 2020, s. 105–109. Piętak S. – Pindur, D. – Spratek, D.: Dějiny evangelíků na Těšínsku od reformace do tolerance. SCEAV, Český Těšín, 2020, s. 233–237. Josef Volf: K literární činnosti J. Liberdy. Čas. Musea Král. českého, 1908 (roč 82), sv. 3, str. 370-372.
Související články Fridrich Vilém I. Červený šátek
Externí odkazy
Jan Malura: Příchod milované bytosti (A2, 2007) Lenka Luklová: Charakteristika interních subjektů v písních Liberdova kancionálu Harfa nová (MU, Brno) Jan Liberda: Lid Tvůj seť oddává, do Tvých věrných rukou (Nový život) Jan Liberda / Osobnosti / 300 let Ježíšova kostela v Těšíně (2008)
Kategorie:Čeští náboženští spisovatelé Kategorie:Čeští barokní spisovatelé Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Křesťanští myslitelé Kategorie:Pobělohorští exulanti Kategorie:Osobnosti Slezska Kategorie:Úmrtí v roce 1742 Kategorie:Muži Kategorie:Osoby s nejistým datem narození Kategorie:Čeští protestantští duchovní