Glenn Miller Orchestra, , byl původně orchestr založený Glennem Millerem v roce 1938. Aranžmá bylo vystavěno na klarinetu a tenorsaxofonu, které tvořily melodii, zatímco další tři saxofony doplňovaly harmonii. Jednalo se o druhé Millerovo hudební těleso, když první založil v roce 1936, ale pro podobnost s jinými formacemi daného období jej rozpustil.
Orchestr získal popularitu a jeho jazzové skladby dosáhly vysoké prodejnosti a předního umístění v hitparádách. Mezi největší šlágry patřily „Moonlight Serenade“, „In the Mood“, „Tuxedo Junction“, „Chattanooga Choo Choo“ a „(I've Got a Gal In) Kalamazoo“.
Historie orchestru po úmrtí Millera Poté, co v prosinci 1944 zmizelo na cestě do Paříže letadlo, ve kterém byl na palubě major Glenn Miller, došlo k rekonstrukci orchestru pod vedením prvního tenorsaxofonisty a zpěváka Texe Benekeho, blízkého Millerova přítele.
Millerova pozůstalost tak v roce 1946 umožnila zřízení oficiálního „orchestru duchů“ Glenna Millera, který vedl Tex Beneke. Skupina měla díky velké smyčcové sekci podobný charakter jako padesátičlenný Orchestr armádního letectva (Army Air Force Band), který Miller sestavil v roce 1943 a o rok později s ním odletěl do Velké Británie.Simon, s. 437–39 Oficiální veřejná premiéra nového poválečného bandu se uskutečnila v broadwayském Capitol Theatre, ve kterém od 24. ledna 1946 další tři týdny koncertoval.Butcher, s. 262 Henry Mancini byl v orchestru klavíristou a také jedním z aranžérů. Turné zahrnovalo celé Spojené státy, včetně několika vystoupení v Hollywood Palladium roku 1947, kde původní Millerův orchestr hrál již o šest let dříve.Simon, s. 258 Přestože se éra big bandů blížila ke konci, na vystoupení Tex Beneke and Glenn Miller Orchestra se v Palladiu podílel rekordní počet 6 750 komparzních tanečníků. Ekonomická situace však přinutila orchestr do roku 1949 vypustit celou smyčcovou sekci.Butcher, s. 263
Big band nahrával stejně jako původní těleso u vydavatelství RCA Victor. Beneke se snažil o to, aby rozšířil charakteristickou Millerovu zvukovou linku, ale také aby dosáhl úspěchů pod vlastním jménem. To, co se zrodilo po druhé světové válce jako „Glenn Miller Orchestra“ vedený Texem Benekem, se nakonec změnilo v samostatný „Orchestr Texe Benekeho“. Do roku 1950 se tak jeho cesta s Millerovou pozůstalostí rozdělila aSimon, s. 439 rozchod nebyl snadný.
Do začátku 50. let Millerův styl píšťal vedených klarinetem a tlumených trumpet kopírovaly různé skupiny, byli mezi nimi Ralph Flanagan,Bigbandlibrary.com, Ralph Flanagan Jerry Gray,Bigbandlibrary.com, Jerry Gray a Ray Anthony. To vše spolu s úspěchem filmu The Glenn Miller Story z roku 1953,http://www.imdb.com/title/tt0047030/ vedlo Millerovu pozůstalost k tomu, aby požádala Raye McKinleyho o převzetí nového bandu. V roce 1956 tak vznikl americký orchestr, v němž působil také klavírista Don Wilhite. Jedná se o původní verzi formace působící ve Spojených státech, která koncertuje do současnosti.
Existují tři oficiální big bandy stejného jména. Oficiální orchestr Glenna Millera ve Spojených státech účinkoval k roku 2012 pod vedením Larryho O'Briena. Oficiálně uznávaný Glenn Miller Orchestra pro Spojené království koncertoval pod taktovkou Raye McVayehttp://www.bbc.co.uk/devon/stage/reviews/2004/glenn_miller.shtml a konečně Oficiální orchestr Glenna Millera pro Evropu řídí od roku 1990 Wil Salden.
Členové orchestru pro Spojené státy Gary Tole – sólový pozoun, hudební ředitel Brian Hemstock– zpěv Kevin Sheehan – altsaxofon, klarinet, flétna, altová flétna, aranžmá Nigel Yancey – altsaxofon, klarinet, flétna Walter Kross – tenorsaxofon, klarinet, flétna Damian Sanchez – tenoraltsaxofon, klarinet, flétna Ian O'Beirne – baritonsaxofon, basklarinet, klarinet, flétna Ashley Hall – první trubka Nick Schroeder – druhá trubka Steve Walters – jazzová trubka Reid Poole – trubka George Reinert – první pozoun Jaime Parker – pozoun John Tyler – pozoun Jason Bennett – baspozoun Theron Brown – klavír Holbrook Riles III – bicí nástroje Kurt Kotheimer – kontrabas Moonlight Serenaders Vocal Group: Brian Hemstock, Ian O'Beirne, Jaime Parker, Kevin Sheehan
Poznámka: složení orchestru k roku 2011.
Odkazy
Reference
V tomto článku je použit text z článku Glenn Miller na české Wikipedii.
Literatura Butcher, Geoffrey (1997): Next to a Letter from Home. North Pomfret, Vt : Trafalgar Square. Simon, George Thomas (1980): Glenn Miller and His Orchestra. New York : De Capo Press.
Externí odkazy
Glenn Miller Orchestra – oficiální stránky orchestru pro Spojené státy Glenn Miller Orchestra – oficiální stránky orchestru pro Spojené království Glenn Miller Orchestra – oficiální stránky orchestru pro Evropu
Glenn Miller Orchestra Kategorie:Americké jazzové orchestry Kategorie:Organizace nazvané po osobách Kategorie:Hudební organizace založené roku 1938