Alžběta /Eliška/ Rejčka, též Alžběta Polská či Richenza ( Ryksa Elżbieta; 1. září 1288 Poznaň – 18. října 1335 Staré Brno) byla dvakrát česká a polská královna. Poté, co podruhé ovdověla, se stala životní partnerkou Jindřicha z Lipé. Usídlila se nejprve ve svých věnných městech (konkrétně v Hradci Králové), aby posledních zhruba 15 let svého života pak strávila v moravské metropoli v Brně.
Dětství a výchova náhled|vlevo|upright|Zavraždění Přemysla II. Velkopolského vlevo|náhled|upright|Alžběta jako pokorná donátorka (Brevíř královny Elišky Rejčky) vlevo|náhled|upright|List z Antifonáře královny Rejčky vlevo|náhled|upright|Alžbětina pečeť náhled|vlevo|Bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně, místo Rejččina a Jindřichova posledního odpočinku Richenza byla jedinou dcerou polského velkoknížete a od roku 1295 krále Přemysla II. Velkopolského a Rixy Švédské, dcery sesazeného švédského krále Valdemara Birgerssona. Krátce po jejím narození Rixa Švédská zemřela a roku 1293 se otec potřetí oženil s Markétou Braniborskou.
Shodně s tehdejšími zvyklostmi byla Richenza již roku 1291 zasnoubena s Otou Braniborským, synem braniborského markraběte Albrechta III. a bratrem její macechy Markéty Braniborské. Dětství strávila pod dohledem své tety Anny, starší sestry Přemysla II., v cisterciáckém klášteře v Owińskách nedaleko Poznaně. Tam se nejspíš také dozvěděla o násilné smrti svého otce, jenž byl 8. února 1296 zavražděn v polském městě Rogožně. Po smrti otce se Richenzy ujala její nevlastní matka a odvezla ji do Braniborska. K plánované svatbě nakonec nedošlo, poněvadž Ota Braniborský nečekaně zemřel.
Dvakrát královnou V srpnu roku 1300, ve svých dvanácti letech, se Richenza provdala za ovdovělého českého krále Václava II., jehož první manželka Guta Habsburská zemřela o tři roky dříve. Václav tak svůj nárok na polskou korunu podepřel dynastickým svazkem s dcerou posledního korunovaného polského krále. Po sňatku se o Richenzu tři roky starala sestra Václavovy matky, zesnulé královny Kunhuty, vévodkyně – vdova po Leškovi Černém Griffina Haličská. Pobývaly spolu na hradě v Budyni nad Ohří.
26. května 1303 byla vratislavským biskupem Jindřichem z Vrbna v bazilice svatého Víta na Pražském hradě korunována českou a polskou královnou. Při té příležitosti přijala jméno v té době oblíbené světice sv. Alžběty Durynské - Alžběta - Elizabeth; Rejčka je českou zkomoleninou jejího jména po matce. Často používané jméno královny Eliška se objevuje v literatuře až později, jedná se o českou variantu, která méně odpovídá historickým pramenům.
Václav II. zemřel již v červnu 1305, několik dní po narození dcery Anežky. V sedmnácti letech se tak z Rejčky načas stala vdova s nelehkým postavením. Po manželově skonu se ocitla v nepřízni Přemysloven. Mladý král Václav III. byl zavražděn v roce 1306 a přemyslovský rod tak měl už jen ženské potomky. Roku 1306 usedl na uprázdněný český trůn Rudolf Habsburský a zvolil si za manželku Alžbětu Rejčku. Jeho sok Jindřich Korutanský, manžel nejstarší Přemyslovny Anny, utekl ze země i s chotí.
Po roce manželství Alžběta znovu ovdověla, když Rudolf zemřel při obléhání Horažďovic.
Královna vdova Oba zemřelí manželé na Alžbětu štědře pamatovali v odkazech. Jako zástavu obdržela pět českých měst (Hradec Králové, Chrudim, Jaroměř, Poličku a Vysoké Mýto).
Mladá vdova podporovala v nárocích na český trůn Rudolfova bratra Fridricha. Starší historiografie Rejčce vyčítala prohabsburský postoj, byl to ale především důsledek jejího postavení. Vztahy s Přemyslovnami ji donutily utéci z Pražského hradu a uchýlit se pod ochranu Habsburků. náhled|Katedrála svatého Ducha v Hradci Králové, jejíž výstavba je úzce spjata s osobou Elišky Rejčky Rok 1308 znamenal pro Habsburky ztrátu většiny mocenských pozic. Jejich posádky usazené v Richenziných věnných městech utrpěly drtivou porážku v bitvě u Opočna a nedlouho poté byl zavražděn římský král Albrecht I. Habsburský. Rakouský vévoda Fridrich, zbaven své hlavní opory, byl nucen vzdát se téhož roku ve Znojmě všech habsburských nároků na český trůn a dát generální pardon všem habsburským příznivcům v zemi.
Rejčka se spolu s dcerou v roce 1308 usadila v Hradci Králové. Její pobyt přinesl městu nebývalou prestiž a rozkvět, který mnohokrát zastínil samotnou Prahu. To můžeme dodnes obdivovat v některých památkách, u kterých se jí přisuzuje založení či výrazné rozšíření (chrám sv. Ducha). Alžběta se jako milovnice umění snažila městu vtisknout dvorský lesk, k roku 1315 máme například zprávu o velkém rytířském klání v Hradci mezi dvanáctvi Rudoltici a Věnkovici. Muzeum východních Čech v Hradci Králové uchovává některé památky, které bývaly tradičně spojovány s osobou královny Alžběty (především tzv. Eliščin pás), moderní výzkumy nicméně potvrdily, že všechny tyto předměty jsou mladšího data a nemohly pocházet z královnina dvoru. Pobyt v Hradci Králové přinesl Alžbětě přízvisko hradecká královna, jak ji nazývali domácí i zahraniční písemné prameny. Přestože byl vliv královny na město značný, dochovalo se nám pouze minimum přímých písemných zpráv. Ve městě setrvala Alžběta Rejčka do roku 1318, kdy se přesunula do Brna.
Při příjezdu nového českého krále Jana Lucemburského do Prahy v roce 1310 jej ve vyjednáváních se šlechtickými předáky podpořila i „hradecká královna“. Po jejím boku se začal objevovat mocný šlechtic Jindřich z Lipé. Pan z Lipé se stal Richenziným dlouholetým druhem a milencem.
Válka královen
V zemi vykrystalizovaly dvě skupiny šlechty, jedna vedená Jindřichem a Rejčkou, druhá Eliškou Přemyslovnou a Vilémem Zajícem z Valdeka. Jindřicha totiž mnozí považovali za většího ochránce českých zájmů než Lucemburka a ctižádostivou královnu Elišku Přemyslovnu. Jindřich z Lipé byl 26. října 1315 na Pražském hradě snad z popudu Elišky Přemyslovny a s královým souhlasem zajat a uvězněn v okovech na hradě Týřově. Část české a moravské šlechty se za Jindřicha postavila a Jan Lucemburský byl nucen ho po šesti měsících věznění za zástavu několika hradů a šesti rukojmí propustitZbraslavská kronika, str. 298–299 a Rejčce vyplatil 10 tisíc hřiven stříbra, aby získal její věnná města.
Šťastná léta v Brně Po roce 1318 se Rejčka přestěhovala na Moravu, kde Jindřich zastával úřad zemského hejtmana. Lesk jejich dvora si podle současníků v ničem nezadal s dvorem královským. Tou dobou se obnovily i dobré vztahy mezi králem Janem, Rejčkou a jejím životním druhem. Roku 1323 Alžběta založila ženský cisterciácký klášter na Starém Brně se špitálem a bazilikou Nanebevzetí Panny Marie. Druhou abatyší (1326-1346) starobrněnského kláštera Aula Sancta Mariae byla Kateřina, dcera pana Jindřicha z Lipé. Roku 1324 pak Alžběta Rejčka zakládá farní kostel svatého Vavřince v Brně-Komíně. Zasloužila se rovněž o vznik souboru devíti cenných iluminovaných rukopisů liturgických knih, kdy původ této skupiny knih není dodnes úplně objasněnKVĚT, Jan: Iluminované rukopisy královny Rejčky. Praha 1931̟; FRIEDL, Antonín: Malíři královny Alžběty. Praha 1930. Rukopisy jsou mimořádnou ukázkou gotické knižní malby. Po zrušení kláštera cisterciaček během josefinských reforem v roce 1782 byl soubor rozptýlen, šest rukopisů je dnes uloženo v Rakouské národní knihovně, dva v Rajhradském klášteře a jeden v Moravském zemském archivu.
Roku 1329 zemřel druh Rejčky Jindřich z Lipé, který byl následně pohřben v jižní lodi baziliky Nanebevzetí Panny Marie
V roce 1333 podnikla Rejčka společně se svou dcerou pouť do Porýní, odkud přivezla řadu svatých ostatků. Zemřela roku 1335 a byla pochována pod podlahou v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně na nejčestnějším místě před hlavním oltářem.
Vývod z předků
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Externí odkazy
Eliška Rejčka na e-Středověk.cz Jaké měli ženy poslední Přemyslovci?, Radio Praha (v příloze záznam rozhlasového pořadu) Dvůr hradecké královny Rejčky Příběh posledních Přemysloven… Eliška Rejčka a Polsko na e-Středověk.cz
Kategorie:Piastovci Kategorie:České královny Kategorie:Polské královny Kategorie:Zakladatelé klášterů Kategorie:Narození v Poznani Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Pohřbení v bazilice Nanebevzetí Panny Marie v Brně Kategorie:Narození 1. září Kategorie:Narození v roce 1288 Kategorie:Úmrtí 18. října Kategorie:Úmrtí v roce 1335 Kategorie:Ženy Kategorie:Milenky českých šlechticů