Ústav šlechtičen byl typ světského institutu s duchovní náplní římskokatolické církve, sloužící k výchově, zaopatření a vzdělání dívek ze šlechtických rodin. V čele ústavu stála abatyše a přijetí chovanek bylo podmíněno přísnými pravidly s vývodem z nejméně 8 předků.
Ústavy šlechtičen v Čechách a na Moravě
Ústav šlechtičen Panny Marie Školské
náhled|Palác šlechtičen v Brně Tento ústav byl založen hraběnkou Janou Františkou Magnisovou v Brně v roce 1654. K jeho zaopatření zakladatelka odkázala dům v Brně, ves Medlánky a 60 000 zlatých. Ústav později získal další panství na jižní Moravě.
Novoměstský ústav šlechtičen u sv. Andělů Novoměstský ústav šlechtičen u sv. Andělů byl založen v roce 1701 Helenou hraběnkou z Bedarides. Ústav byl schválen císařem Leopoldem I. a až do roku 1755 měla jeho abatyše titul císařská a svaté říše římské okněžněná abatyše. Od založení do roku 1788 sídlil na Dobytčím trhu v Praze v budově dnešní Všeobecné nemocnice. Poté byl přesunut do budovy tzv. Norbertina v dnešní Revoluční ulici v Praze. Zde sídlil do svého zrušení roku 1918.
Tereziánský ústav šlechtičen náhled|Ústav šlechtičen (Rožmberský palác na Pražském hradě) Tereziánský ústav šlechtičen byl nejvýznamnějším českým ústavem. Založen byl v roce 1755 Marií Terezií, která jej nadala několika statky. Ústav sídlil v budově Rožmberského paláce na Pražském hradě. Všechny jeho abatyše byly rakouskými arcivévodkyněmi z rodu Habsburků. V roce 1792 získaly abatyše právo korunovat českou královnu po abatyších zrušeného kláštera u sv. Jiří na Pražském hradě.
V roce 1918 byla budova Ústavu vyvlastněna, ale šlechtičny ještě nějakou dobu žily z výtěžku velkostatku v Ledči nad Sázavou.
Obdobné ústavy na území rakousko-uherské monarchie Obdobné ústavy byly zakládány na území monarchie především po roce 1750 např. v Innsbrucku, ve Vídni, ve Štýrském Hradci i jinde.
Literatura
Kategorie:Vzdělávací organizace Kategorie:Novověk Kategorie:Šlechta