Vývoj názvů ulic v Trutnově Město Trutnov má v současné době zhruba 600 názvů ulic. Některé ulice na své jméno stále čekají anebo jej už mají, ale kvůli úředním průtahům se ještě stále nepoužívá.
V počátcích města, uzavřeného v hradbách, nebyly názvy ulic ještě potřeba. Ulic bylo jen několik a náměstí jen jedno, ale již tenkrát si lidé kvůli lepší orientaci jednotlivé ulice neoficiálně pojmenovávali. Náměstí se říkalo Rynek, ale zřejmě nejstaršími názvy ulic v Trutnově jsou Dlouhá (dnešní Jihoslovanská), Kostelní (dnešní Bulharská) a Pražská (dnes část Palackého). Postupně přibývaly i názvy vedlejších ulic, ale také uliček, vedoucí k postranním brankám a právě ty se dochovaly až do současnosti. Mimo jiné např. branka U Studně, Zahradní branka a další. Ale až do 19. století se Trutnov nijak významně nerozrůstal a o názvech ulic se toho moc neví. Až teprve po vzniku textilních továren v údolí řeky Úpy nastal významný rozvoj. Město se začalo rozrůstat a s plánováním nových čtvrtí se do map dostávaly i jejich budoucí názvy, později často nerealizované. Protože byl Trutnov osídlen převážně německým obyvatelstvem, byly veškeré názvy ulic výhradně německojazyčné. To se příliš nezměnilo ani po vzniku Československé republiky a zabráním Sudet se německá jména ještě více stylizovala. Až do konce války se třeba hlavní náměstí jmenovalo po Hitlerovi.
Po 2. světové válce přišla doba odstraňování německých názvů. I když se profesor Procházka snažil vytvořit přehledný systém uličního názvoslovíMonika Pechová, Život a dílo Jaroslava Procházky, dipl. práce, 1999. a většinu poválečných českých názvů pomohl zavést právě on, leckdy se úřady jeho systému nedržely, a to zvláště po roce 1948. V 50. letech se Trutnov zaplnil Stalingradským náměstím, Stalinovým náměstím či kinem Stalino. Nejdůležitějším faktorem pro živelnost pojmenovávání však byl fakt, že ve městě nebyl určen žádný pracovník, který by se tvorbou toponym systematicky zabýval. A ti lidé, kteří se problematikou chtěli a měli předpoklady se na úrovni zabývat, z politických důvodů nemohli.
K prvnímu velkému přejmenovávání názvů došlo v 70. letech, když se zjistilo, že některé názvy ulic se po spojení Trutnova s Poříčím a s Horním Starým Městem vyskytují i třikrát. Této vlny však bylo využito k přejmenování i neutrálních názvů ulic na ideologicky zabarvené. Na konci roku 1989 tak ve městě existovalo 150 názvů, přitom ulic bylo několikrát více.
Po roce 1989 došlo k další vlně změn názvů, tentokrát naopak vyřazením všech politicky orientovaných. K tomuto účelu byla původně sestavena názvoslovná komise pod vedením PhDr. Vladimíra Wolfa. V prvotním seznamu dokonce Městský úřad od komise požadoval přejmenovat i takové názvy jako Revoluční, Vítězná aniž by znal jejich minulost. K tomu nedošlo a odstraněny byly pouze názvy komunistické propagandy. Trutnov se dokonce stal městem jistým způsobem výjimečným, protože v jiných městech se dávaly názvy po Masarykovi, Benešovi, Palachovi a ostatních, v Trutnově zvítězil Krakonoš a jedinou ulicí po politikovi se stala Benešova.
V 90. letech se pak přistupovalo k dalším fázím přejmenovávání, kterými se město snažilo odstranit nedostatky systému názvů. Velké množství ulic nemělo svůj název, a tak se v adresách používal vždy název nejbližší ulice. Pokud by se tento stav zanesl do map, ulice by se různě větvily, lámaly a hlavně opakovaly, ulice Horská třináctkrát. Právě tolik příčných ulic odbočovalo z Horské ulice.
Trutnov se snaží, aby byly názvy v jednotlivých čtvrtích podobného stylu, což pomáhá při orientaci. Proto jsou např. na České čtvrti a Humlově Kopci názvy ulic po hudebních skladatelích, na Kryblici po spisovatelích a malířích, na Zelené Louce po květinách a v Nových Dvorech po stromech. Podobných názvoslovných okruhů (NOK), jak se uskupení podobných jmen nazývá, je v Trutnově ještě mnoho (viz seznam NOK).
Současné názvy Soupis ulic, náměstí a mostů k 19. 9. 2011, Městský úřad Trutnov, 2011.
A Adamovská /ADM/ – páteřní ulice v Adamově. (název od r. 2001, předtím beze jména) Akátová /HSM/ – /NOK keře/ – akát. ** název od r. 1995, předtím beze jména (větev Horské ul.) * Alpská /HSM/ – /NOK horstva/ – Alpy. Název původně vznikl podle dvou zdejších srubových staveb alpského typu a až teprve potom byly okolní ulice zařazeny do NOK se jmény horstev. ** název od r. 1994, předtím ulice neexistovala* Alšova /KRY/ – /NOK malíři/ – Mikoláš Aleš (1852–1913), český malíř, kreslíř, dekoratér a ilustrátor. Autor lunet v Národním divadle v Praze, z nichž jedna se jmenuje Trutnov a zobrazuje souboj s drakem. ** současný název od 70. let 20. stol. * předtím od r. 1945 Jedlová * předtím německy Tannen Strasse (česky Jedlová) * Anenská /DSM, DP/ – vede k býv. kapličce sv. Anny a Anenské léčivé studánce (u Vébrovky), kde dříve stávaly Anenské lázně. * název od r. 1997, předtím beze jména *
B náhled|Barvířská Barona Trencka /HP/ – /NOK Sedmiletá a slezské války/ – Fri(e)drich (Franz) baron Trenck bojoval jako velitel v rakouské armádě v nedaleké bitvě u Žďáru v září 1745. Je doloženo, že Trenck v Trutnově dokonce přenocoval. ** název od r. 2012, předtím ulice neexistovala*Jednání městské rady v Trutnově – 25. 6. 2012 – 154/3 Barvířská /HP/ – v ulici zřejmě dříve stávala barvířská dílna. Bednářova /KRY/ – /NOK spisovatelé/ – Kamil Bednář, básník a překladatel (1912–1972) Bendlova /DP/ – /NOK skladatelé/ – Karel Bendl (1838–1897), český hudební skladatel a sbormistr. Benešova /POR/ – Edvard Beneš (1884–1948), československý prezident v letech 1935–1938 a 1945–1948. Ulice na přání poříčských občanů pojmenována na jeho počest, respektive vrácení původního názvu. Bezděkovská /LHO/ – vede do osady Bezděkov. Běluňská /STR/ – vede podél říčky Beluňka, která ve Stříteži pramení. Bílá lávka /POR/ – betonová lávka má bílou barvu. Blanická /SP/ – /NOK české báje/ – podle bájné hory Blaník. Boční /POR/ – vede bokem od hlavní silnice. Bohuslava Martinů /SP/ – /NOK skladatelé/ – Bohuslav Martinů (1890–1959), český hudební skladatel. Bohuslavická /KRY/ – vede do Bohuslavic. Bohuslavický most /BOH/ – jediný silniční most v Bohuslavicích. Původní železný most stával vedle. Bohuslavický tunel /BOH/ – krátký silniční tunel, který byl vyražen pro silnici vedoucí k nové městské skládce v Bohuslavicích. Bolkovská /LIB/ – vede pod býv. hradem Bolkov. Boženy Němcové /KRY/ – /NOK spisovatelé/ – Božena Němcová (1820–1862), česká spisovatelka. Bratrství /HSM/ – /NOK spojenectví mezi národy/ – od pojmu bratrská spolupráce (původně socialistická). Bratří Čapků /KRY/ – /NOK spisovatelé/ – bratři Josef Čapek (1887–1945), český malíř, spisovatel, fotograf, grafik a knižní ilustrátor, autor slova „robot“; a Karel Čapek (1890–1938), český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a fotograf. Brixiho /DP/ – /NOK skladatelé/ – František Xaver Brixi (1732–1771), český hudební skladatel. Břečtejnská /HP/ – vede k hradu Břečtejn, někdy též označovaný starším názvem Břecštejn. náhled|Bulharská Březová /DP/ – /NOK listnaté stromy/ – bříza, listnatý strom. Jelikož je možné používat jak slovo Břízová i Březová, zvolila komise zvučnější název. Bučinská /VNY/ – vede ke kopci Bučina (513 m n. m.). Buková /DP/ – /NOK listnaté stromy/ – strom buk. Ulice navíc vede ke kopci Bučina s bukovým porostem. Bulharská /VM/ – /NOK slované/ – Bulhaři, slovanský národ žijící převážně v Bulharsku. ** současný název od r. 1945 * předtím, po roce 1918 německy Kirchen Gasse (česky Kostelní) * předtím, německy okolo r. 1900 část ulice Kirchen Gasse (česky Kostelní) a druhá část ulice německy Schmeykal Gasse (česky Schmeykalova) * předtím, okolo r. 1841 německy celá ulice Kirchen Gasse (česky Kostelní)*
C Cyklistická lávka /DP/ – byla postavena pro převedení cyklostezky přes řeku.
Č Čapí /OBL/ Červencová /VOV/ – /NOK léto/ – letní kalendářní měsíc červenec. Červnová /VOV/ – /NOK léto/ – letní kalendářní měsíc červen. Česká /DP, SP/ – /NOK Slované/ – Češi, slovanský národ žijící převážně v Čechách. Název byl však zvolen nezávisle na NOK hlavně proto, že tato ulice vede do České čtvrti. Českobratrská /HP/ – /NOK husité/ – jednota bratrská, protestantská církev, která vznikla v období husitských válek. Československé armády /HP, SP/ – na počest Československé armády, bojující ve 2. světové válce. Název byl zvolen hlavně proto, že ulice vedla směrem ke kasárnám této armády. Běžně je u názvu používán zkrácený název Čs. armády nebo Čsl. armády.
D Daunova /HP/– /NOK Sedmiletá a slezské války/ – Leopold Josef Maria, říšský hrabě von und zu Daun, princ z Thiana (24. září 1705 Vídeň — 5. února 1766 tamtéž) byl významný rakouský vojevůdce v době válek o rakouské dědictví. Debrnská /VNY/ – vede do býv. obce Debrné. Dělnická /HP/ – vede původní dělnickou kolonií Na Svobodě. Dělostřelců /BOJ/ – /NOK bitva u Trutnova 1866/ – dělostřelci, složka obou zúčastněných armád v bitvě u Trutnova r. 1866, vyzbrojená děly. Dlážděná /VM/ – povrch ulice tvoří kamenná dlažba. Dlouhá /HSM/ – dříve nejdelší vedlejší ulice v Horním Starém Městě, procházející od kostela až do Dolního Starého Města. Během výstavby sídliště Zelená Louka byla původní vesnická zástavba srovnána se zemí a nahrazena panelovými domy, které však absolutně nerespektovaly původní směr ulice. Proto byl název ponechán jen horní části ulice a zbytek přejmenován. Do Dolců /OBL/ – vede do osady Dolce. Do Kopce /BOJ/ – vede do kopce. Do Koutů /POR/ – vede do osady Kouty. Do Polí /HP/ – vede do polí. Do Rokytníka /BOH/ – vede z Bohuslavic do Starého Rokytníka. Do Stráně /VNY/ – vede do stráně. Do Vršku /VOV/ – odbočuje do vršku. Dolnická /BOJ/ – vede do osady Dolníky. Dolní /LHO/ – jedná se o dolní cestu vedoucí do Bezděkova. Dolní Promenáda /SP/ – ulice s dlouhou alejí (stromořadím) byla založena k procházkám, tj. k promenádě po nábřeží řeky. Promenáda je podchodem pod Nádražním mostem rozdělena na Horní a Dolní, která vede od mostu níže po proudu řeky. Dolnická /HP, BOJ/ Dolníky /VOV/ – ulice prochází osadou Dolníky avšak naprostá většina území patří do katastrálního území obce Staré Buky. Dolnoměstská /DP, DSM/ – vede do Dolního Starého Města. Dragounů /BOJ/ – /NOK bitva u Trutnova 1866/ – Dragouni, příslušníci jízdní pěchoty. Družstevní /DSM/ – název pochází zřejmě z doby, kdy se na konci ulice začaly v 70. letech 20. století stavět malé družstevní bytové domy. Avšak spolu s ostatními ulicemi v Dolním Starém Městě byl název přidělen teprve až po roce 1990. Dřevařská /POR/ – v areálu podél ulice působil dřevařský podnik. Dřevěnky /LHO/ – prochází okolo několika dřevěnek, tj. domů převážně ze dřeva. Dubová /DP/ – /NOK listnaté stromy/ – dub, listnatý strom. Dvořákova /SP/ – /NOK skladatelé/ – Antonín Dvořák (1841–1904), český hudební skladatel. Důlská /VOV/ – vede směrem k Židovskému dolu (horské údolí nebo úžlabina).
E Elektrárenská /POR/ – vede k bývalé první poříčské elektrárně, tzv. EPO I, která stála pod poříčským vlakovým nádražím. Po zrušení elektrárny zde národní podnik ČKD vyráběl kotle a tlakové nádoby. Nyní je z dochovaných budov areál různých firem. Elektrárenský most /POR/ – nachází se přímo u elektrárny. Tento most musel být vybudován právě kvůli stavbě nové elektrárny (tzv. EPO II), protože kromě zbourání okrajové části Poříčí byla odkloněna silnice I/14 i řeka Úpa. Etrichova – /HSM/ – Igo Etrich (1879–1967), trutnovský průmyslník, letecký průkopník a konstruktér. Ulice pojmenována jeho jménem, protože se nachází v místech jeho pokusů s létáním. V těsné blízkosti se rovněž nachází areál jeho někdejší textilní továrny, po znárodnění později Texlen. Exulantská /HP/ – /NOK husité/ – exulanti (česky vyhnanci), lidé kteří museli opustit svou zemi kvůli odlišnému náboženství nebo politické orientaci, tj. odejít do exilu před pronásledováním. Tato ulice pojmenována na památku skupin protestantů, většinou z řad husitských církví.
F Faltisova /SP/