Černolice () jsou obec v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji. Leží asi 24 kilometrů jižně od Prahy. Žije zde obyvatel.
Za obcí se nacházejí Černolické skály, chráněná přírodní rezervace.
Historie O obci (původně Črňlice), je první písemná zmínka v listině kláštera kladrubského z roku 1239. Další historické názvy obce byly Črnidlice, Žernolycze či Tezernolyze. Vedla tudy významná obchodní a vojenská cesta. Panovníci či jejich poslové putovali od Prahy přes Ořech, Chýnici, Třebotov a dál na Černošice, museli někde mezi Dolními a Horními Mokropsy přebrodit Mži (Berounku) a pak stoupali podél Všenorského potoka k Černolicím a Řitce. Tady se oddělovala jedna trasa k Bechyňsku, druhá trasa, známá jako Zlatá stezka, k Prachaticím – právě po ní se do Čech vozila sůl.
Před rokem 1620 byly Černolice majetkem svatovítské kapituly. Urbář z té doby uvádí: „V té vsi jest krčma výsadní…“ Na počátku 18. století byl vystavěn Nový Dvůr. Čilý společenský život se zde začíná rozvíjet v roce 1898, kdy je ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů, který byl v roce 1925 rozšířen o dramatický divadelní kroužek. V sále pana Antonína Procházky se v následujících letech konají několikrát ročně divadelní představení. Dalším kulturním centrem Černolic byl hostinec pana Františka Kříže, kde byly pořádány tancovačky a plesy.
V obci Černolice (406 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 130. (česky a německy) cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Černolicích, galanterie, 2 hostince, obchod s mlékem, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek, vetešník.
Přírodní poměry Nad obcí se tyčí chráněná přírodní památka Černolické skály, tvořené pevnými ordovickými křemeny. Místně se označuje jako Čertovy skály. Skály patří k nejstarším horolezeckým terénům v Čechách, minimálně od roku 1904 byly využívány jako cvičné terény pro přípravu lezení v horách. Lezci je dělí na pět částí: Kuličku, Malou skálu, Dvojitou věž, Střední věž a Severovýchodní věž. Ze skal se otevírají výhledy na okolní krajinu. Na některá místa se dá dostat i po normální cestě. Od roku 2002 jsou chráněny jako přírodní rezervace (2,21 hektaru). Lezení po nich podléhá povolení. Poblíž se nachází mohyla s prstí z bojišť našich legionářů v 1. světové válce. Několik skalek lze obdivovat na kopci nad vesnicí, který se jmenuje Červená hlína (467 m). V plánech obce od roku 2010 bylo postavit na tomto vrchu rozhlednu, ze které by bylo vidět jak do kraje pod skalami, tak do údolí Berounky na druhé straně. V roce 2017 proběhlo jednání o stavebním povolení pro tuto stavbu. Stavba rozhledny Korunka se uskutečnila mezi únorem 2019 až květnem 2022. Do užívání široké veřejnosti (každoročně od března do listopadu) byla rozhledna Korunka předána v neděli 29. května 2022.
Stivínka Součástí Černolic je osada Potoky. Vznikla někdy za I. republiky, kdy si tady šest kamarádů postavilo první srub. Postupně přibývaly další sruby a výletní restaurace. Dnes se Potoky dělí na tři části. Nejstarší je Durango, dále je tady chatová kolonie Na cihelně a nejmladší osada Stivínka. Její vznik je spojen se zajímavou osobností, babičkou hudebníka Jiřího Stivína. Marie Stivínová byla považována za prvorepublikovou dámu. Bydlela ve vile na Hanspaulce v Praze 6 a pohybovala se mezi pražskou smetánkou. Když ji to přestalo bavit, koupila si v Černolicích skromný domek a začala pěstovat květiny. Koníček se brzy změnil v zaměstnání a místo se stalo vyhlášeným zahradnictvím alpinek. Nakupoval zde i Karel Čapek. Dnes tady rostou hlavně jalovce – ten vůbec první v Čechách údajně rostl právě tady. Specialitou jsou i různé cypřiše a jiné okrasné dřeviny. Zahradnictví dnes již nefunguje a pozemek zarůstá náletovými dřevinami.
Kaňon Všenorského potoka Všemi částmi osady Potoky protéká Všenorský potok, který zde vyhloubil pozoruhodný kaňon. Po obou stranách zde najdeme vysoké stěny a další část skal v okolí Černolic. Většina je již na katastru obce Jíloviště, protože potok tvoří přirozenou hranici mezi katastry obou obcí. V údolí jsou patrné odvaly, těžební jámy a stopy struh po středověkém kutání a rýžování zlata.
Obyvatelstvo Počet obyvatel Počet obyvatel je uváděn za Černolice podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších obcích Česka počet obyvatel v posledních letech roste. V celé černolické aglomeraci nicméně žije necelých 400 obyvatel.
+ Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 372 401 411 392 385 354 406 355 301 262 198 149 179 343 561
+ Vývoj počtu domů za roky 1869 – 2011 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 56 60 66 68 70 71 90 165 97 90 73 108 119 160 203
Obecní správa Části obce Černolice (k. ú. Černolice)
K obci patří také místní část Nový dvůr a chatové osady Na Homolce a Potoky.
Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (osady) v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres ZbraslavSprávní uspořádání Předlitavska 1850-1918 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav 1910 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav, obec Všenory-Černolice 1910 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav, obec Všenory-Černolice k 10. červnu 1922 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres ZbraslavVládní nařízení č. 222/1926 Sb. 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres ZbraslavAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres ZbraslavNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. dubna 2008.
Doprava Dopravní síť Do obce vedou silnice III. třídy. Železniční trať ani stanice či zastávka na území obce nejsou.
Autobusová doprava 2024 Autobusovou dopravu v obci Černolice zajišťuje společnost Martin Uher. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nacházejí zastávky Černolice a Černolice,Nový Dvůr. Obec obsluhují dvě autobusové linky: 448 a CYK1. Linka 448 spojuje Lety, Dobřichovice, Všenory, Černolice, Řitku a Mníšek pod Brdy. Linka CYK1 (CYKLOBUS BRDY) vyjíždí z Dobřichovic a pokračuje přes Všenory, Černolice, Řitku a Mníšek pod Brdy, přičemž končí v Kytíně.
Sport Významnou roli v obci má fotbalový klub SK Černolice založený v roce 1933. V tomto sportovním klubu hráli krajský přebor známí prvoligoví hráči či známé sportovní hvězdy jako je Günter Bittengel, Ivan Hašek, Jozef Chovanec, Petr Rada, Oldřich Rott, Petr Králíček, Ladislav Vízek a další. Předsedou klubu je v současnosti Luděk Macela.
V době normalizace se černolický fotbalový klub zapsal do dějin českého undergroudu tím, že jako pořadatel „zaštítil“ koncerty skupiny The Plastic People of the Universe v Klukovicích.
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Praha-západ Kategorie:Obce v okrese Praha-západ Kategorie:Sídla v Brdské vrchovině