upright|náhled|Gunhilda přemlouvá Erika Krvavou Sekyru, aby zabil finské čaroděje. náhled|upright|Gunnhilda se dozvídá o Erikově smrti. Gunnhild konungamóðir (Matka králů) nebo také Gunnhild Gormsdóttirněkdy také Gunnhild Özurardóttir. (10. století) je postava ze severských ság, podle kterých byla manželkou Erika Krvavé sekyry (norského krále zhruba v letech 930–34, vládce Orknejí zhruba v letech 937–54, a krále Jórvíku (Yorku) v letech 948–49 a 952–54). Mnoho detailů o jejím životě je sporných, včetně jejího původu. O její samotné existenci se vedou diskuze.E.g., Downham 112-120; Jones 121–24; Bradbury 38; Orfield 129; Ashley 444; Alen 88; Driscoll 88, note 15. Gunhilda se objevuje mimo jiné v ságách Fagrskinna nebo Heimskringla. Mnoho informací o ní pochází z islandských zdrojů, osadníků, kteří uprchli před Haraldem Krásnovlasým, tudíž obecně nepřátelských vůči jeho synovi Erikovi a jeho manželce.

Heimskringla uvádí, že Gunnhilda nějaký čas žila s dvěma finskými čaroději, od kterých se naučila kouzla. Ti po ní požadovali sexuální služby, a tak přesvědčila Erika, který se právě vracel z výpravy do Bjarmlandu, aby je zabil. Erik ji poté přivedl do domu svého otce a oznámil, že se s ní ožení.Harald Fairhair's Saga § 34. Starší Fagrskinna ale jen uvádí, že ji potkal během výpravy na finský sever, kde byla ve výchově u krále Finů.Fagrskinna § 8.

Původ Podle spisu Historia Norvegiae z 12. století byla Gunnhilda dcerou dánského krále Gorma Starého a Erik se s ní seznámil na slavnosti pořádané jejím otcem. Historici obecně považují tuto verzi za správnou.Bradbury 38; Orfield 129; Ashley 444; Alen 88; Driscoll 88, note 15. Manželství Erika a Gunhildy mělo být dynastickým spojením mezi vládnoucími rody v Norsku a v Dánsku. Matkou Erika Krvavé sekyry byla ostatně Ragnhilda, princezna z dánského Jutska. Heimskringla a Egilova sága na druhou stranu tvrdí, že Gunnhilda byla dcerou Ozura Totia, vojenského velitele z Halogalandu.Harald Fairhair's Saga § 34. The Ágrip af Nóregskonungasögum.

Život Podle ság Gunnhilda žila v době velkých změn, které se v Norsku odehrávaly. Její tchán Harald I. Krásnovlasý pod svou vládou sjednotil velkou část Norska. Brzy po jeho smrti byli jeho dědic Erik Krvavá sekyra a jeho manželka Gunhilda sesazeni a uchýlili se do vyhnanství. Většinu pozdějšího života strávila Gunhilda na Orknejích, v Yorku a v Dánsku. Mnoho z jejích dětí z manželství se Erikem se na konci 10. století stalo spoluvládci v Norsku.

Gunnhild a Erik zřejmě měli následující děti: Gamleho, Guthorma, Haralda, Ragnfroda, Ragnhildu, Erlinga, Gudroda a Sigurda.Harald Fairhair's Saga § 46. Gunhilda byla často označována za čarodějku.E.g., Harald Fairhair's Saga § 34; Njal's Saga §§ 5–8; Fox 289–310. Před smrtí Haralda I. záhadně zemřel Erikův nevlastní bratr Halfdan Haraldsson a Gunnhilda byla podezřívaná, že podplatila čarodějku, aby ho otrávila."Harald Fairhair's Saga" § 44. Brzy poté zemřel Harald I. a Erik se ujal vlády nad celou zemí. Byl ve sporu se svými bratry a čtyři z nich zabil, počínaje Bjørnem Farmannem a později Olafem Haraldssonem a Sigrødem Haraldssonem v bitvě u Tønsbergu.Harald Fairhair's Saga §§ 45–46. vlevo|náhled|Gunnhilda a její synové. Důsledkem Erikovy tyranské vlády (zřejmě v ságách zveličené) bylo jeho sesazení a útěk ze země, kdy norští šlechtici prohlásili králem jeho nevlastního bratra Haakona I.Jones 94–95. Podle islandských ság se pak Erik s rodinou usadil na Orknejích, kde vládl mnoho let. Později možná převzal vládu na Jorvikem (anglickým Yorkem), kde mohl být společně s Gunhildou pokřtěn.Saussaye 183. I o Jorvik ale přišel a zemřel v bitvě u of Stainmoru (954). Erik, který vládl Jorviku, ale nutně nemusel být Erik Krvavá sekyra.

Po smrti manžela se Gunnhilda se syny uchýlila k dánskému králi Haraldu Modrozubovi, který byl možná jejím bratrem.Haakon the Good's Saga § 10. Jeden z jejích synů, Gamle, zemřel okolo roku 960 v boji proti Haakonovi I. Norskému.Haakon the Good's Saga § 26. Její zbývající synové Haakona porazili v bitvě u Fitjaru v roce 961, ve které zemřel. Haakonovy síly sice vyhrály bitvu, ale jeho smrt zanechala mocenské vakuum, které její synové s dánskou pomocí využili.Jones 122. Její synové se stali vládci Norska a Gunhilda začala být známá jako konungamóðir, Matka králů.Jones 123–24. U norského dvora v té době měla být prominentní figurou.

Jarl Haakon Sigurdsson s pomocí Haralda Modrozuba v roce 971 připravil vraždu jejího syna Haralda II. Gunhilda a její zbývající synové utekli na Orkneje. Podle Jomsvikinga sagy se Gunnhilda okolo roku 977 vrátila do Dánska, kde byla z rozkazu Haralda Modrozuba utopena v bažině.

náhled|upright|Gunnhilda jako stará žena. Reference

Související odkazy

Žena z Haraldskæru

Externí odkazy

Ciklamini, Marlene. "The Folktale in Heimskringla (Hálfdanar saga svarta – Hákonar saga góða)". Folklore, Vol. 90, No. 2 (1979), pp. 204–216.

Downham, Clare . Viking Kings of Britain and Ireland. Dunedin, 2007. Fox, Denton. "Njals Saga and the Western Literary Tradition." Comparative Literature, Vol. 15, No. 4 (Autumn, 1963), p. 289–310. Jochens, Jenny. Women in Old Norse Society. Cornell Univ. Press, 1995.

Ordower, Henry. "Exploring the Literary Function of Law and Litigation in 'Njal's Saga.'" Cardozo Studies in Law and Literature, Vol. 3, No. 1 (Spring – Summer 1991), pp. 41–61.

Kategorie:Norské královny Kategorie:Narození v 10. století Kategorie:Úmrtí v 10. století Kategorie:Ženy