Supervize je nástroj celoživotního učení používaný zejména u pomáhajících profesí. Supervize vznikla v psychoterapeutickém prostředí. Později se začala využívat i v dalších oblastech, jako je sociální práce, zdravotnictví, školství a v poslední době i ve výrobních podnicích. Smyslem supervize je rozvíjet profesní dovednosti supervidovaných, posilovat vztahy v pracovním týmu a nacházet řešení problematických situací. V procesu supervize poskytuje supervizor supervidovanému zpětnou vazbu k jeho práci. Supervize má většinou formu rozhovoru mezi supervizorem a supervidovaným (supervidovanými).

Supervizor Supervizor je osoba, která vede supervizi. Supervizorem může být zkušený odborník nikoli jen v pomáhajících profesích, který je v dané problematice odborníkem.

Formy supervize Individuální supervize Skupinová supervize Týmová supervize Manažerská supervize

Historie supervize Počátky supervize sahají do konce 19. století. První využití nacházela v terapeutické praxi jako forma odborného vedení začínajících terapeutů. V průběhu 20. století, se začala rozšiřovat i do oblastí sociální práce, zdravotnictví a školství. Postupně se stává nedílnou součástí profesního růstu, podpory a kontroly kvality, nejen, pomáhajících profesí.

Jeden z prvních, kdo využíval supervize byl Sigmund Freud. Supervizi využíval pro psychoanalytický výcvik. Ve 40. letech začaly tzv. Balintovské skupiny (Balint Society), nesoucí název po Michaelu Balintovi, který se tak pokoušel přispívat k porozumění vztahu mezi lékařem a pacientem. Tato forma skupinové supervize se později rozšířila i do dalších oblastí pomahajících profesí. V 80. letech 20. století vznikl model sedmi okruhů supervize (Seven-Eyed Model of Supervision), jehož autory jsou Robin Shohet a Peter Hawkins. Je to jeden z nejčastěji používaných modelů přístupu k supervizi v evropské praxi.

Historie supervize v Česku V Československu se supervize začala objevovat v 50. letech jako součást podzemních psychoanalytických výcvikových skupin. Terapeuti Jaroslav Skála, Edward Urban a Jaromír Rubeš supervidovali výcvikové skupiny a psychoterapeutické komunity od roku 1967. Jaroslav Skála potom s Jiřím Růžičkou v roce 1981 začali v rámci Institutu aplikované psychologie(SUR) pořádat tříleté výcviky vedení Balintovských Skupin.

Zásadní obrat nastal po roce 1989, kdy do Česka začaly pronikat západní postupy a modely. Postupem času vznikly odborné asociace pro supervizi: ČIS, ASuPP a FHS UK. Supervize byla v ČR ukotvena i legislativně prostřednictvím zákonu č. 108/2006 Sb. o sociálních službách.

Supervizní kontrakty Supervizní kontrakt je dvoustranná nebo třístranná dohoda, nejčastěji zprostředkovaná supervizorem. Stranami kontraktu jsou zpravidla supervizor a supervidovaný, případně zadavatel supervize, který může být zaměstnavatel supervidovaného. Kontrakt stanovuje očekávání účastníků supervize, frekvenci a délku jednotlivých setkání, cíle supervize a pravidla (bezpečí, důvěra, respekt). Tento kontrakt se uzavírá na začátku supervizního procesu.

Pomáhá k tomu, aby obě strany věděly, na čem jsou. Umožňuje bezpečnou a otevřenou spolupráci mezi stranami. Zároveň všechny strany chrání (tím, že říká, co je důvěrné).

Odkazy Reference

Literatura Supervize v pomáhajících profesích / Peter Hawkins, Robin Shohet ; [z anglického originálu Supervision in the Helping Professions přeložila Helena Hartlová]. -- Vyd. 1. -- Praha : Portál, 2004. -- 202 s. : il. ; 23 cm. -- (brož.) Supervize – kazuistiky / [uspořádal a opatřil komentářem Antonín Šimek ; autoři kazuistik Kamil Kalina … et al.]. -- Vyd. 1. -- V Praze : Triton, 2004. -- 171 s. ; 21 cm. -- (váz.)

Externí odkazy Internetové stránky Českého institutu supervize Internetové stránky akreditovaného vzdělávacího zařízení Moje vzdělávání Internetové stránky o supervizi/seznam supervizorů - Česká asociace streetwork

Kategorie:Sociální práce Kategorie:Psychoterapie