Všesokolský slet

Všesokolský slet je vyvrcholení tělovýchovné činnosti Sokolů, zejména formou veřejných cvičení pro veřejnost. Je společenskou událostí s řadou doprovodných akcí a příležitostí k setkání světového sokolstva.

Předsletové začátky

Po uvolnění Bachova absolutistického režimu v Rakousko-Uhersku začaly vznikat různé české spolky. Dne 16. února 1862 byl v Praze založen na tělovýchovu a národní uvědomění zaměřený Sokol Pražský, spjatý se jménem Dr. Miroslava Tyrše a Dr. Jindřicha Fügnera. Další spolky tohoto druhu pak vznikaly i mimo Prahu, po českých zemích. Když se přiblížilo 20. výročí založení Sokola, navrhl Dr. Tyrš se svými přáteli uspořádat veřejné cvičení a průvod Prahou. Akce prvního sletu Sokolů se povedla, zúčastnilo se jí mnoho zahraničních delegací. Stále mohutnějící sokolská základna pořádala v pravidelných intervalech další a další všesokolské slety. Jen války a změny politických režimů dokázaly tuto tradici měnit.

Historie všesokolských sletů

Jubilejní slavnost Sokola Pražského 1882 Jubilejní slavnost Sokola Pražského v roce 1882 je uváděna často jako I. všesokolský slet. Byla uspořádána 18. června 1882 v Praze na Střeleckém ostrově. Před 2500 diváky zacvičilo 696 cvičenců gymnastickou sestavu za účasti Miroslava Tyrše a Prahou prošel slavnostní průvod 1600 krojovaných Sokolů.KOZÁKOVÁ, Zlata. Sokolské slety 1882–1948. Praha: Orbis, 1994, s. 7. . [Dále již jen KOZÁKOVÁ, Z. Sokolské slety.]

II. slet 1891 (1887)

Sokolové chtěli slet uspořádat již v roce 1887, úřady jim však akci v plánovaném rozsahu nepovolily. Místo sletu uspořádali Sokolové česko-americké závody v Českém Brodě, kam přijelo údajně 40 000 návštěvníků včetně delegace Sokola z USA. Další slet se podařilo uskutečnit až jako doprovodnou akci Jubilejní výstavy 1891. V Královské oboře nedaleko výstaviště bylo vybudováno provizorní cvičiště s tribunami pro 7000 diváků. Čtyřdenního sletu ve dnech 27. až 30. června 1891 se zúčastnilo 2310 cvičících sokolů, v průvodu Prahou pochodovalo 5520 sokolů v krojích a bylo uskutečněno několik doprovodných akcí na různých místech Prahy.KOZÁKOVÁ, Z. Sokolské slety, s. 8.

III. slet 1895 náhled|Veřejné cvičení dorostu na Letné v Praze během 3. sokolského sletu, který svolala Česká obec sokolská od 28. června do 1. července 1895 Byl spjatý s Národopisnou výstavou lidu českoslovanského. Protože sokolů bylo již 36 000 v 350 tělocvičných jednotách, ke sletovému cvičení byla využita Letenská pláň. Slet byl uspořádán ve dnech 28. června až 1. července 1895 a zahrnoval mnohé dílčí akce. Poprvé cvičil sokolský dorost a v samostatném cvičení se představila i sokolská jízda. Hlavní bylo hromadné cvičení 4200 mužů, v průvodu Prahou šlo 7533 krojovaných mužů. Sokolové se zapojili i do akcí na výstavišti v Královské oboře.KOZÁKOVÁ, Z. Sokolské slety, s. 10.

IV. slet 1901 Byl uspořádán opět na Letenské pláni, kde byl vytvořen areál pro 22 000 diváků a 6000 cvičenců. Hlavní cvičení byla ve dnech 28. až 30. června a 1. července 1901, kromě gymnastiky se závodilo v také atletických disciplínách. Do různých cvičení se zapojilo zhruba 9000 cvičenců a poprvé i ženy. Cvičení 800 sokolek s kužely vedla náčelnice Anna Ptáčková. V průvodu Prahou pochodovalo přes 11 000 sokolů. Na filmový pás zachytil 18 sletových cvičení Jan Kříženecký, ale film se do současnosti nezachoval. Opět byla řada doprovodných akcí, představení v Národním divadle, koncerty na Žofíně.KOZÁKOVÁ, Z. Sokolské slety, s. 12.

V. slet 1907 náhled|IV. Sokolský slet v roce 1901, cvičení na živém koni náhled|Polský Sokol v roce 1906 Sletu v roce 1907 se účastnili vedle sokolů ze slovanských zemí (Slovinska, Srbska, Chorvatska, Bulharska a Ruska) také cvičenci z Francie, Belgie, Itálie, Lucemburska, Maďarska, Holandska a z Ameriky. Záměrem bylo uspořádat všeslovanský slet, ovšem polští sokolové nedorazili, přestože pozvánky byly natištěny v polštině, chorvatštině, srbštině, slovinštině, bulharštině a ruštině. Polský Sokol se jednak už od carského potlačení Listopadového povstání proti ruské nadvládě v letech 1830–1831 neztotožňoval se sokolským panslavismem, jednak byl pobouřen Kramářovou podporou Gautschovy volební reformy, proti které vystupoval Polský klub.RUFFÍNI, Monika; SIVULKA, Juraj. Die historische Entwicklung der Sokolbewegung in Böhmen und Mähren im 19. und in der ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts in Bezug auf das deutsche Turnen. Dissertation zur Erlangung der Doktorwürde durch den Promotionsausschuss Dr. phil. der Universität Bremen. Bremen, Juni 2005. V rámci všesokolského sletu v Praze se rozhodlo o založení Svazu slovanského sokolstva a ve Vídni v únoru 1908 se konala za účasti delegátů ze Srbska, Slovinska, Chorvatska a Čech ustavující schůze výboru. Bulharští sokolové se přidali písemně, v roce 1910 se přidali Poláci a v roce 1912 Rusové.WAIC, Marek. Tělovýchova a sport ve službách české národní emancipace. Praha: Karolinum, 2013. 211 s. .

Vzhledem k tomu, že nemohl být slet kvůli neúčasti Poláků nazýván všesokolským, byl označován prvním velkým s 90 000 členy. Během hlavních sletových dnů od 28. června do 1. července na Letenské pláni cvičilo a tančilo přes 10 000 mužů a žen z jednot celého světa. Kromě gymnastiky byly uspořádány i závody v plavání a řada doprovodných akcí. Ze sletu se zachoval dvanáctiminutový snímek, který natočil Jan Kříženecký. Cvičilo se na hudbu Karla Pospíšila, 2300 sokolek předvedlo působivou skladbu s kužely, 117 sokolů předvedlo skladbu na koních a účastnili se i sletového průvodu. V triumfálním průvodu Prahou šlo 13 000 sokolů. KOZÁKOVÁ, Z. Sokolské slety, s. 15. Kapelník a člen kolínského Sokola František Kmoch složil k V. všesokolskému sletu sokolskou píseň s podtitulem „Vítězný pochod“: náhled|Prapor polského Sokola (Polskie Towarzystwo Gimnastyczne Sokol)

VI. slet 1912 náhled|Srbský Sokol v Dubrovníku (Соколската организация „Кралевич Марко“), 25. července 1910 Byl označován i jako první slet nově vzniklého Svazu Slovanského sokolstva. Na Letenské pláni byl upraven 14hektarový areál s tribunami pro 100 000 diváků. Bylo zajištěno ubytování pro 40 000 návštěvníků, přičemž další zahraniční návštěvníci byli ubytování v hotelových zařízeních či v soukromí. Celý program byl rozvržen na pět týdnů. Předprodej vstupenek byl zřízen v Bance Bohemia, přičemž lístek k stání stál 5 K a k sezení 20 K. V průvodu šlo 17 212 sokolů z mnoha zemí světa (včetně členů amerického Sokola) s prapory, sokolskou jízdou a hudbou (8 dechovek). V čele průvodu kráčel starosta Sokola dr. Josef Scheiner a na závěr účastníci spolu s diváky zaplnili zcela pražské Staroměstské náměstí (tehdy ještě s Mariánským morovým sloupem a bez pomníku mistra Jana Husa).

Cvičilo se na hudbu skladatele Pospíšila a orchestr řízený kapelníkem Arnoštem Hermannem byl umístěn na zvláštní kryté tribuně s polokulovým zastřešením. Celý slet byl natáčen firmou Kinofa, která pro uvedení v kinech vytvořila téměř hodinový film. Sletových cvičení se ve dnech 27. 6. až 4. 7. zúčastnilo pod ústředním heslem „Co Čech to Sokol“ přes 300 000 platících diváků a rozpočet sletu skončil benefitem (přebytkem) 402 000 K. Hlavním cvičebním dnem byla neděle 30. června, kdy se na tribunách shromáždilo 120 000 diváků.Hledání ztraceného času: Sokolská kronika (1). Připravili Karel ČÁSLAVSKÝ a Pavel VANTUCH. Česká televize, 1998. Dostupné také z: https://www.youtube.com/watch?v=phgS1wWMETk Při hlavním cvičení mužů cvičilo na ploše současně 11 340 sokolů. Panoramatický snímek tohoto cvičení byl zveřejněn v sokolském kalendáři na rok 1913, viz Literatura, Sborník sokolský. Při hlavním cvičení žen vystoupilo současně 5612 sokolek. Divácky zajímavou, několikrát opakovanou akcí byla cvičební scéna „Marathón“. KOZÁKOVÁ, Z. Sokolské slety, s. 18.

Pravidelnost Všesokolských sletů narušila první světová válka. Sokolové se však zasloužili o vznik československých legií, zejména v Rusku a ve Francii (legionáři pořádali i během války zejména v Rusku sokolská cvičení a vystoupení) a stáli u zrodu První republiky.PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie. Karviná: Paris, 2019. .

VII. slet 1920 náhled|VII. Všesokolský slet v roce 1920

Konal se až po I. světové válce, opět na Letné a znamenal opět velký krok vpřed. Sletové přípravné odbory zajišťovaly dopravu pro bezmála milion diváků a účastníků sletu. Ve sletovém průvodu Prahou pochodovalo přes 35 000 sokolů a poprvé i ženy. Sletová aréna byla vybudována na rozloze 128 669 m², tribuny pojaly až 150 000 diváků. Mnohatýdenní slet zahrnoval mnohá hromadná cvičení žactva a dorostu ze škol i jednot během června. Hlavní cvičení sokolů byla 27. až 30. června, své sestavy předvedlo postupně 50 000 cvičenců včetně armády. KOZÁKOVÁ, Z. Sokolské slety, s. 21. Sletu věnoval velkou pozornost prezident republiky T. G. Masaryk, který přijížděl na sletová cvičení z blízkého Pražského hradu na koni. Na hlavní tribuně sledoval sletová vystoupení s manželkou Chartottou Garrigue Masarykovou.

VIII. slet 1926 náhled|vpravo|Pohlednice z VIII. všesokolského sletu v Praze konaného v roce 1926

Hlavní cvičiště se poprvé stěhovalo z Letné na Strahov, kde byl vybudován areál na rozloze 60 hektarů s tribunami pro 130 000 diváků. Cvičební plocha mohla pojmout přes 14 000 cvičenců. Do šaten se vešlo 35 000 osob. Výstavba velkého stadionu (pozdějšího Masarykova státního stadionu, přibližně na stejném půdorysu, jako je dnes) byla sledována samotným prezidentem republiky již od podzimu 1925. Sletu předcházely nácviky v jednotách a župách. Doprovodnými akcemi byly i lyžařské závody (nová tradice Zimních sletových her) v Krkonoších, plavecké závody ve Vltavě, vodácké v Jilemnici, závody v atletice a mnoha dalších sportovních odvětvích. Zimní sletové hry vrcholily v lednu 1926 v Jilemnici lyžařským závodem na 50 km, kterého se zúčastnilo 90 lyžařů. Zvítězil Antoš Bachtík ze Sokola Benecko. Program zahrnoval i II. středoškolské hry zahájené v pátek 4. června 1926 a mnoho akcí kulturního charakteru. Slet skončil přebytkem více než 8 milionů Kč.

Všesokolský slet byl zahájen v neděli 13. 6. 1926 cvičením sokolského žactva a 27. 6. pokračoval vystoupením dorostu (13 887 chlapců a 14 000 dívek) za účasti prezidenta republiky T. G. Masaryka. Hlavní cvičení byla na Strahově ve dnech 4.–6. července 1926, cvičilo zde postupně 144 863 cvičenců před přeplněnými tribunami (denně 160 000 diváků). Některá cvičení sledoval prezident Masaryk přímo z náčelnického můstku. Vystoupení řídil starosta ČOS Josef Scheiner a náčelník ČOS Jindřich Vaníček. V ústředních cvičeních vystoupilo na ploše stadionu 14 680 žen a 14 125 mužů. V pondělí 5. července 1926 věnoval prezident Sokolům na Pražském hradě vlajku navrženou prof. Františkem Kyselou, která byla poté nesena v průvodu 53 sokolských žup na Staroměstské náměstí k pietnímu aktu – kladení župních věnců. V úterý 6. července dopoledne přehlížel prezident Masaryk spolu s rumunským princem Karlem II. více než tříhodinové defilé československých (640 praporů) i zahraničních Sokolů z balkonu Staroměstské radnice.Hledání ztraceného času: Sokolská kronika (4). Připravili Karel ČÁSLAVSKÝ a Pavel VANTUCH. Česká televize, 1998. Dostupné také z: https://www.youtube.com/watch?v=4V6iaEJymHk V průvodu Prahou pochodovalo 50 000 sokolů.KOZÁKOVÁ, Z. Sokolské slety, s. 26. K tomuto všesokolskému sletu složil Leoš Janáček světově proslulé orchestrální dílo, svoji Sinfoniettu.

IX. slet 1932 náhled|IX. Všesokolský slet v roce 1932 náhled|IX. Všesokolský slet v roce 1932, muži v sokolském kroji, ženy v národním