Anaximandros (řecky: Ἀναξίμανδρος / Anaxímandros), též Anaximandros z Mílétu, (okolo 610 př. n. l. – okolo 546 př. n. l.) byl starořecký filozof, představitel tzv. mílétské školy. Spolu se svým učitelem Thalétem patří k zakladatelům filozofie jako samostatné vědy.
Je po něm pojmenován měsíční kráter Anaximander.Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Pythagoras, str. 30, č. mapového listu 2, Crater Anaximander on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA
Život O jeho životě se mnoho nezachovalo. Pocházel z města Milétu v Malé Asii, stejně jako jeho učitel a příbuzný Thalés a žák Anaximenés. Napsal spis o próze či knihu O přírodě (550 př. n. l.), z nichž se ale zachovaly pouze zlomky. Svým zkoumáním starších teorií se snažil je zdokonalit a vytvořit lepší.
Apeiron Dle Anaximandra svět nepochází z jedné materiální pralátky (voda či vzduch); nesčetné světy vznikají a zanikají vydělováním protikladů z božského neomezena (řec. apeiron); z této rovnováhy vychází teplo a chladno, vlhko a sucho, čímž vznikají čtyři živly a ustavují tak věci. Tato pralátka je nekonečná a věčná a je pořád v pohybu. Je to vesmírný řád, platící úplně pro vše, co se ve vesmíru nachází. Staří Řekové totiž věřili, že vše je živé (i kameny, země) a podle Anaximandra je zdrojem životní aktivity právě apeiron. Dokladem tohoto učení je jeden z mála zachovaných přímých zlomků: Ze kterých jest jsoucím věcem vznik,do těchto nastává i zánik, podle nutnosti.Neboť vše si navzájem platí pokutu a pokání za své bezpráví, podle pořadí času.Zlomek B 1 (Simplikios, Physica 24, 13). Překlad Z. Kratochvíl. Z této věty můžeme i vyčíst Anaximandrův princip tlaků a protitlaků. Na každý tlak je odpovězeno stejným tlakem, a toto tření nám vytváří hranice existence. Čím silnější tlak, tím silnější odpověď – samotný akt existence je trestaný nebytím.
Kosmologie a kosmogonie Anaximandros učil, že Země je kamenný válec ve vzdušném prostoru a na začátku svého vzniku byla tekutá a plula volně v prostoru. Vyschla a díky dopadajícímu nebeskému ohni vznikli první živočichové a rostliny. Ti nejdříve žili ve vodě, později vystoupili na souš a stali se z nich také lidé. Snad jako první myslel, že Země je samostatné kosmické těleso. Existuje dokonce i zápis, podle kterého pokládal Zemi za kouli.Zlomek A 1 (DL II, 1-2) Svým tvrzením o akvatickém původu života předznamenal Darwinovu teorii:
Anaximandros říká, že první živočichové se zrodili ve vlhku a že je obklopovala ostnatá kůra. Když pak pokročili věkem, vystoupili na souši a po krátký čas přežívali, když se kůra zlomila.Zlomek A 30/1 (Aetios V, 19, 4). Překlad Z. Kratochvíl.
Hvězdy považoval Anaximandros za ohnivý prstenec kolem Země, neumístil je na nejvzdálenější, ale na nejbližší okruh kolem Země. Vyslovil první myšlenky a pravidla týkající se gravitace, sestavil mapu světa vycházející z babylonských vzorů a sluneční hodiny. Pochopil sklon ekliptiky vůči světovému rovníku, rozlišuje gnómón a polos. Mechanicky vysvětlil pravidelnost oběhu hvězd a sestavil model oblohy, kde byla středem Země.
Odkazy
Reference
Literatura KIRK, G. S., RAVEN, J. E. a SCHOFIELD, Malcolm. Předsókratovští filosofové: kritické dějiny s vybranými texty. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2004. 663 s. . [Kapitola „Anaximandros z Milétu" je na str. 130–183; autor Geoffrey Stephen Kirk.]
Externí odkazy
Anaximandros na stránkách Zdeňka Kratochvíla Anaximandros – heslo v Internet Encyclopedia of Philosophy
Kategorie:Řečtí filozofové Kategorie:Předsókratici Kategorie:Geografové Kategorie:Starověcí řečtí astronomové Kategorie:Narození v roce 610 př. n. l. Kategorie:Úmrtí v roce 546 př. n. l. Kategorie:Muži