Stefan Witwicki (13. září 1801, Janów – 15. dubna 1847, Řím) byl polský básník a novinář.
Životopis Od roku 1822 žil ve Varšavě a pracoval v Komisi pro náboženská vyznání a vzdělávání. Mezi jeho přátele patřili Fryderyk Chopin, Maurycy Mochnacki, Józef Bohdan Zaleski a Antoni Edward Odyniec. Svými články upozornil na Mickiewicze. Z důvodu podlomeného zdraví se neúčastnil listopadového povstání, ale napsal několik vlasteneckých básní, které mu přinesly věhlas. V roce 1832 roku dobrovolně do francouzského exilu. Patřil k zakladatelům Towarzystwa Braci Zjednoczonych v Paříži. Z počátku se úzce přátelil s Mickiewiczem, ale rozešli se. Ke konci života mu byl přítelem Cyprian Kamil Norwid. Izolovaný od společnosti pokročilou chorobou odešel do Říma, kde zemřel na neštovice. Je pochován na Campo Verano.
Dílo Edmund (1829) Piosenki sielskie (1830), zhudebněné Chopinem a Moniuszkem Poezje biblijne (1830) Moskale w Polsce (1833) Ołtarzyk polski Wieczory pielgrzyma (1837–1845) Listy z zagranicy (1842) Towiańszczyzna wystawiona i aneksami objaśniona (1844)
Reference
Externí odkazy
Witwicki Stefan na Internetové encyklopedii PWN Witwicki Stefan na Encyklopedii WIEM Witwicki Stefan na Encyklopedii Internautica Rymkiewicz J.M., Siwicka D., Witkowska A., Zielińska M., ''Mickiewicz. Encyklopedia'`, Varšava 2001, s. 590-592
Kategorie:Polští básníci Kategorie:Muži Kategorie:Narození v roce 1801 Kategorie:Úmrtí v roce 1847 Kategorie:Pohřbení na hřbitově Campo Verano