Reforma vysokých škol v Česku označuje od roku 2006 probíhající snahu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky o vytvoření nové právní normy pro terciární vzdělávání v České republice. Připravované normy se původně setkávaly s tvrdou kritikou ze strany vysokých škol a též trpěly zrychlujícím se tempem personálních obměn na ministerstvu. Prakticky po deseti letech následně MŠMT spolu se zastoupením vysokých škol, v podobě České konference rektorů a Rady vysokých škol, dospěli ke shodě a v roce 2016 byla přijata velká novela (zákon č. 137/2016 Sb.) vysokoškolského zákona.
Bílá kniha terciárního vzdělávání (2009) První významné pokusy o aktuální reformu vysokých škol navázaly na zprávu OECD Country Note – Thematic Review of Tertiary Education,http://www.oecd.org/dataoecd/8/32/37730231.pdf která byla vydána v roce 2005, publikací tezí Bílé knihy terciárního vzdělávání (zkráceně BKTV) na podzim 2006. Bílá kniha pak byla připravována v průběhu roku 2008. Autoři BKTV pod vedením Petra Matějů následně získali evropský Individuální projekt národní: Reforma terciárního vzdělávání, rozpočtený na 93 milionů Kč a slibující, že do konce roku 2011 bude vládě České republiky odeslán věcný záměr zákona o terciárním vzdělávání. Vůči BKTV, která již tehdy zakládala ideové vzory dnešních návrhů, vznikl v akademické obci nemalý odpor. V lednu 2009 vzala česká vláda BKTV na vědomí a uložila ministru Liškovi vypracovat věcný záměr zákona o terciárním vzdělávání a finanční pomoci studentům. V březnu 2009 však vláda premiéra Topolánka padla a veškeré práce na věcných záměrech byly zastaveny.
Rada pro reformu vysokoškolského vzdělávání Lišku nahradila nová ministryně Miroslava Kopicová a do čela projektu reformy byl instalován Jakub Fischer. Ministryně Kopicová zároveň ustavila „Radu pro reformu vysokoškolského vzdělávání“ (R2V2), sdružující zástupce vysokých škol, státu a průmyslu. Do jejího čela jmenovala emeritního profesora univerzity v Cambridge Rudolfa Haňku. Tato rada v létě roku 2010 vytvořila zprávu obsahující vizi, jak by měly vysoké školy fungovat.http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/ipn-pro-oblast-terciarniho-vzdelavani-vyzkumu-a-vyvoje/prvni-doporuceni-rady-pro-reformu-vysokoskolskeho-vzdelavani?highlightWords=Rada+pro+reformu+vysoko%C5%A1kolsk%C3%A9ho+vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD
S nástupem nové vlády premiéra Nečase se stal ministrem školství Josef Dobeš. Během podzimu roku 2010 do čela projektu přišel bývalý senátor a náměstek ministra školství z let 1997–1998 Jan Hálek, náměstkem ministra pro vysoké školy se po krátkém působení Kryštofa Hajna stal ředitel Střediska vzdělávací politiky PedF UK Jan Koucký a ředitelem odboru vysokých škol bývalý kancléř Masarykovy univerzity Jiří Nantl. Zpráva Rady pro reformu vysokoškolského vzdělávání byla odložena a připravovaný zákon o terciárním vzdělávání byl rozdělen do dvou norem – zákona o vysokých školách a zákona o finanční pomoci studentům.
Dobešova reforma (2011) Vláda premiéra Nečase měla ve svém programovaném prohlášení uvedeno:Programové prohlášení
Představení a projednávání návrhu V únoru roku 2011 ministr Dobeš předložil odborné veřejnosti návrh věcného záměru zákona o vysokých školách a slíbil maximální otevřenost při jeho projednávání. Byla ustanovena oponentní skupina z řad zástupců České konference rektorů a Rady vysokých škol, která se se zástupci MŠMT opakovaně sešla a návrh projednávala. V tomto období opět stoupla nespokojenost odborné veřejnosti.
K přípravě věcného záměru zákona o finanční pomoci studentům byla v téže době ustavena mezirezortní pracovní komise pod vedením kvestora Vysoké školy ekonomické Libora Svobody, své zastoupení v této skupině měla i Česká konference rektorů a Rada vysokých škol. Komise ale projednávala jen dílčí materiály (např. materiál definující studenta či studentskou domácnost), reprezentace je oficiálně k projednání nikdy nedostaly. Ministr Dobeš v červnu 2011 odvolal náměstka Kouckého a nahradil jej emeritním rektorem UK Ivanem Wilhelmem, od čehož si sliboval zlepšení komunikace reformního týmu s vysokými školami. Wilhelm usoudil, že oponovaný návrh neskýtal možnost konsensu a nahradil ho tedy mnohem obecnějším a stručnějším materiálem. V červnu také zorganizoval jednodenní konferenci, na které mělo být o návrhu diskutováno.
Intervence K-9 Během léta 2011 se také změnil tým vypracovávající věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům: odešel z něj Petr Matějů, Daniel Münich a někteří další členové původního týmu. Návrh tohoto věcného záměru stále nebyl hotový ani projednaný s reprezentacemi VŠ. V září 2011 vyvrcholila práce oponentní skupiny na návrhu věcného záměru zákona o vysokých školách, přičemž návrh se přes všechna úskalí posunul do polohy, kdy je až na otázky zavedení školného a funkčních míst docentů a profesorů pro vysoké školy víceméně přijatelný. Pod vlivem ministra Dobeše a ad hoc ustavené koaliční skupiny poslanců (tzv. „malá K9“) se však do něj dostala nová, s reprezentacemi vysokých škol neprojednaná ustanovení, která byla pro vysoké školy nepřijatelná.
Vnější připomínkové řízení Na konci listopadu 2011 se objevil návrh věcného záměru zákona o finanční pomoci studentům a oba návrhy byly bez dalšího (v případě zákona o finanční pomoci studenům tedy bez jakéhokoli) projednání postoupeny do vnějšího připomínkového řízení, do něhož byly jako mimořádná připomínková místa zařazeny i Česká konference rektorů a Rada vysokých škol. Obě části reprezentace vznesly rozsáhlé a podstatné připomínky. S Radou vysokých škol ministerstvo její připomínky projednalo, s Českou konferencí rektorů nikoliv – připomínky Konference jako celku sice projednány byly, avšak připomínky jednotlivých škol, které si Konference jako celek osvojila a připojila jako přílohy, nikoliv.
Reprezentace vysokých škol se také bouřila proti způsobu, jakým byl navržen věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům, zejména proti tomu, že až do vložení do vnějšího připomínkového řízení nebyl záměr k dispozici a v rozporu s platným zákonem o vysokých školách s nimi nebyl projednán.Ministr s námi nemluví, kritizují akademici Dobeše
Protesty náhled|Výdaje na VŠ v cenách roku 2006 v období 2006-2012 Na 19. ledna 2012 svolal rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl informační setkání akademické obce Univerzity. Ministr Dobeš tuto schůzku ještě před jejím skončením označil za „podněcování k sociálním nepokojům“.Studenti nechtějí reformy. Pochodovali Prahou Václav Klaus Dobeše podpořil a označil akademické protesty za „falešnou hru na akademickou svobodu.“Hrají falešnou hru, pobouřily Klause protesty akademiků
Kritika se soustředila na následující body:Kritický průvodce „reformou“ vysokých škol
náhled|Počty studentů VŠ v letech 2003–2010 Materiál přesouvá některé konkrétní pravomoci týkající se uspořádání vnitřních poměrů výhradně na vnitřní předpisy vysoké školy. Zároveň ale při rozhodováních o klíčových záležitostech posiluje roli externích aktérů skrze tzv. radu veřejné vysoké školy (dnes správní rada), kterou jmenuje ministr (ze dvou třetin na základě návrhu vysoké školy, z jedné třetiny z vlastního podnětu se souhlasem vlády ČR). Rada veřejné VŠ má například nově místo akademických senátů schvalovat statut jako základní předpis vysoké školy a také její rozpočet. V některých momentech naopak návrh reguluje uspořádání vysoké školy mnohem striktněji než dnes (např. složení akademického senátu). Návrh obsahuje zákonné omezení zastoupení studentů v akademických senátech veřejných vysokých škol, a tedy snížení jejich vlivu na chod vysoké školy. Zatímco současný zákonný rozsah počtu studentů v akademických senátech je 1/3 až 1/2 členů, návrh obsahuje omezení tohoto počtu na 1/3. Zavedení tzv. funkčních míst. Na jedné straně má „docent“ a „profesor“ znamenat funkční místo, tedy typ pracovní smlouvy, kterou VŠ s pracovníkem uzavírá, na druhé straně má být uzavření takové pracovní smlouvy vázáno na existenci „habilitace“ daného pracovníka. Habilitací se rozumí v principu podobný institut, jak ho známe nyní, až na jeho lokální působnost (habilitaci nutně uznává pouze škola, na které byla udělena, ostatní školy se mohou rozhodnout, zda ji uznají či nikoli) a to, že být habilitován neznamená být ustanoven docentem či profesorem. Dále platí, že „profesoři“ mohou být ustanoveni pouze na školách univerzitního typu. Současní docenti a profesoři se mají stát automaticky „docenty“ a „profesory“ podle nového zákona. Podle návrhu by všichni studenti na vysokých školách měli platit školné ve výši stanovené danou školou. Po dobu standardní doby studia by přitom zákon garantoval maximální výši takto stanoveného školného v hodnotě 10 000 Kč za semestr. Studenti si na školné budou moci brát půjčky – podle věcného záměru zákona o finanční pomoci studentům by úroky z této půjčky spláceli okamžitě po ukončení studia (ať už úspěšném, či neúspěšném), samotnou půjčku pak po dosažení hrubé měsíční mzdy ve výši alespoň dvojnásobku mzdy minimální, tj. v současnosti 16 000 Kč. Vysoké školy budou jako součást svých vnitřních předpisů definovat tzv. „vnitřní systém zajišťování kvality“, který by měl obsahovat obecné nastavení procesů s kvalitou souvisejících. Na základě posouzení tohoto vnitřního systému získá škola na deset let tzv. „institucionální akreditaci“, která ji oprávní provádět výuku v určité oblasti či oblastech vzdělávání. Během těchto let musí škola nedefinovaným způsobem provádět a zveřejňovat tzv. „vnitřní hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality“ a též „hodnocení dosahovaných výsledků“. Jednou za několik let se také škola musí podrobit „vnějšímu hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality“ a „vnějšímu hodnocení oblastí vzdělávání“. Za udělování, omezování nebo odnímání institucionálních akreditací a zajišťování systému hodnocení bude odpovědná transformovaná Akreditační komise, nově „Národní akreditační agentura“. Ta bude moci hodnocením pověřit na státu nezávislou hodnotící agenturu ze seznamu, který sama vytvoří. Návrh neupravuje status soukromých vysokých škol, které si podle zástupců veřejného vysokého školství zaslouží přísnější regulaci.
Studentské organizace doprovodily toto setkání happeningem, při kterém studenti vyhodili z balkonu Právnické fakulty 90 melounů jako symbol 90 milionů korun, které stála příprava reformy terciárního vzdělávání. Po setkání se konal, studenty opět organizovaný, pochod k úřadu vlády, kterého se zúčastnilo několik set studentů. 1. února se konal cca tisícový pochod studentů Brnem.FOTO: Centrem Brna prošla tisícovka studentů, demonstrovala proti vládní vysokoškolské reformě
Na konci února studentské organizace několika vysokých škol zorganizovaly Týden neklidu, v rámci kterého se konalo několik větších protestních akcí:
Brno, 28. února, asi šest tisíc lidíStudenti po celé zemi protestují proti reformám vysokých škol Hradec Králové, 29. února, 1500 studentů Ostrava, 29. února, asi tisíc lidí Plzeň, 29. února, 700 studentů Ústí nad Labem, 29. února, 400 studentůProtest začal ukřižováním ústecké univerzity Praha, 29. února: průvodu z Náměstí Jana Palacha přes Čechův most ke Strakově akademii se podle organizátorů zúčastnilo 10 tisíc lidíDeset tisíc studentů dorazilo před sídlo vlády
K námitkám Univerzity Karlovy se postupem času připojily akademické senáty dalších škol:
Masarykova univerzita v Brně, 21. lednaMasarykova univerzita v Brně odmítla ministerský projekt reformy vysokých škol ČVUT, 25. lednaČVUT odmítá reformu, souhlasí i s protesty Univerzita Pardubice, 8. únoraStudenti Univerzity Pardubice se připojili k protestům, vládě pošlou dopis