Diethylamid kyseliny lysergové (LSD, z německého Lysergsäurediethylamid) je bezbarvá krystalická psychotropní látka, jež je užívána rekreačně či spirituálně jako halucinogen.

Již v extrémně nízkých mikrogramových množstvích vyvolává silné účinky, zahrnující vizuální a zvukové halucinace, roztříštění ega, změněné vnímání času, či euforii. Mohou se však vyskytovat nežádoucí psychické reakce odvíjející se od psychického stavu jedince a jeho historie užívání psychotropních látek. Mezi takové reakce patří například úzkost, paranoia, mylné představy, extrémní pocity déjà vu a takzvané myšlenkové smyčky. Ke zmíněným negativním zážitkům dochází zejména ve špatném prostředí, nebo při „špatně nastavené mysli“ (člověk je emočně labilní, příliš mladý, trpí psychickou poruchou…). V komunitě uživatelů se takové reakci přezdívá „bad trip“. Na LSD nevzniká závislost. LSD není neurotoxické, ba naopak je dokázáno, že je neuroplastické.

Historie Vznik LSD bylo poprvé syntetizováno Dr. Albertem Hofmannem v laboratořích švýcarské farmaceutické firmy Sandoz v Basileji v roce 1938, psychoaktivní účinky však objevil náhodou (Albert Hofmann sám LSD požil) až v roce 1943.Albert Hofmann – LSD, mé problémové dítě dostupné online

Do šedesátých let byly prováděny po celém světě rozsáhlé výzkumy jejích psychiatrických účinků, např. projekt MKULTRA nebo Timothy Learym na Harvard University, kde pracoval do roku 1963. LSD bylo úspěšně používáno mj. jako psychoterapeutická pomůcka, v léčení depresí, schizofrenie, drogové závislosti a alkoholismu a dětského autismu.Multidisciplinary Association for Psychedelic Studies, LSD history comic. LSD si brzy oblíbili umělci k posílení své kreativity. Od toho byl už jen malý krok k získání si popularity mezi veřejností (zejména mezi příslušníky hnutí hippies). Největší propagátor LSD, Timothy Leary, viděl v látce potenciál k přeprogramování lidského uvažování a podporu svobodomyslné kontrakultury.

Československo V socialistickém Československu, kde prováděl výzkum např. Stanislav Grof, bylo zakázáno jako v jedné z posledních zemí.LSD: Jak se ČSSR stalo psychedelickou velmocí | HN.IHNED.CZ – téma Dodnes se však LSD v jistých kruzích užívá (4,6 % amerických studentů ve 12. třídě někdy vyzkoušelo LSD, 2004).

Současný výzkum Výzkum LSD je v současnosti ve světě vzácný a obvykle limitovaný pouze na testování na zvířatech. Ojedinělé výzkumy na lidech ale existují, například výzkum z roku 2007 v Texasu prokázal, že LSD může pomoci léčit těžší formy migrény.MAPS: LSD and Psilocybin research zdroj neexistuje

Vlastnosti LSD patří do rodiny ergolinových alkaloidů. Je to mírně zásaditá krystalická látka rozpustná ve vodě nebo lihu. Je velice nestabilní a rychle se rozpadá i při pokojové teplotě nebo na denním světle. Při běžných dávkách je aktivní pouze jeden určitý izomer této molekuly.

Syntetizuje se reakcí kyseliny lysergové s diethylaminem. Kyselina lysergová se získává hydrolýzou ergotaminu, který je v relativně velkém množství (cca 2 % sušiny) obsažen v námelu. Diethylamid kyseliny lysergové je poměrně náročný na syntézu a předpokládá se, že ho vyrábí zkušení organičtí chemici v plně vybavených laboratořích jen na několika místech na světě.

Účinky Účinky LSD se případ od případu liší v závislosti na předchozích zkušenostech, momentální náladě i průběžném životním rozpoložení (set), aktuálním okolním prostředí (setting) a množství psychoaktivní substance, v závislosti na podmínkách se může rozvinout tzv. „bad trip“. LSD se běžně užívá orálně, ve formě papírků (tripů) napuštěných LSD (většinou o rozměrech okolo 5×5 mm) či formě želatiny nebo tablety. LSD nemá žádnou chuť ani pach.

Mechanismus Účinky LSD jsou vysvětlovány tím, že se váže na určitý typ serotoninových receptorů (5-HT2 i 5-HT1), tedy receptorů mozkového neurotransmiteru serotoninu. Skutečné vazby a následky těchto vazeb jsou velmi komplikované a vedou k blokaci nebo naopak stimulaci určitých mozkových drah.

Způsob užití a dávkování LSD se nejčastěji užívá perorálně ve formě papírků nasáknutých roztokem LSD ve vodě. Dalšími možnostmi jsou pak kapky, tablety, nebo injekce do žil, při které účinky nastupují již během 3 až 5 minut.

Pro typické psychoaktivní účinky se obvykle užívá 50 až 400 μg. Přibližně 20 μg se udává jako spodní limit, při kterém je pozorovatelný efekt LSD. Užívání méně než 20 μg (tzv. microdosing) nezpůsobí LSD trip, ale věří se, že tato dávka podporuje kreativitu, produktivitu a neuroplasticitu. Dávky nad 400 μg jsou považovány za velmi vysoké (heroické dávky). Není známá smrtelná dávka LSD nebo případ, kdy by člověk zemřel čistě kvůli požití příliš velké dávky a to zřejmě především proto, že LSD zůstává v těle 12 hodin a jeho metabolity jsou do 48 hodin zcela zpracovány.

Vliv na psychiku Účinek nastupuje 30 až 60 minut (podle způsobu užití) po požití a trvá v rozmezí 6 až 12 hodin. Obvykle se po tuto dobu dostavují pseudohalucinace, iluze, vize, změna vnímání reality, odlišné a zintenzivněnější prociťování emocí a času, častá je také smyslová synestezie, tedy prolínání smyslů (např. pocit „vidění hudby“ apod.) Tento stav se označuje jako psycholytický. Při vyšších dávkách (300–500+ μg) dochází také k dočasnému, ale i úplnému odpoutání uvědomění od těla a ega (potažmo jeho štěpení). Zážitky přitom mohou být jednoznačně pozitivní, ale i výrazně negativní. Často je uváděno zřetelné vnímání myšlenek zatlačených do podvědomí či nevědomí, právě toho se využívalo v psychoterapii. Mnoho uživatelů uvádí, že zážitek s LSD výrazně změnil jejich osobnost i vnímání světa.Petr Třešňák, Jan Kovalík: LSD – dobrá droga žije. Časopis Respekt 4/2006. Dostupné online Osoby pod vlivem LSD však mají sníženou schopnost komunikace, koncentrace, a nemohou spát. Halucinace během tripu mohou vést k záměrnému či nezáměrnému sebepoškození, v několika případech se toto ukázalo pro uživatele fatálním.

Užití LSD může mít dlouhotrvající psychické následky, a to častěji u osob, které měly psychické problémy v minulosti. Traumatem může být i samotný zážitek ze stavů zažitých po požití LSD. Traumatizující trip na LSD může vzácně způsobit i psychózu. Častější jsou však „flashbacky“, krátké záblesky z prožitých halucinogenních tripů. Některé studie uvádějí, že LSD může u osob trpících schizofrenií zhoršit průběh nemoci.

Fyzické účinky a závislost Fyzické účinky LSD tripu jsou proti těm psychickým téměř zanedbatelné. Dochází však ke zvýšení krevního tlaku, srdeční frekvence a tělesné teploty, někdy k pocení a vyschnutí v ústech. U těhotných žen však požití LSD může vyvolat kontrakce dělohy a tedy potrat.

Na LSD vzniká jen krátkodobá tolerance, což vede k tomu, že po maximálně 14 dnech lze opakovat stejně intenzivní zážitek při stejné dávce. LSD dále nezpůsobuje žádnou fyzickou závislost – někdy však může vést k nespecifické psychické touze po drogovém opojení.

Další účinky Užití LSD mimo psychické změny mění také hojnost některých proteinů v buňkách. Při experimentu s uměle vytvořenou mozkovou tkání změnilo 7,5 % zkoumaných proteinů své množství v buňkách. Mezi proteiny, kterých výrazně přibylo se řadí například protein ABRAXAS1, který se podílí na opravě DNA a vápníkové senzory pro příjem a výdej synaptických váčků. Naopak ubylo množství proteinů BRAF kináz, které se podílejí na řízení růstu a dělení buněk.

Legalita a právo Neexistuje žádný drogový test, který by odhalil požití LSD, jelikož účinná dávka je zanedbatelná. K jeho stanovení se používají náročnější (a dražší) analytické metody, takže jeho použití prokazatelné je, ale vzhledem k vysokým nákladům na analýzu se ve zbytných případech od průkazu upouští.

LSD je uvedeno v příloze zákona o návykových látkách (zák. č. 167/1998 Sb.) a jeho výroba, přechovávání nebo předávání jiné osobě bez povolení ministerstva zdravotnictví je tedy trestné.

Odkazy Reference

Externí odkazy

LSD.cz LSD: Jak se ČSSR stalo psychedelickou velmocí LSD Blotter Acid Art V Československu běžel oficiální výzkum LSD – rozhlasový rozhovor s MUDr. Milošem Vojtěchovským, účastníkem psychedelických výzkumů v ČSSR LSD — Made in ČSSR 2015, Paul Kremen.

Kategorie:Amidy karboxylových kyselin Kategorie:Psychoaktivní látky Kategorie:Halucinogeny Kategorie:Entheogeny Kategorie:Psychedelika Kategorie:Terciární aminy Kategorie:Dusíkaté heterocyklické sloučeniny