náhled|Pamětní deska s Mařatkovým reliéfem v Nemocnici Na Bulovce Ladislav Prokop Procházka, hudební pseudonym Ladislav Prokop (1. května 1872 LitomyšlSOA Zámrsk, Matrika narozených v Litomyšli, sign. 5402, ukn. 5578, str.57. Dostupné online – 12. října 1955 Praha), byl český lékař, politik, hudební skladatel a spisovatel.
Život Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po promoci v roce 1896 pokračoval ve studiu ve Vídni. Jeho celoživotním zaměřením se stalo sociální lékařství, prevence a hygiena.
V roce 1902 se stal městským okresním dětským lékařem Praze a v letech 1909–1935 pracoval jako pražský městský fyzik, dnes bychom řekli jako hlavní pražský hygienik. Za první světové války vedl úspěšný boj s epidemickými chorobami zavlečenými do Prahy válečnými uprchlíky.
Hned po vzniku republiky, spolu s PhDr. Alicí Masarykovou, pracoval na založení Československého červeného kříže. V první úřednické vládě v letech 1920–1921 byl ministrem zdravotnictví a tělesné výchovy a zároveň byl pověřen vedením ministerstva zásobování. Zastupoval Československou republiku u Mezinárodního hygienického úřadu v Paříži, kde spolupracoval na přípravě mezinárodních smluv o epidemických chorobách a jejich prevenci.PRECLÍK, Vratislav: Prezident Masaryk a vláda Jana Černého, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, červenec – září 2020, roč. XXVIII., čís. 131. ISSN 1210-1648, str. 10 – 16
Jeho názory jsou dodnes neobyčejně živé. Svědčí o tom následující citát:
V dějinách Prahy má nezastupitelné místo, neboť z jeho iniciativy a podle projektu, na kterém pracoval s profesorem MUDr. Karlem Hynkem, byla v letech 1925–1931 vybudována Veřejná všeobecná nemocnice Na Bulovce. Zasloužil se rovněž o vznik pražské ošetřovatelské školy.
Podobně bohatá je i jeho činnost v oblasti kulturní a společenské. Oženil se s dcerou novináře a politika Julia Grégra a nějaký čas byl členem vedení prestižního deníku Národní listy. Přátelil se sochařem Františkem Bílkem (jejich vily sousedily) a spolu s ním pracoval na návrhu sociálního dělnického bydlení. Byl důvěrným přítelem spisovatele Karla Čapka a zúčastňoval se schůzek tzv. Pátečníků. Na vyzvání Čapka a Ferdinanda Peroutky přispěl svou statí do ankety časopisu Přítomnost, kterou zahájil Karel Čapek svým článkem „Proč nejsem komunistou“. Vznikl tak v letech 1924 až 1925 soubor jedenácti úvah o komunismu, komunistických slibech, o existenci Sovětského svazu, ale také o tom, co znamená být demokratem a o rizikách, které svoboda přináší. Do této ankety kromě Procházky přispěli František Langer, Fráňa Šrámek, Josef Kopta, Josef Čapek, Jan Herben, Jaroslav Kallab, Jaroslav Kříženecký, Richard Weiner a Ferdinand Peroutka. Ten také anketu uzavřel shrnující statí „O praporu rudém a šedivém.“ Není proto divu, že po únoru 1948 upadlo jméno Ladislava Prokopa Procházky v zapomenutí.
Byl znamenitý klavírista a houslista. Ve skladbě byl žákem Vítězslava Nováka, u nějž studoval v letech 1900–1903. Na Procházkovu tvorbu měl nezanedbatelný vliv také Antonín Dvořák. Jeho skladby uváděla Česká filharmonie a opery byl hrány jak v Národním, tak ve Vinohradském divadle.
Byl autorem článků v odborném i denním tisku, ale i ucelených monografií. V pozůstalosti se ukázalo, že se pokoušel i o beletrii. Jeho literární pozůstalost obsahující korespondenci s Františkem Bílkem, Karlem Čapkem, povídky, romány, odborné lékařské články a paměti je uložena v Památníku národního písemnictví. Na budově Nemocnice Na Bulovce mu byla odhalena pamětní deska, kterou vytvořil sochař Josef Mařatka.
Jeho dcera Milena (1900–1965) byla manželkou novináře Ivana Herbena.
Dílo
Opery Sen lesa (Národní divadlo 7. 6. 1907) Otázka (Divadlo na Vinohradech 29. 1. 1910)
Orchestrální skladby Ve stínu lipy (3 symfonické básně podle Svatopluka Čecha, 1905) Osud (ouvertura, 1908) Staroměstský rynk (3 symfonické obrazy pro velký orchestr, sbor a varhany, 1912)
Komorní skladby Suita pro violoncello a klavír (1908) Smyčcový kvartet D-dur (1906) Klavírní kvintet g-moll: „Per aspera ad astra“ (1905)
Komponoval rovněž skladby pro sokolská cvičení a skladby se sokolskou tematikou.
Odborné práce Zdravotnictví Velké Prahy. Popis, úkoly a návrh organisace, Praha 1922. Cestou za zdravím. ed. Mladé generace lékařů, sv. 27, 1931
Próza Poslední království, Praha 1947 ( )
Odkazy
Reference
Literatura Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha Mášová, Hana: Bojovník s byrokracií – lékař a úředník Ladislav Prokop Procházka. In: Historia – medicina – cultura: Sborník k dějinám medicíny. Praha, Univerzita Karlova v Praze 2006, s. 189–203.
Související články Vila Ladislava Prokopa Procházky
Externí odkazy
Pátečníci Památník národního písemnictví Les a lesníci v české opeře Karel Čapek o skladateli Dobromila Lébrová: František Bílek – sochař, grafik, architekt a mystik – 70. výročí úmrtí – Pozitivní noviny Ladislav Niklíček: Čeští lékaři a povinné nemocenské pojištění v letech 1888–1938 Proslov k odhalení pamětní desky
Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Čeští operní skladatelé Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Čeští lékaři Kategorie:Českoslovenští ministři pro zásobování lidu Kategorie:Českoslovenští ministři zdravotnictví Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy Kategorie:Čeští hygienici Kategorie:Narození v roce 1872 Kategorie:Úmrtí v roce 1955 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 1. května Kategorie:Úmrtí 12. října Kategorie:Narození v Litomyšli Kategorie:Pohřbení na hřbitově U Kříže v Chrudimi