Lužická srbština nebo též lužičtina je všeobecné pojmenování pro příbuzné západoslovanské jazyky používané Lužickými Srby na území německé Lužice, tj. ve východním Sasku a v jihovýchodním Braniborsku.
Lužická srbština se vyvinula z jazyka Polabských Slovanů, kteří vymřeli asi v 10. století, avšak zachovaly se prameny pro přepis a rekonstrukci jejich jazyka. Lužice patřila k Zemím koruny České, ztracena byla definitivně až v roce 1814 po vídeňském kongresu. V současné době jsou Lužičtí Srbové výrazně asimilováni, někteří z nich si však uchovávají jazyk i kulturní tradice.239x239bod|náhled|Dvojjazyčné názvy v Budyšíně|vlevoPo roce 1990 se stala lužická srbština úředním jazykem v některých oblastech Německa, zejména v okolí města Budyšín (lužickosrbsky Budyšin, německy Bautzen), a vyučuje se i na místních školách. Lužičtí Srbové také prožívají jakési „národní obrození“, kdy ti z nich, kteří byli vychovávání pouze německy, mají nyní široké možnosti se jazyk svých předků naučit, a ožívají i jejich národní tradice. Většina Lužických Srbů dnes ovládá lužickou srbštinu (jako jazyk pro domácí komunikaci) i němčinu (většinou v práci, při styku s úřady ap.). Z jazykovědného hlediska rozeznáváme lužickou srbštinu horní a dolní:
hornolužická srbština (též hornolužičtina, horní lužická srbština) dolnolužická srbština (též dolnolužičtina, dolní lužická srbština)
Porovnání jazyků polabsky člověk cłowjek човек [čovek] človek clawak, clôwak człowiek večer wječor wjacor вечер [večer] wieczór večer вечер [viéčier] vicer wieczór bratr bratr bratš брат [brat] brat brat брат [brat] brot brat den źeń дан [da] deň dôn dzéń ruka ruka ruka рука [ruka] ręka ruka рука [ruká] ręka rãka podzim nazyma nazyma јесен [jesen] jesień jeseň осень [ósieň] prenja zaima, jisin jeséń sníh sněh sněg снег [sneg] śnieg sneh снег [snieg] sneg snieg léto lěćo lěśe лето [leto] lato leto лето [lieta] lato lato sestra sotra sotša сестра [sestra] siostra sestra сестра [siestrá] sestra sostra ryba ryba ryba риба [riba] ryba ryba рыба [rýba] ryba rëba oheň woheń wogeń огањ/ватра [oganj] ogień oheň огонь [ogóń] widin òdżiń voda woda wóda вода [voda] woda voda вода [vadá] wôda wòda vítr wětřik, wětr wětš ветар [vetar] wiatr vietor ветер [viétier] wjôter wiater zima zyma zyma зима [zima] zima zima зима [zimá] zaima zëma
Odkazy
Literatura Karel Sklenář: Z Čech do Pompejí, vyd. Československý spisovatel 1989, kapitola Ke břehům Baltu, str. 133–163 (o Pobaltských Slovanech)
Související články hornolužická srbština dolnolužická srbština Domowina
Externí odkazy
Článek Lužičtí Srbové na serveru http://www.luzice.cz Serbske Nowiny Kurs serskeje rěce / Bluń, úvodní dialogy k lekcím učebnice lužické srbštiny Curs practic de limba sorabă v západním grodkovském nářečí (střední Lužice)
Kategorie:Západoslovanské jazyky Kategorie:Lužičtí Srbové Kategorie:Jazyky Německa *