Gottfried Fritsch, počeštěně Bohumír Fritsch, příp. Frič (2. února 1706 Stara Łomnica v Kladsku? – 6. října 1750 Tovačov) byl sochař a štukatér, působící na Moravě ve službách Petřvaldských nebo Rottalů. Patřil do skupiny sochařů hlásící se k barokně-klasicizujícímu odkazu díla Georga Raphaela Donnera.
Počátky tvorby Vyučil se asi kolem roku 1733 u významného rakouského sochaře Georga Raphaela Donnera, který si ho poté vybral jako schopného spolupracovníka. Donner nebyl učitelem vídeňské akademie, ale jeho dílny byly známé v Bratislavě i ve Vídni. Ochotně a rád přijímal umělce, kteří sdíleli jeho styl vidění výtvarného umění. Ovlivnily ho sbírky knížat Lichtenštejnů. Zde poznal nejen italské i francouzské umění, ale také antické památky. Vyučil se u Benedikta Richtera, který byl nejdříve zlatníkem, sochařem a pak medailérem. Od roku 1731 realizoval hodně zakázek v Bratislavě i Vídni, proto z důvodu časové tísně je nechal dokončit mladým tovaryšem Fritschem. Z bratislavských příkladů můžeme uvést mariánský oltář v trinitářském kostele (1736) nebo hlavní oltář u minoritů (1737).
Při práci na svých zakázkách na Moravě obdivoval Fritsch díla Itala Baldasara Fontany, známého štukatéra, ovlivněného berniniovským sochařstvím. Jeho realizace můžeme znát z arcibiskupského zámku v Kroměříži (1691–1693), výzdoby kostela sv. Michala v Olomouci (před 1706), zámku v Šebetově (1694) a dalších realizací. Tyto práce udělaly na Fritsche dojem a hlavně se pro něj staly inspirací a vzorem.
Ve společnosti významných mecenášů vlevo|náhled|Hlavní oltář, Kostelec nad Černými lesy
První samostatná Fritschova práce byla v paulánském kostele Narození Panny Marie ve Vranově u Brna. Donátorkou zde byla Marie Terezie z Lichtenštejna, vévodkyně Savojská. Zde obdržel od Donnera skici a návrhy a celý projekt v roce 1739 realizoval. Vévodkyni se jeho dílo zalíbilo a v témže roce pro ni vytvořil v Kostelci nad Černými Lesy hlavní oltář kostela sv. Andělů strážných společně se dvěma vedlejšími oltáři a kazatelnou. Sochy světců potvrzují jeho autorství stylem, jakým sochy pojímal. Andělé ještě nesou znaky z dob, kdy tvořil u Donnera. U těchto zakázek začal nacházet své výtvarné vyjádření. Zařadil se mezi umělce, kteří spojují klasiku a barokní nazírání v sochařské tvorbě.náhled|Hřbitov ve Střílkách
Starý kostel ve Střílkách byl velmi chatrný, a proto jej nechal majitel panství Amand Antonín Petřvaldský roku 1728 zbořit. Plány na nový kostel doložil Mořic Grimm. Součástí projektu měla být i pohřební kaple s hrobkou. Amand poté nechal projekt přepracovat u architekta olomouckých biskupů Ignáce J. Cyraniho z Bolleshausu na velkolepý memoriální hřbitovní areál se samostatnou kaplí. Zřejmě na konci 30. nebo na počátku 40. let 18. století byl k projektu přizván Gottfried Fritsch se svoji dílnou, který pro hřbitov pracoval až do své smrti. K dnešnímu dni můžeme říct, že s ním pravděpodobně spolupracovali jeho bratři Kašpar a Jindřich a sochaři Blažej Sturm a Václav Solnický.
Po smrti Amanda Antonína se projekt zastavil a osazení jednotlivých soch v původním rozvržení nikdy nedošlo. Dlouhý čas bylo množství soch (hovoří se až o počtu před padesát kusů) deponováno na zámku. V 19. století, za dalších majitelů stříleckého zámku Küenburgů byl hřbitov v redukované podobě dokončen, tak jak ho známe nyní. Zbylé sochy byly poté roztroušeny po panství (Oplocany, Troubky nebo Tovačov). Ze zachované výzdoby na místě vynikají štíhlé postavy smutečních andělů s protáhlými krky a dekorativní vázy s výpravnými biblickými reliéfy. Kvalitní je i socha sv. Amanda, která se nyní nachází na hřbitově v Troubkách. Byla jistým díkem šlechtici za poznání umění ve Florencii, Římě a za praxi u mistra Georga R. Donnera.
V roce 1741 přijal zakázku ve Vídni v kostele paulánů, jednalo se o práci na bočním oltáři se sochou Boha Otce. Následně mu byla ale práce ve štuku ve Vídni, kvůli sporu s místními řemeslníky zakázána. Ucházel se i o práci na výzdobě chrámu sv. Petra a Pavla v Brně, ale byl odkázán na pozdější dobu, patrně z důvodu nedostatku financí.
Práce v Holešově náhled|Černá kaple v Holešově Ve 2. polovině 40. let 18. století začala jeho dílna pracovat v Holešově na výzdobě tzv. Černé kaple ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie. Objednavatelem byl hrabě František Antonín z Rottalu (1690–1762). Ten tuto kapli nechal zbudovat jako hrobku pro sebe a svoji ženu Marii Cecílii z Trautmannsdorfu. Při vchodu do kaple je vpravo na stěně oltář Smrtelných úzkostí Krista na Olivetské hoře. Reliéf působí divadelně, není komponován v prostoru. Příklady tohoto nalézáme i u Donnera: reliéfy Kristus a Samaritánka či Hagar v poušti (1738–1739, oba ve sbírkách Österreichische Galerie ve Vídni). Naproti se nachází oltář Utrpení Krista s dušemi v očistci. Před tímto oltářem jsou sloupy s volutami a akantem, a v jejich popředí jsou sochy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty. Uprostřed drží dva andělé obraz ukřižovaného Krista v pozlaceném rámu. Místní historiograf Ignác Chambrez zde v 19. století viděl obraz, který přiřadil k Tizianově škole, ale současný obraz pochází až z doby kolem roku 1784 a je připsaný malíři Františku A. Palkovi.
Při přímém pohledu na oltář je po levé straně socha zmiňované Marie Cecílie, pod touto sochou je latinský nápis a v překladu zní: Naproti ní je již zmiňovaný donátor celé kaple František Antonín Rottal. Opět pod sebou má nápis:
vlevo|náhled|Hlavní oltář farního kostela v Lipníku nad Bečvou
Celá kaple byla dokončena roku 1748. Téhož roku pokračoval Fritsch v kostele v Určicích. Zde realizoval kazatelnu. Ta nese motiv Kázání sv. Jana Křtitele. Reliéf je velice kvalitně proveden, podobná kompozice se nachází na kazatelně katedrály v Gurku od Donnera.
Další práce, která byla v Holešově realizována, se nachází v prostorách zámku. Jedná se o oltář Panny Marie Immaculaty, situovaný do zámecké kaple, která vyšší šlechtě a Rottalům sloužila k rozjímání a menším bohoslužbám. Na pravé straně se nachází Fitschova socha sv. Jana Sarkandra a na levé straně pak sv. Jana Nepomuckého. Celý oltář je vytvořen z červeného mramoru, zda se jedná o imitaci, to bohužel prameny neuvádějí. Nad oltářním obrazem je umístěn alianční erb pána holešovského zámku Františka A. z Rottalu a jeho manželky Marie C. z Trautmannsdorfu. Erb lemují dva andílci a na vrcholu celého oltáře je instalován pozlacený kříž.
Pokračování jeho práce můžeme sledovat nadále ve farním kostele Lipníku nad Bečvou. Nachází se zde sochy sv. Petra a sv. Pavla a andělé po obou stranách hlavního oltáře. Jeho dílo je patrné také z důvodu provedení postoje andělů a úpravou draperie. Sochy oltářního nástavce byly nahrazeny při barokizaci kostela roku 1766 sochařem Václavem Böhmem.
Konec života Z roku 1748 se dochovala smlouva, která jej zavazovala k rozsáhlé práci pro proboštský poutní kostel v Dubu nad Moravou. Zde měl vytvořit ze štuku 11 andílků, 17 hlaviček andílků a 7 postav světců, které měly být v nadživotní velikosti pro výzdobu oltáře. Skici a návrhy vytvářel ve velkém počtu. Bohužel realizaci nemohl provést. Při pracích ve velkých, studených a prašných kostelech si přivodil těžkou nemoc a nadále zakázkou pověřil Františka Kohla, který byl jeho nejbližším spolupracovníkem a žákem Donnerovým.
Sochař zemřel 6. října 1750 a je pohřben v kryptě kostela sv. Václava v Tovačově, kde jsou pohřbeni ještě jeho dva bratři – Heinrich (1702–1750) a Caspar (1699–1765).
Seznam děl (1736) – oltář Panny Marie z Regensburgu – bývalý trinitářský kostel sv. Jana z Mathy, Bratislava (1737) – hlavní oltář, kostel milosrdných bratří Navštívení Panny Marie, Bratislava (1739) – hlavní oltář, boční oltáře sv. Jáchyma a sv. Anny, kazatelna, kostel Andělů Strážných, Kostelec nad Černými lesy (1739) – hlavní oltář, paulánský kostel Narození Panny Marie, Vranov u Brna (40. léta 18. století) – díla pro hřbitov, Střílky soubor puttů s nástroji Kristova utrpení a alegoriemi na pilířích ohradní zdi trojice smutečních andělů se štíty vázy s reliéfy po stranách kaple a na vstupním schodišti socha sv. Amanda, hřbitov, Troubky socha sv. Floriána, Oplocany socha sv. Václava, zámecký park, Tovačov sochy sv. Cyrila a sv. Metoděje, kostel sv. Václava, Tovačov (40. léta 18. století) – dvě dvojice puttů, zámecký park, balustráda, Buchlovice ? (40. léta 18. století) – socha sv. Judy Tadeáše, Němčice nad Hanou ? (40. léta 18. století) – kašna se sochou Neptuna, zámecké nádvoří, Střílky ? (40. léta 18. století) – socha sv. Valentina, Kostelec na Hané ? (40. léta 18. století) – sochy sv. Anny s Pannou Marií a sv. Šebestián, hřbitov, Tovačov ? (1741) – nástavec bočního oltáře, paulánský kostel sv. Andělů Strážných, Vídeň (2. polovina 40. let. 18. století) – oltář zámecká kaple, Holešov (2. polovina 40. let. 18. století) – kašna s putti jako alegorie soutoku Moravy a Bečvy, zámecký park, Tovačov (2. polovina 40. let. 18. století) – socha sv. Valentina, Vrchoslavice (1747) – sochy sv. Floriána a sv. Vendelína, náměstí, Kojetín (1747–1748) – sochařská výzdoba tzv. Černé kaple, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Holešov (1748) – kazatelna, kostel sv. Jana Křtitele, Určice (kolem 1748) – boční oltáře sv. Jana Nepomuckého a sv. Barbory, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Kojetín (1749–1750) – sochy sv. Petra, sv. Pavla a dva adorující andělé, kostel sv. Jakuba Většího, Lipník nad Bečvou (1748–1750) – sochařská výzdoba oltářů, poutní kostel Očišťování Panny Marie, Dub nad Moravou (dokončené podle návrhů Františkem Kohlem Ondřejem Zahnerem)
Galerie
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Muži Kategorie:Narození v roce 1706 Kategorie:Úmrtí v roce 1750 Kategorie:Barokní sochaři Kategorie:Narození 2. února Kategorie:Úmrtí 6. října Kategorie:Úmrtí v Tovačově