Argentina na letních olympijských hrách startovala celkem 26 krát, poprvé na olympijských hrách v Paříži v roce 1900 a od té doby vyslala své sportovce na všechny následující letní olympiády s výjimkou Letních olympijských her v Moskvě v roce 1980. Za účast argentinských sportovců je zodpovědný Olympijský výbor Argentiny, založený v roce 1923.
Toto je přehled historických milníků, účastí, medailového zisku a vlajkonošů na dané sportovní události.
Přehled Argentina je jednou z 12 zemí – jedinou z Iberoameriky – která v roce 1894 stála při zakládání Mezinárodního olympijského výboru (MOV). Zemi při tomto aktu zastupoval José Benjamín Zubiaur, který následně působil v prvním výkonném výboru MOV až do roku 1907. Národní argentinský olympijský výbor byl vytvořen a uznán v roce 1923.
Během období mezi lety 1924–1952 měla Argentina velmi úspěšné výkony, přičemž získala alespoň jednu zlatou medaili na každých hrách v tomto období. Od Letních olympijských her v Melbourne v roce 1956 zažívala země postupný celkový propad, který vyvrcholil na Letních olympijských hrách v letech 1976 a 1984, kdy země nezískala žádné medaile. Zisk zlata Argentina zaznamenala až na Letních olympijských hrách v Aténách v roce 2004, a to poprvé po 52 letech. Tento ročník zároveň pro Argentinu znamenal ztrátu pozice nejúspěšnější země co do počtu zlatých a celkových medailí v Jižní Americe, když byla překonána svým sousedem Brazílií.
Argentinští sportovci celkem na Letních olympijských hrách získali 80 medailí. Z tohoto počtu jich pochází 24 z boxu, což je sport, ve kterém Argentina získala více medailí než v jakémkoli jiném.
Historie
1900 až 1912 Historicky prvním argentinským olympionikem byl šermíř Francisco Camet, který se jako jediný argentinský sportovec zúčastnil Letních olympijských her v Paříži v roce 1900. Na následující hry v St. Louis v roce 1904 země nevyslala žádný tým. Na Letních hrách v Londýně v roce 1908 zastupoval Argentinu také jen jeden sportovec, krasobruslař Horatio Torromé (mezi lety 1908 až 1920 bylo krasobruslení součástí programu letních her). Dalších her v roce 1912 ve Stockholmu se země rozhodla nezúčastnit. náhled|262x262pixelů|Juan Carlos Zabala, vítěz maratonu na olympijských hrách v roce 1932
1920 až 1936 Také v roce 1920 v Antverpách se argentinský olympijský tým skládal pouze z jednoho účastníka, boxera Ángela Rodrígueze. Na hry v Paříži v roce 1924 odjelo z Argentiny 77 sportovců, účastnících se v atletice, boxu, cyklistice, šermu, pólu, veslování, jachtingu, sportovní střelbě, plavání, tenisu a vzpírání. Na těchto hrách slavili první zisky všech medailí, jejichž držiteli se stali členové národního týmu pólistů po čtyřech vítězných zápasech a atlet Luis Brunetto se stříbrnou medailí v trojskoku. Čtyři další medaile přidali boxeři Alfredo Copello, Héctor Méndez, Pedro Quartucci a Alfredo Porzio v několika kategoriích. Další výsledky přinesli fleretista Roberto Larraz, který skončil na pátém místě v individuální soutěži, vzpěrač Carlos Bergara, který se umístil na pátém místě v polotěžké váze, a střelci Lorenzo Amaya a Matías Osinalde, kteří obsadili čtvrté a páté místo ve střelbě rychlopalnou pistolí.
Ještě úspěšnější byly pro Argentinu Letní olympijské hry v Amsterdamu v roce 1928, kde poprvé soutěžili argentinští zápasníci, jezdci a fotbalisté. Bodovali zde zejména plavec Alberto Zorrilla, který se stal prvním olympijským vítězem v individuálním sportu, nebo fotbalisté, kteří získali stříbro, když ve finále prohráli v opakovaném zápase 1:2 s Uruguayí. První finálový zápas skončil 1:1.
Rovněž úspěšná byla účast na hrách v Los Angeles v roce 1932. Boxeři Carmelo Robledo v pérové váze a Santiago Lovell v těžké váze se stali olympijskými vítězi stejně jako maratonec Juan Carlos Zabala. Stříbrnou medaili získal boxer Amado Azar. Další skvělé výsledky přinesli také atleti Carlos Bianchi, který skončil 5. v běhu na 200 metrů, a Federico Kleger, který skončil 6. v hodu kladivem. vlevo|náhled|216x216pixelů|Stříbrná medailistka z her 1948 Noemí Simonettová Na olympijských hrách v Berlíně v roce 1936 slavil svůj druhý olympijský triumf národní tým pólistů. Šampionem se stal též boxer Oscar Casanovas, který zvítězil v pérové váze, stříbrné medaile získala země také v těžké váze a dvě bronzové ve střední a polotěžké váze. První žena v argentinském olympijském týmu, plavkyně Jeanette Campbellová, získala stříbro na 100 metrů volný způsob. Bronzové medaile získali také veslaři. Maratonec Juan Carlos Zabala, vítěz maratonu z předchozí olympiády roku 1932, se v Berlíně zúčastnil běhu na 10 kilometrů a skončil šestý, protože musel běh vzdát po pádu krátce po polovině závodu. náhled|Stříbrný medailista v maratonu 1952 Reinaldo Gorno (nalevo zlatý Emil Zátopek).
1948 až 1960 Po konci druhé světové války se letní olympijské hry konaly poprvé v roce 1948 v Londýně. Na tyto hry Argentina vyslala dosud největší tým, čítající 199 sportovců, mezi nimiž byli poprvé gymnasté, moderní pětibojaři, národní basketbalový tým a národní hokejový tým. Opět byly získány tři zlaté medaile. Atlet Delfo Cabrera zvítězil v maratonu, když v závěrečném kole na stadionu předběhl do té doby vedoucího Belgičana Étienne Gaillyho. Zlatými sportovci byli také boxeři Pascual Pérez v muší váze a Rafael Iglesias v těžké váze. Dálkařka Noemí Simonettová získala stříbrnou medaili, stejně jako střelec Carlos Enrique Díaz Sáenz Valiente ve střelbě rychlopalnou pistolí a jachtaři v šestimetrové třídě na lodi Djinn. Bronz získal boxer Mauro Cía v polotěžké váze. Dalších výborných umístění dosáhli maratonci Eusebio Guiñez na 5. místě a Alberto Sensini na 9. místě. Plavec Mario Chávez obsadil 4. místo na 100 metrů znak.
Na letní hry do Helsinek v roce 1952 odcestovalo celkem 123 argentinských sportovců. Prvními olympijskými vítězi se zde stali Tranquilo Cappozzo a Eduardo Guerrero ve veslování ve dvojskifu. V maratonu získal stříbrnou medaili Reinaldo Gorno který skončil druhý za Emilem Zátopkem, a obhájce titulu Cabrera skončil šestý. V boxu dosáhl na stříbro Boxer Antonio Pacenza v polotěžké váze, jeho týmový kolega Eladio Herrera získal bronzovou medaili v polostřední váze. Další bronzovou medaili získal vzpěrač Humberto Selvetti v těžké váze. Národní basketbalový tým se zde umístil čtvrtý, po prohře s Uruguayí 59:68.
Jezdecké soutěže olympijských her v roce 1956, konající se v Melbourne, byly kvůli přísným karanténním předpisům pro koně v Austrálii přesunuty do Stockholmu. Zde argentinský tým ve skocích obsadil 4. místo. V Melbourne získala Argentina celkem dvě medaile. Po bronzu na olympiádě v roce 1952 se vzpěrač Humberto Selvetti zlepšil v těžké váze na stříbro, další a to bronzovou medaili vybojoval boxer Víctor Zalazar ve střední váze. Střelec Oscar Cervo obsadil 5. místo ve střelbě rychlopalnou pistolí.
Ani na olympijských hrách v Římě v roce 1960 se Argentině nepodařilo získat více než dvě medaile. Stříbro získala posádka lodi Tango v dračí třídě v jachtingu, další loď Ardilla obsadila 4. místo v třídě 5,5 m. Bronzová medaile připadla boxerovi v lehké váze Abelu Laudoniovi. V Římě země poprvé soutěžila ve skocích do vody. náhled|231x231pixelů|Veslař Alberto Demiddi při přípravě na hry v roce 1972
1964 až 1980 Na Letních hrách v Tokiu v roce 1964, kde se poprvé zúčastnili argentinští judisté, získal jedinou medaili pro argentinský tým jezdec Carlos Moratorio se svým koněm Chalanem. Na medailových pozicích se těsně neudržel argentinský cyklistický tým, který v týmové časovce na 100 km obsadil 4. místo. Také veslař Alberto Demiddi skončil na 4. místě v závodě skifů.
Na hrách v Mexiku 1968 se veslař Demiddi zlepšil na 3. místo a získal tak bronz. Druhou bronzovou medaili získal boxer Mario Guilloti v polostřední váze. Alberto Demiddi se na dalších Letních olympijských hrách v Mnichově v roce 1972 opět zlepšil a tentokrát získal stříbrnou medaili v závodě skifů. Další významná umístění ovšem v Mnichově argentinský tým nezaznamenal.
Na hrách v Montréalu 1976 zůstala Argentina vůbec poprvé od roku 1920 bez zisku medaile. Jedinými předními umístěními bylo 5. místo v judistickém turnaji v otevřené váze díky judistovi Jorgemu Portellimu a 6. místo ve skifu díky veslaři Ricardu Ibarramu.
Následujících Letních olympijských her v Moskvě v roce 1980 se Argentina nezúčastnila, jelikož se po boku ostatních zemí Ameriky připojila k bojkotu těchto olympijských her. náhled|260x260pixelů|Stříbrný medailista z her 1996 a 2000, Carlos Espínola
1984 až 1996 Na hrách v Los Angeles v roce 1984 byla Argentina poprvé zastoupena v kanoistice a na turnaji ve volejbalu. Stejně jako na hrách v roce 1976 v Montréalu však zůstaly oba tyto týmy bez úspěchu. V dráhové cyklistice dosáhl 5. místa v bodovacím závodě Juan Esteban Curuchet, jeho týmový kolega Marcelo Alexandre skončil šestý ve sprintu. Veslař Ricardo Ibarra si na těchto hrách polepšil od své poslední účasti na hrách v Montréalu a umístil se pátý.
Letních olympijských her v Soulu v roce 1988 se za Argentinu poprvé zúčastnili lukostřelci a hráči stolního tenisu. Na těchto hrách získala země poprvé po 16 letech další medaile, když v tenise prohrála Gabriela Sabatini s Němkou Steffi Grafovou ve dvou setech a získala tak stříbro, a když volejbalový tým mužů vybojoval bronz po vítězství 3:2 nad Brazílií. Cyklista Juan Esteban Curuchet na hrách zopakoval své 5. místo v bodovacím závodě. V jachtingu skončil windsurfer Jorge García na 7. místě.
Na hrách v Barceloně v roce 1992 získala země jednu bronzovou medaili. Tenisté Javier Frana a Christian Miniussi prohráli ve čtyřhře s pozdějšími olympijskými vítězi Borisem Beckerem a Michaelem Stichem 2:3 na sety. V dráhové cyklistice dosáhl José Lovito 6. místa ve sprintu, veslař Sergio Fernández pak obsadil 6. místo v závodě skifu.
Zisk dvou stříbrných a jedné bronzové medaile byla konečná bilance argentinského týmu na Letních olympijských hrách v Atlantě v roce 1996. Argentinská fotbalová reprezentace do 23 let získala stříbro po prohře 2:3 ve finále s Nigérií. Jachtař Carlos Espínola vyhrál stříbro ve windsurfingu. Boxer Pablo Chacón získal bronz v pérové váze. Her v Atlantě se poprvé zúčastnil tým plážových volejbalistů, reprezentace nakonec skončila čtvrtá, když v zápase o bronz prohráli s Itálií 0:3 na sety. náhled|242x242pixelů|Plavkyně Georgina Bardach, zde jako vlajkonoška na Jihoamerických hrách 2006, získala v roce 2004 bronzovou medaili
Od roku 2000 Na hrách v Sydney v roce 2000 získal Carlos Espínola opět stříbro ve windsurfingu. Jachtaři přispěli k medailové bilanci dvěma bronzovými medailemi: dvojice Javier Conte a Juan de la Fuente ve třídě 470 a Serena Amato ve třídě Europe. Národní ženský hokejový tým získal stříbro po porážce 1:3 ve finále proti Austrálii. Poprvé se těchto her zúčastnily argentinské taekwondistky a také triatlonisté. Kanoista Javier Correa skončil v závodě na 1000 metrů pátý.
Po 52 letech mohla Argentina opět slavit historické vítězství na Letních olympijských hrách v Athénách v roce 2004. Mužský basketbalový tým zde zvítězil ve finále 84:69 nad Itálií poté, co v semifinále porazili tým USA 89:81. Na fotbalovém turnaji pak porazila Argentina ve finále Paraguay 1:0 a získala tak druhou zlatou medaili. Ženský hokejový tým získal bronz po vítězství 1:0 nad Čínou, další bronzové medaile získali jachtaři Carlos Espínola a Santiago Lange ve třídě Tornado, plavkyně Georgina Bardach na 400 metrů a tenistky Paola Suárezová a Patricia Tarabiniová ve čtyřhře. Veslař Santiago Fernández skončil čtvrtý ve skifu. vlevo|náhled|254x254pixelů|Tenista Juan Martín del Potro, držitel bronzu z her 2012 a stříbra z her 2016