Alenia Aermacchi M-346 Master je podzvukový pokročilý proudový cvičný a lehký bojový letoun, vyvinutý ve spolupráci mezi ruskou společností Yak Aircraft Corporation a italskou Alenia Aermacchi. Konstrukce letounu vychází z ruského typu Jakovlev Jak-130, který původně vznikal jako joint venture společností Aermacchi a Jakovlev. Kromě Itálie jsou dalšími uživateli typu Izrael, Polsko a Singapur. Do dubna 2014 bylo všemi uživateli objednáno celkem 56 strojů M-346. Do června 2026 se počet objednaných letounů zvýšil na 164 kusů, přičemž dodáno jich bylo 102 kusů. Do května 2026 letouny rodiny M-346 dosáhly přes 160 000 letových hodin.

Vývoj náhled|vlevo|Prototyp M-346 za letu náhled|vlevo|Druhý prototyp M-346

Letecký výrobce Aermacchi začal na přelomu 80. a 90. let pracovat na nástupci svého cvičného letounu Aermacchi MB-339. Firma přitom od roku 1993 spolupracovala s ruským výrobcem Jakovlev, se kterým postavily technologický demonstrátor Jak/AEM-130, který poprvé vzlétl v roce 1996. Finanční problémy a odlišné vývojové priority ovšem v roce 2000 vedly k dohodě, že každá firma bude ve vývoji pokračovat samostatně. Oba jejich letouny ale z vnějšku vykazují nápadnou podobnost (Jak-130 je vyráběn pro ruské letectvo). Své vlastní řešení M-346 společnost poprvé představila v roce 2000 na aerosalonu ve Farnborough. První prototyp zalétal 15. července 2004 šéfpilot Olinto Cecconello z továrního letiště ve Venegonu, druhý prototyp byl zalétán 17. května 2005. Vývoj zdárně pokračoval a 8. července 2008 došlo k prvnímu letu nového prototypu v předsériové podobě.

V roce 2009 firma Aermacchi získala kontrakt na šest kusů M-346 (italské označení je T-346A) s opcí na dalších devět kusů.[Odehnal 2012, s. 49.] Dodány byly v roce 2011. Větší množství jich ale zatím nebylo objednáno, protože Italské letectvo disponuje dostatkem cvičných letounů MB-339. Prvním zahraničním uživatelem typu se stal Singapur, který v roce 2010 objednal 12 letounů, kterými chce nahradit letité stroje A-4SU Super Skyhawk. Dne 18. listopadu 2011 byl ztracen první prototyp, který se zřítil při návratu z letecké přehlídky v Dubaji.

V únoru 2012 letoun vyhrál v izraelském tenderu na nové cvičné letouny, které ve službě nahradí typ A/TA-4 Skyhawk. Izraelské vojenské letectvo tak získá 30 kusů M-346 Lavi. Dne 20. března 2014 proběhl slavnostní roll-out prvního sériového stroje. Letouny budou dodány v letech 2014–2016. Dalším zákazníkem je Polsko, které objednalo 8 strojů M-346, které ve službě nahradí domácí polský typ PZL TS-11 Iskra.

Roku 2025 společnosti Textron Aviation Defense a Leonardo navázaly spolupráci, aby společně nabídly upravenou verzi letounu M-346N do programu amerického námořnictva Undergraduate Jet Training System (UJTS).

V roce 2024 společnost Leonardo oznámila spuštění modernizačního balíčku pro cvičné i lehké bojové letouny rodiny M-346. Modernizované verze nesou označení M-346T Block 20 a M-346F Block 20. Zahrnuje modernizovaný kokpit se dvěma velkoplošnými displeji LAD (Large Area Display) u každé sedačky, nový digitální záznamník videa a dat, přilbový displej s rozšířenou realitou (HMD), navigace, systém řízení zbraní a řízení letu a odpovídač IFF. Pro lehký bojový M-346F představuje zásadní vylepšení radar AESA (Active Electronically Scanned Array), integrace nových zbraní a datalink.

Konstrukce Letoun je určen k pokročilému výcviku pilotů nadzvukových bojových letounů (pro základní výcvik je vyvíjen proudový typ Alenia Aermacchi M-311). Pohání ho dvojice dvouproudových motorů Honeywell F124-GA-200 o tahu 27,94 kN. Výzbroj je nesena na devíti závěsnících, z nichž šest je pod křídlem, dva na koncích křídla a jeden pod trupem. Nést mohou například 500librové pumy Mk 83, 1000librové pumy, raketomety, protiletadlové řízené střely AIM-9 Sidewinder, protizemní střely Raytheon AGM-65 Maverick či protilodní střely MBDA Marte MK-2A.

Nehody 11. května 2013 – M-346 (CPX617) společnosti Alenia-Aermacchi havaroval během zkušebního letu poblíž obce Piana Crixia. Pilot se katapultoval. 12. července 2024 – M-346 polského letectva se zřítil v Gdyni během nácviku akrobacie na leteckou přehlídku. Pilot se nestačil katapultovat.

Uživatelé náhled|Izraelský letoun M-346 náhled|Italský letoun M-346 náhled|Polský M-346 Bielik Současní

Ázerbájdžánské letectvo – objednáno mezi 10–25 stroji

Indonéské letectvo – v červenmci 2026 objednáno 12 strojů M-346F Block 20

Italské letectvo (AMI) – objednalo 18 letadel T-346A. Dodávky proběhly od listopadu 2011 do února 2018.

Izraelské vojenské letectvo (IAF) – objednalo 30 letadel; k 22. červnu 2016 všechna dodána

ITPS Canada (International Test Pilots School Canada) – V květnu 2026 kanadská mezinárodní škola zkušebních pilotů ITPS Canada objednala šest letounů M-346T Block 20 s opcí na dalších šest. Ve službě nahradí jejich cvičné stroje Aero L-29 Delfín a Aero L-39 Albatros.

Nigerijské letectvo – v březnu 2021 objednáno 24 cvičně-bojových letadel M-346FA. První tři letouny Nigérie převzala v srpnu 2026.

Polské letectvo – objednalo 8 letadel 41. Baza Lotnictwa Taktycznego v Dęblinu obdržela první dva v listopadu 2016.

Řecké letectvo – objednáno 10 strojů

Rakouské letectvo – Roku 2024 objednáno 12 lehkých cvičně-bojových letounů M-346F Block 20 s dalším vybavením a službami za 1,7 miliardy dolarů. Zastoupí cvičné letouny Saab 105Ö, vyřazené roku 2020 a zároveň doplní rakouské Eurofighter Typhoon. První má být dodán roku 2028. Operovat budou ze základny Vogler (Fliegerhorst Vogler) v Hörschingu.

Singapurské letectvo (RSAF) – 12

Turkmenské letectvo – objednáno 6 letadel

Potenciální

Egyptské letectvo – Egypt v roce 2020 projevil zájem mj. i o 24 výcvikových letounů M-346

Royal Canadian Air Force – V červnu 2026 na summitu G7 kanadský premiér Mark Carney a italská premiérka Giorgia Meloniová zahájili diskuzi o možné akvizici M-346 Master pro kanadské letectvo. Kanada hledá náhradu za roku 2024 vyřazené cvičné letouny CT-155 Hawk.

Katarské letectvo – v lednu 2022 se v médiích objevily informace o možném nákupu strojů M-346.

Letectvo Spojených států amerických – M-346 byl jedním z uchazečů na náhradu typu T-38 Talon v programu T-X, v němž posléze v září 2018 uspěl typ Boeing–Saab T-7 Red Hawk. Námořnictvo Spojených států amerických – verze M-346N, připravovaná ve spolupráci firem Leonardo a Textron Aviation Defence/Beechcraft, patří mezi kandidáty na náhradu typu T-45 Goshawk v rámci programu Undergraduate Jet Training System (UJTS).

Specifikace (M-346 Master) náhled|Nákres M-346 Technické údaje Posádka: 2 (instruktor a žák) Délka: 11,49 m Rozpětí: 9,72 m Výška: 4,98 m Nosná plocha: m² Hmotnost prázdného stroje: 4610 kg Maximální vzletová hmotnost : 9500 kg Pohonná jednotka: 2× dvouproudový motor Honeywell F124-GA-200 Tah pohonné jednotky: 27,94 kN

Výkony Maximální rychlost: 1059 km/h Min. rychlost: 170 km/h Dolet: 2076 km Dostup: 13 500 m Počáteční stoupavost: 107 m/s

Výzbroj Devět závěsníků pro různé typy výzbroje

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy

Aermacchi M-346 Master

M-346 Master Kategorie:Letadla Macchi Kategorie:Italská cvičná letadla