Rhamphorhynchus („zobákovitá čelist“) je rod dávno vyhynulého ramforynchoidního ptakoještěra, žijícího v období svrchní jury (asi před 151 až 148 miliony let) na území dnešního Německa. Jeho zkameněliny jsou známé ze svrchnojurských sedimentů bavorského Solnhofenu. Mohl se však vyskytovat také na území dnešní Tanzanie, Španělska a Anglie.Thomas, H. T. (2025). Rhamphorhynchus bucklandi Huxley, 1859 is the valid name and authority for a Jurassic pterosaur (Pterosauria, Rhamphorhynchidae) from England, not Pterodactylus bucklandi Meyer, 1832. The Bulletin of Zoological Nomenclature. 82 (1): 185-189. doi: https://doi.org/10.21805/bzn.v82.a032
Popis Na rozdíl od pterodaktyloidů měl tento ptakoještěr dlouhý ocas, vyztužený ligamenty a zakončený výrazným „kormidlem“ v podobě kosočtverečného rozšíření konce ocasu. Jeho zobák byl prohnutý směrem nahoru a obsahoval množství jehličkovitých ostrých zubů, směrovaných dopředu. Pravděpodobně se živil zejména rybami a hmyzem. K lovu ryb byl velmi dobře adaptován, protože jeho zuby tvarově odpovídaly oštěpům, využívaným k lovu ryb dnešními indiánskými kmeny z oblastí Amazonie.Bakker, R. T. (1986). The Dinosaur Heresies, Zebra Books, New York (str. 285).
Vědecká studie z roku 2020 dokládá, že ramforynchové se přednostně živili měkkotělými vodními hlavonožci, například sépiemi a olihněmi.R. Hoffmann, J. Bestwick, G. Berndt, R. Berndt, D. Fuchs & C. Klug (2020). Pterosaurs ate soft-bodied cephalopods (Coleoidea). Scientific Reports, 10, Article number: 1230. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-020-57731-2
Další nová studie z roku 2020 se soustředila na ontogenezi (individuální vývoj) ramforynchů. Z výzkumu tělesných proporcí mláďat těchto ptakoještěrů vyplývá, že již velmi mladí jedinci byli nejspíš schopni aktivního letu.David W. E. Hone, John M. Ratcliffe, Daniel K. Riskin, John W. Hermanson & Robert R. Reisz (2020). Unique near isometric ontogeny in the pterosaur Rhamphorhynchus suggests hatchlings could fly. Lethaia. doi: https://doi.org/10.1111/let.12391https://archosaurmusings.wordpress.com/2020/07/08/how-to-grow-your-dragon-pterosaur-onotgeny/
Velikost a vzezření Většina exemplářů je velmi malých (v rozpětí křídel obvykle několik decimetrů), největší známý exemplář však dosahuje v rozpětí křídel 181 cm a délky těla 126 cm. V roce 2015 byla publikována vědecká studie, která dokládá objev měkkých tkání, obsahu žaludku a koprolitu (fosilního trusu) u jednoho exempláře.http://peerj.com/articles/1191/
Historie Historie popisu a poznávání tohoto rodu je velmi komplexní a složitá. Zkameněliny byly známé již od počátku 19. století (nejpozději rok 1825). Tento rod byl pak popsán již v roce 1831 jako Ornithocephalus Goldfussem, teprve v roce 1846 však paleontolog Christian Erich Hermann von Meyer formálně stanovil nový rod Rhamphorhynchus.
Odkazy
Reference
Literatura Goldfuss, G. A. (1831). Beiträge zur Kenntnis verschiedener Reptilien der Vorwelt. Nova acta Academiae Caesareae Leopoldino-Carolinae Germanicae Naturae Curiosorum. 15: 61–128. Michael B. Habib; David W. E. Hone (2024). Intraspecific variation in the pterosaur Rhamphorhynchus muensteri—implications for flight and socio-sexual signaling. PeerJ. 12: e17524. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.17524
Externí odkazy
Obsáhlý článek na blogu paleontologa Marka Wittona
Kategorie:Ramforynchoidi Kategorie:Organismy žijící v juře