náhled|150px|Povločkovaná (vlevo) a skaná žinylka (vpravo) náhled|150px| Tkaná žinylka (ze začátku 20. století) náhled|150px|Skací stroj na výrobu žinylky (z roku 1975) náhled|120px|vlevo| Polotovar tkané žinylky: Předdílo s částečně oddělenými pásky osnovních nití (1926) náhled|120px|vlevo|Skací jednotka žinylkového stroje náhled|150px|Polyakrylová dekorační tkanina: osnova z filamentu, útek ze žinylky 357 tex (Německo 1981) náhled| 150px|Žinylková výšivka na hedvábné tkanině (Persie na přelomu 17. a 18. století) náhled| 150px| Žinylková výšivka na paličkovaném podkladě (Francie, začátek 18. století) náhled|150px|Strojní výšivka se žinylkou (Itálie asi 2020) Žinylka (z francouzského chenille = housenka) je efektní příze housenkovitého tvaru. Druhy žinylky V odborné literatuře se uvádí: tkaná, pletená (na osnovním stroji), skaná, pozamentová, povločkovaná (z povločkovaných monofilamentů), imitovaná (efektně skaná) žinylka. Schenek: Lexikon Garne und Zwirne, Deutscher Fachverlag 2005, , str.77-78
Vedle těch jsou z minulosti (asi od 17. století) i z 21. století známé žinylkové výšivky a krajky. Technologie výroby Tkaná žinylka
Pásy z cca 2-8 osnovních nití se protkávají útkem v plátnové nebo perlinkové vazbě, mezi pásy zůstává mezera, v jejímž středu se v hotové tkanině jednotlivé pásy oddělí přestříháním útkových nití. Šířkou mezery se určuje délka útků odstávajících z krajů pásu a tím i délka vlasu v hotové žinylce. Tkaný pás (zvaný také předdílo) se obvykle zakrucuje skaním, takže vzniká příze s kruhovým průřezem.
Tímto způsobem se žinylka začala vyrábět ve Francii kolem roku 1750 z hedvábných nití a používala se asi do 60. let 20. století zejména k výrobě tzv. žinylkových koberců. Hennig a kol.: Gewebetechnik, VEB Fachbuchverlag Leipzig 1978, str. 382-383
Skaná žinylka
Na konvenčním prstencovém skacím stroji je adaptováno zařízení pracující na následujícím principu (viz snímek skací jednotky vlevo):
Vlasová nit se ovinuje kolem plochého kovového dílce (tzv. kalibru), v jehož vnitřku rotuje kotouč s ostrou hranou, kterou se rozřezává nit na délku cca 2-5 mm. Od velikostí kalibru je závislá délka vlasu a tloušťka hotové příze. Ústřižky vlasové niti jsou vedeny kolmo mezi dvě nosné (jádrové) niti, ty se vzájemně zakrucují, stisknou vlasy a fixují jejich polohu tak, že se z nich kolem osy jádra tvoří hebký povrch příze s kruhovým průřezem.
Skací zákrut nosných nití je udáván otáčkami vřetena (max. cca 9000/min.), příze se navíjí na potáč rychlostí cca 7-10 m/min.
Tímto způsobem se dá vyrábět žinylka v jemnostech cca 80-2000 tex, ve váhovém poměru vlasových k nosným nitím cca 70/30 – 80/20. Nejčastěji se zpracovávají jednoduché příze z polyakrylu, známé jsou však i výrobky z viskózy, polyesteru i bavlny.
Žinylka pak prochází při přesoukávání z potáčů na křížové cívky elektronickou kontrolou za účelem odstranění vadných, bezvlasých míst.
S průmyslovou výrobou skané žinylky se začalo asi v roce 1970 (v Itálii). Údaje o rozsahu produkce nejsou publikovány, známé je jen, že tento druh příze je mnohostranně použitelný, např. jako útek ve tkaninách na závěsy a nábytkové potahy (viz snímek vpravo) na zátažných i osnovních pletacích strojích k výrobě módního svrchního ošacení, šálů aj. na ruční pletení k výrobě svetrů, čepic a mnoho jiných Povločkovaná žinylka Nosná nit se povrstvuje elektrostaticky jednotlivými vlákny. Zásadní podmínka je, že vlákna a nosná nit musí mít vzájemně opačný elektrický náboj. Všechna vlákna mají stejný náboj, takže se vzájemně odpuzují a staví se kolmo k základní niti. Jejich zakotvení na niti je však slabé a povločkovaná žinylka má proto nízký odpor k oděru. Nepravá žinylka Housenkový efekt na přízi se může dosáhnout družením gimpy, buklé nebo niti s hustými smyčkami. Příze sice nevypadá jako žinylka, ale když se zpracuje do tkaniny nebo pleteniny, povrch zboží s velkým množstvím malých smyček se podobá výrobku ze žinylky. Žinylková výšivka se zhotovuje tzv. žinylkovým stehem na tkaninách nebo na paličkovaném podkladě. V 21. století se vyrábějí také vyšívací stroje se speciální hlavicí pro žinylkový steh. Žinylková krajka (vyrobená veřejně neznámou technologií) se nabízí v maloobchodě v několika variantách. Literatura R. H. Gong/Rachel M. Wright: Fancy yarns: their manufacture and application, Woodhead Publishing 2002, , str. 55-59 a 80-86
Externí odkazy
Reference
Kategorie:Druhy příze