Hana Benoniová, rozená Dumková, (26. listopadu 1868 Graddle záznamu v matrice zemřelých a oddaných se Hana Benoniová narodila v obci Horní Limbach (Felsőlendva) v Uhrách, nyní Grad ve Slovinsku. – 10. září 1922 Praha-Královské VinohradyMatriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv.Ludmily na Vinohradech v Praze) byla česká herečka.

Životopis Byla dcerou odborného spisovatele Josefa Dumka a autorky kuchařek Hany Dumkové. Herectví studovala u Otýlie Sklenářové-Malé, E. Peškové a F. A. Dessoira, který působil v pražském německém divadle v období 1880–1885.

Hrát začala v ochotnickém souboru Pokrok v Karlíně u Prahy v roce 1882. Do roku 1890 vystupovala ještě pod jménem Hana Dumková. Profesionální dráhu začala v roce 1884 ve smíchovské Aréně. Pohostinsky vystupovala také v Aréně v Kravíně a u ochotnických mimopražských souborů.

V roce 1885 byla ředitelem F. A. Šubertem angažována za členku souboru činohry pražského Národního divadla, za odcházející Marii Pospíšilovou, jejíž herecký obor částečně přebrala.František Černý: Hana Kvapilová, Orbis, Praha, 1960, str. 115

Stala se favoritkou ředitele Šuberta i Družstva a měla z mladých umělkyň nejvyšší plat. Např. v roce 1895 obdržela 4200 zl., zatímco Marie Laudová pouze 3600 zl. a Hana Kvapilová 2500 zl.František Černý: Hana Kvapilová, Orbis, Praha, 1960, str. 120, 204

Přestože byla především představitelkou salónních dam a romantických tragických hrdinek a oslňovala krásou svých toalet, svých největších úspěchů dosáhla v realistických dramatech z moravské vesnice. V roce 1890 byla po boku Otilie Sklenářové-Malé první Jenůfou v dramatu Její pastorkyňa Gabriely Preissové. V roce 1894 vytvořila v Národním divadle titulní roli v premiérovém uvedení Maryši. Pro roli ji vybrali přímo bratři Mrštíkové a upřednostnili ji před Marií Laudovou.František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 173

Po odchodu ředitele Šuberta v roce 1900 začala její hvězda upadat. Nová správa divadla dávala přednost jiné dramaturgii a jiným umělcům (moderní dramatice a např. Haně Kvapilově. Divadelní kruhy ji zazlívaly až příliš úzké intimní styky s ředitelem Šubertem (Anna Lauermannová-Mikšová ji ve svých denících označila za jednu z Šubertových milenek).

V roce 1902 vyšla najevo její spojitost s defraudační aférou ve Svatováclavské záložně, kdy jí z odcizených peněz hlavní viník aféry Josef Ort financoval luxusní kostýmy, a ona ztratila dřívější popularitu a nějaký čas se kvůli negativním reakcím publika nemohla objevit na scéně. V Národním divadle pak setrvala až do roku 1910, kdy odešla do důchodu. Později hostovala u význačných kočovných divadelních společností na venkově a v roce 1917 nastoupila do zájezdového souboru Česká činohra.

Od roku 1919 až do své smrti v roce 1922 působila v Divadle na Vinohradech.Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, .

Její jevištní projev navazoval na deklamační školu patetického herectví ze 60. a 70. let 19. století.František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 284, Vystupovala především v rolích salónních dam a mladých tragických milovnic.

Jejím manželem byl Bohumil Benoni (1862–1942), zpěvák-barytonista, sólista opery Národního divadla v Praze. Svatba se konala v roce 1890 v Praze.Matriční záznam o sňatku Johanny Dumkové s Bohumilem Benonim farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském Měli jednu dceru, Barboru.

Je pochována na Vyšehradském hřbitově v Praze.Redakce umělecké správy divadla: Čtvrtstoletí Městského divadla na Král. Vinohradech, jubilejní sborník, vyd. Městské divadlo na Král. Vinohradech, Praha, 1932, str. 117 Některé zdroje uvádějí chybné datum úmrtí.

Divadelní role, výběr náhled|upright|Hana Benoniová jako Maryša (1894) ve společnosti děvčete z Divák 1884 J. W. Goethe: Faust, Markétka, Aréna v Kravíně 1884 Friedrich Schiller: Panna Orleánská, titul. role, Aréna na Smíchově 1893 William Shakespeare: Othello, mouřenín benátský, Desdemona, Národní divadlo, režie Josef Šmaha 1894 bratři Mrštíkové: Maryša, titul. role, Národní divadlo, režie Edmund Chvalovský 1898 William Shakespeare: Král Lear, Kordelie, Národní divadlo, režie Jakub Seifert 1908 bratři Mrštíkové: Maryša, titul. role, Národní divadlo, režie Jaroslav Kvapil 1919 Alois Jirásek: Vojnarka, Madlena Vojnarová, Národní divadlo, režie Jaroslav Hurt 1919 August Strindberg: Tanec smrti, Alice, Vinohradské divadlo, režie K. H. Hilar 1921 D. S. Merežkovskij: Carevič Alexej, carevna, Divadlo na Vinohradech, režie Václav Vydra nejst.

Odkazy

Reference

Literatura Alexander Buchner: Opera v Praze, PANTON, Praha, 1985, str. 147 František Černý: Hana Kvapilová, Orbis, Praha, 1960, str. 102, 115, 117, 120–122, 161, 166, 204, 206, 211–2, 215–6, 220, 223–4, 251, 302, 305, 311, 316–7, 320, 352 František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 151, 164, 167, 171–4, 176, 284, František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 86 Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. . S. 18, 111, 321, 392, 486, 489. Ljuba Klosová: Život za divadlo (Marie Hübnerová), Odeon, Praha, 1987, str. 48, 50, 55–6, 63, 76, 264 Vladimír Procházka a kol.: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 22–3 Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 49, 52, 80, 134, 391 František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 178, 190, 230, 231 Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str.  142 V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 179 Redakce umělecké správy divadla: Čtvrtstoletí Městského divadla na Král. Vinohradech, jubilejní sborník, vyd. Městské divadlo na Král. Vinohradech, Praha, 1932, str. 56, 117 Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, V. V. Štech: V zamlženém zrcadle, Československý spisovatel, Praha, 1969, str. 59

Běla Veselá: Žena v českém umění dramatickém, vyd. Topičova edice, Praha, 1940, str. 14, 19, 20 VODÁK, Jindřich. Tváře českých herců : od Josefa Jiřího Kolára k Vlastovi Burianovi. Praha : Orbis, 1967. 250 s. S. 90–97.

Externí odkazy

Kategorie:České herečky Kategorie:České divadelní herečky Kategorie:Herečky Národního divadla Kategorie:Herečky Divadla na Vinohradech Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Narození v Pomurském regionu Kategorie:Narození 26. listopadu Kategorie:Narození v roce 1868 Kategorie:Úmrtí v roce 1922 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Ženy Hana Kategorie:Úmrtí 10. září