náhled|Muzeum v Althofenu Carl Auer von Welsbach (1. září 1858, Vídeň – 4. srpna 1929, Mölbling) byl rakouský chemik a podnikatel.
Objevil čtyři chemické prvky: neodym, praseodym, ytterbium a lutecium a vynalezl žíhací punčochu pro plynové osvětlení, použití kovového vlákna v žárovce a materiál na výrobu kamínků do zapalovačů. Založil společnosti Treibacher Industrie AG a Auer-Gesellschaft v Berlíně, a je autorem značky OSRAM.
Život a práce
Původ Jeho otec Alois Auer von Welsbach pocházel ze skromných poměrů a vyučil se knihtiskařem. V letech 1841 až 1864 řídil Dvorní a státní tiskárnu ve Vídni. Pod jeho vedením získala tiskárna věhlas a bylo zavedeno několik nových výrobních postupů, které sám vynalezl. Za své zásluhy byl dva roky po narození syna povýšen do šlechtického stavu.Thomas Chorherr: Große Österreicher. Ueberreuter, 1985
Kariéra Auer studoval chemii ve Vídni a v Heidelbergu. Zde, v laboratoři profesora Adolfa Liebena, začal s výzkumem kovů vzácných zemin. Po ukončení studia, v květnu 1882, se vrátil do Vídně, kde ve své práci pokračoval. Opakovanou frakční krystalizicí v roce 1885 rozpoznal, že didym, do té doby považovaný za samostatný prvek, je sloučeninou neodymu a praseodymu.
Po dalších pokusech s kovy vzácných zemin si nechal patentovat Auerovu punčošku pro plynové lampy, která významně zlepšila jejich osvětlovací vlastnosti. Následně se zabýval vylepšením žárovky s uhlíkovým vláknem, které nahradil kovovým – z osmia.
V roce 1903 vynalezl ferrocerium, slitinu do křesacího kamínku (původně tvořenou ze 70 % cerem a z 30 % železem). Od roku 1907 se používá v zapalovačích.
V roce 1905 – nezávisle na Urbainovi – objevil ytterbium a lutecium.
10. března 1906 přihlásil Welsbach značku OSRAM pro elektrické žárovky a obloukové lampy u císařského patentového úřadu v Berlíně.
Soukromý život V roce 1899 se oženil s Marií Nimpferovou, se kterou měl čtyři děti. V roce 1893 koupil od herečky Marie Geistingerové zámek Rastenfeld (dnes zámek Welsbach) v Mölblingu a po smrti Bunsena získal jeho knihovnu.
Ocenění 1901, František Josef I. mu udělil titul barona 1920, Siemens-Ring 1921, Wilhelm-Exner-Medaille
jeho portrét je zobrazen na 25-šilinkové stříbrné minci, 20-šilinkové bankovce z roku 1956 a na 1,50-šilinkové poštovní známce od roku 2008 vypisuje vídeňská univerzita Auer von Welsbachovo stipendium ve Vídni je po něm v 15. okrsku pojmenován Auer-Welsbach-Park a ve 23. ulice Auer-Welsbach-Straße v roce 2010 byl po něm pojmenován velký přednáškový sál Chemického institutu vídeňské univerzity
Reference
Literatura Elmayer von Vestenbrugg: Mehr Licht! Zsolnay, Hamburk, Vídeň 1958. Heinrich Kellermann: Die Ceritmetalle und ihre pyrophoren Legierungen. Knapp, Halle (Saale) 1912. Kurt Peters: Carl Auer von Welsbach. v: Blätter für Technikgeschichte. 20. sešit. Springer, Vídeň 1958. Franz Sedlacek: Auer von Welsbach. v: Blätter für Geschichte der Technik. Springer, Vídeń 1934. Gerd Löffler: Pionier der seltenen Erden. v: Nachrichten aus der Chemie. 9/2008, S. 889.
Externí odkazy
Carl Auer von Welsbach na austria-lexikon.at Ecce Homo - Carl Auer, svobodný pán von Welsbach na rozhlas.cz Auer von Welsbachovo muzeum
Kategorie:Rakouští baroni Kategorie:Rakouští vynálezci Kategorie:Rakouští fyzici Kategorie:Fyzici 19. století Kategorie:Fyzici 20. století Kategorie:Rakouští chemici Kategorie:Chemici 19. století Kategorie:Chemici 20. století Kategorie:Objevitelé chemických prvků Kategorie:Narození v roce 1858 Kategorie:Narození 1. září Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí v roce 1929 Kategorie:Úmrtí 4. srpna Kategorie:Pohřbení na hřbitově v Hietzingu Kategorie:Muži Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Technické univerzity Vídeň