náhled|upright=1.3|Památkově chráněný Křižovnický dvůr ve Slivenci je jedním z objektů, který má být vrácen. Po čtyřiceti letech užívání státním statkem a dvaceti pěti letech ve vlastnictví Pozemkového fondu je zchátralý a prodělal mnoho necitlivých zásahů. Řád křižovníků s červenou hvězdou v něm plánoval zřídit hospic. Restituci dlouhodobě podporuje slivenecká starostka Jana Plamínková, městská část i památkáři.Ve Slivenci už desítky let chátrá bývalý křížovnický dvůr, ČT24, 25. 10. 2008 Církevní restituce je v České republice vžité označení pro vracení části majetku, který byl znárodněn některým církvím a náboženským společnostem socialistickým režimem v Československu. Na základě politické dohody má být část majetku vydávána jinému právnímu subjektu téže církve nebo jiným církvím či náboženským společnostem, než kterým byl zabaven. Konec vyplácení ročních náhrad církvím skončí v roce 2043, tedy po 30 letech.

Tyto náhrady mohou být v obecném povědomí zaměňovány za vyplácení příspěvku na činnost církví a náboženských společností, které bude ukončeno k roku 2029.

Zestátňování církevního majetku Na území Československa byl majetek církvím odebírán v několika vlnách, nejprve za josefínských reforem, poté za pozemkové reformy za první Československé republiky a poté po 2. světové válce, zejména po únoru 1948.

Církve, v největší míře římskokatolická, přišly po válce a roce 1948 asi o 2 500 budov, 175 tisíc hektarů lesa a 25 tisíc hektarů orné půdy. Stát se náhradou za výnosy z tohoto majetku zavázal zákonem a začal hradit platy, sociální zabezpečení a penze duchovních a kněží některých církví, náklady na provoz a údržbu znárodněného majetku církví, a to ze zdrojů státního rozpočtu – dle zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností.

Již Josef II., nástupce své matky císařovny Marie Terezie, znárodnil nevyužívaný majetek církví. Josef II. však nebyl jediným panovníkem, který vystupoval proti římskokatolické církvi. Např. během Velké francouzské revoluce se proti ŘK církvi obrátil hněv lidu a vůdců revoluce, bylo zkonfiskováno církevní jmění, zrušeny kláštery a vyhnáno na 70 000 kněží. Již v květnu 1781 Josef II. zakázal klášterům přijímat novice a řeholníky cizího původu vykázal ze země. V roce 1782 Josef II. zrušil přes 700 klášterů, které nesloužily potřebám lidu (nezabývaly se vyučováním, nepěstovaly vědu, nepečovaly o nemocné). Spolu s kláštery došlo postupně k rušení i náboženských bratrstev, literátských sborů a velkého množství kostelů a kaplí. Zvlášť velký počet zrušených kostelů a kaplí byl v Praze (mj. i kaple Betlémská). Majetek římskokatolické církve v Českých zemí pocházel především z darů panovníků, šlechty a méně též poddaných, ve středověku též vybíráním za odpustky, výběrem desátků od poddaných, do roku 1848 také formou bezúplatné robotní povinnosti poddaných na majetku církevních vrchností a zřídka také konfiskacemi majetku nepohodlných, odsouzených při církevních soudech, či inkvizicích. Ostatní církve (husitská, židovské obce ad.) většinu svého majetku získaly zpravidla koupí z příspěvků věřících, výstavbou apod.

Výčtový zákon

Až po listopadu 1989 se začalo řešit, jak tuto situaci napravit. 19. července 1990 byl přijat tzv. výčtový zákonZákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého – dostupný onlineZákon č. 298/1990 Sb., o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací a arcibiskupství olomouckého, ve znění zákona č. 338/1991 Sb., účinný ode dne svého schválení, který církvím navrátil skoro 200 budov, hlavně kláštery a řeholní domy. Legislativním nedopatřením byla budova Nové scény Národního divadla v roce 1990 předána řádu svaté Voršily, ten ji poté prodal společnosti Themos.

Byl připravován i zákon o úplné restituci, ale ten nakonec těsně neprošel. Přitom s takovým zákonem počítaly i jiné právní předpisy, např. zákon o půdě, který blokoval převod původně církevního majetku do doby, než bude zákon o církevní restituci přijat.§ 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku Například v Červené Řečici tak byly blokovány tři čtvrtiny území obce, tj. téměř všechny nezastavěné pozemky kolem obce a bývalý arcibiskupský zámek v jejím centru.Nevyřešené církevní restituce ohrožují rozvoj obcí, ČT24, 9. 8. 2012, kat

Politické návrhy řešení Úplnou odluku státu a církve v České republice si podle průzkumů přála většina občanů ČR, kraje, obce i registrované církve.Církevní restituce, sen českých sekularistů, www.christnet.cz, Vít Luštinec, 14. 2. 2012Restituce umožní církvím postavit se na vlastní nohy , www.eurozpravy.cz, Tereza Kurfiřtová, 14. 6. 2012Církevní restituce prošly ve sněmovně do třetího čtení, www.čt24.cz, 6. 6. 2012 Přes četná jednání, trvající od Sametové revoluce v roce 1989, nedošlo až do 1. ledna 2013 k žádnému systémovému kroku k uskutečnění snahy o úplné odloučení církví a státu v České republice. Ve věci majetkového vypořádání patřilo ČR k posledním evropským zemím.Nové církevní restituce působí na Slovensku spory, 4. 3. 2002, www.christnet.cz, Česká tisková kancelářVarování z Francie: Česká církev bude nejbohatší na světě. U nás je chudá, ParlamentniListy.cz, 11. 9. 2012, Hans ŠtemberaCírkevní restituce. Je Česko poslední v Evropě?, Euroskop.cz, 15. 8. 2012, Kateřina Hamplová

Otázce církevních restitucí se věnovala např. vláda Miloše Zemana, která navrhla vytvoření fondu, do nějž by se zabavený majetek převedl a z jehož výnosů by se hradil církevní provoz. Takové řešení ale nakonec přijato nebylo. Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické připravila návrh,http://www.mkcr.cz/assets/cirkve-a-nabozenske-spolecnosti/majetkove-narovnani/05-Studie-VSE.ppt - VŠE: Odpovědi na otázky Dočasné komise PSP ČR pro řešení majetkových otázek mezi státem a církvemi 168 miliard, ale splácení bylo nevýhodné a částka nebyla pro opozici přijatelná.https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/cirkevni-restituce-skoncily-v-komisi-krachem-rozhodl-opet-hlas-tlusteho.A090326_150636_domaci_adb - Církevní restituce skončily v komisi krachem, rozhodl opět hlas Tlustého Druhá vláda Mirka Topolánka sice schválila návrh, podle kterého by se církvím vrátila jen třetina majetku, zbylé dvě třetiny byly nahrazeny finanční částkou ve výši 83 miliard korun, vyplácenou po dobu 60 let, ale tento návrh neprošel Poslaneckou sněmovnou. Po určitých koaličních neshodách další návrh schválila vláda Petra Nečase. Církvím by mělo být vráceno 56 % jejich bývalého majetku, především zemědělské pozemky, a zbytek by měl být opět nahrazen finanční částkou ve výši 59 miliard korun,Církevní vyrovnání může vyjít až na 96 miliard, viz rámeček ’Rozdělení částky 59 miliard korun mezi církve’, které církve z restitucí chtějí získat majetek a v jaké hodnotě, www.ct24.cz, 3. 10. 2011 splácenou po dobu 30 let. V důsledku takto provedené církevní restituce by též mělo dojít k postupnému zastavení financování církví ze státního rozpočtu.VV opět otočily. Pomohly schválit církevní zákon ve vládě, viz rámeček ’Církevní restituce stát řeší již 20 let’, www.lidovky.cz, 11. 1. 2012

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi Po různých problémech ve Sněmovně, Senátu, a vrácení zákona prezidentem, byly církevní restituce nakonec napodruhé schváleny poslaneckou sněmovnou 8. listopadu 2012.Církevní restituce schváleny, zbývá podpis Klause- www.christnet.cz, 8. 11. 2012 Prezident Václav Klaus 22. listopadu 2012 schválený zákon nepodepsal, ani nevetoval, a tak od roku 2013 vstoupil v účinnost.Církevní restituce jsou definitivně schválené, Klaus je nechal projít, iDNES.czDokonáno jest. Klaus nechal projít církevní restituce, ČT24.cz — Česká televize Církvím má být navrácen majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun a dále jim má být během 30 let postupně vyplaceno cca 59 miliard korun jako náhrada za majetek, jenž nemůže nebo z různých důvodů nebude vrácen.http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/238845-jedny-z-prvnich-pozemku-se-cirkvim-vrati-na-kromerizsku/, 20. 8. 2013.

Podle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, vládou předloženého Poslanecké sněmovně 18. ledna 2012 a schváleného dne 8. listopadu 2012, bude vracen tzv. původní majetek, který církvím, náboženským společnostem a církevním právnickým osobám dříve patřil a o který v důsledku majetkových křivd v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 přišly. Povinnými subjekty, jež mají především zemědělský majetek vydávat, jsou Pozemkový fond České republiky, Lesy České republiky a příslušné státní organizace, pokud daný původní majetek spravují. Majetek ve vlastnictví soukromých osob být navrácen nemůže, stejně jako majetek ve vlastnictví státu, který však byl mezitím zastavěn, který je na území vojenských újezdů, národních parků a národních přírodních rezervací nebo který např. slouží k plnění úkolů bezpečnostních sborů či je potřebný pro dopravní či technickou infrastrukturu. Zákon se též nevztahuje na katedrálu sv. Víta na Pražském hradě. Vrácení má probíhat na základě výzvy k vrácení konkrétní věci (především nemovité, ale i movité) vůči povinnému subjektu, doložení jejího dřívějšího vlastnictví ze strany žadatele, tedy církve či náboženské společnosti, stejně jako doložení majetkové křivdy, kvůli níž o danou věc žadatel přišel. V takovém případě pak má o vrácení uzavřít povinný subjekt s žadatelem dohodu, v případě zemědělských nemovitostí podmíněnou souhlasem pozemkového úřadu, pokud by k dohodě nedošlo, může se žadatel obrátit na soud. Výzvu k vrácení bylo možné uplatnit nejpozději do jednoho roku od nabytí účinnosti předloženého zákona, jinak nárok na vrácení zanikl.

Kromě vracení konkrétních věcí má navíc dojít na základě tzv. smluv o vypořádání mezi státem a jednotlivými církvemi či náboženskými společnostmi k pravidelnému, třicetiletému vyplácení finančních náhrad, jejichž celková výše je určena návrhem zákona. Nejvyšší náhrady jsou u Římskokatolické církve ve výši celkem 47,2 miliard Kč, u Církve československé husitské ve výši 3,1 miliardy Kč a u Českobratrské církve evangelické ve výši 2,3 miliardy Kč. Naplněním těchto smluv pak dojde k úplnému vypořádání všech nároků na původní církevní majetek. Návrh zákona také počítá s tím, že po dvou letech od jeho účinnosti bude zrušena veškerá blokace původního majetku, stanovená zákonem o půdě (§ 29) a jeho vlastníci tak s ním už budou moci volně nakládat. Kromě toho má být také postupně snižován státní příspěvek na provoz církví a náboženských společností, až po 17 letech stát přestane provoz církví financovat úplně a tím dojde k definitivní odluce církve od státu. V lednu 2019 byl přijat návrh novely poslanců KSČM, podle které by se náhrady církvím danily (resp. byl zrušen bod stanovující, že nejsou předmětem daně ani poplatku).

Ústavní stížnosti Na projednávání zákona o církevních restitucích byly podány dvě ústavní stížnosti, obě poslanci za Věci veřejné.

V prvním případě – v září 2012 – podal stížnost poslanec Michal Babák, kterému vadilo, že mu předsedkyně Sněmovny při jeho projevu v červenci 2012 odebrala slovo, čímž se podle Babáka dopustila zásahu do svobodné soutěže politických sil. Žádal, aby byl zákon vrácen zpět do 2. čtení (Babákův projev byl přerušen ve 3. čtení). Ústavní soud tuto stížnost zamítl jakožto nepřípustnou.