Obora je vesnice ve střední části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Leží dva kilometry východně od Kaznějova. V celé obci žije obyvatel. Ves je součástí Mikroregionu Dolní Střela.

Historie Asi sto metrů severně od Obořické hájovny je v lokalitě s pomístním názvem U Studánek archeologickým výzkumem doložené pravěké výšinné sídliště z doby halštatské, které mělo rozlohu asi tři hektary. Kromě zbytků mazanice byly nalezeny zlomky keramiky a křemencová čepelka.

První písemná zmínka o Oboře je na listině datované okolo roku 1175, kterou kníže Soběslav II. daroval ves cisterciáckému klášteru v Plasích. V roce 1350 vystavěl klášter ve vsi kostel zasvěcený Archandělu Michaelovi.

Na počátku husitských válek v roce 1421 získal Oboru spolu s dalšími vesnicemi od krále Zikmunda katolický pán Bedřich z Kolovrat na Libštejně. Za držení Kolovraty se Obora stala součástí kaceřovského panství, které po smrti Albrechta z Kolovrat vyplatil roku 1513 plaský opat Jan. Panství, a s ním i Obora, bylo znovu zastavována.

Roku 1543 se stal majitelem Obory a dalšího klášterního majetku Florián Gryspek, po jeho smrti na jaře roku 1588 se o panství podělili jeho synové. V roce 1558 bylo uváděno v Oboře čtrnáct usedlostí. Gryspekové z Gryspachu drželi panství až do konfiskace jejich majetku Ferdinandem II. v době pobělohorské. Opat plaského kláštera požádal císaře o navrácení dřívějších klášterních statků a Obora se vrátila do majetku plaského kláštera. Třicetiletou válku přečkalo jen sedm usedlostí.

Za opata Evžena Tyttla byl barokně přestavěn kostel svatého Archanděla Michaela a o dva roky později k němu byla přistavěna věž, na které se dochoval znak opata.

Po zrušení kláštera roku 1785 přechází Obora s další majetkem do správy Náboženského fondu, od kterého bývalé klášterní kupuje ve veřejné dražbě Klemens Wenzel kníže Metternich. Rod Metternichů je v Oboře vrchností až do zrušení patrimoniální správy v roce 1850.

V okolí vesnice se těžilo černé uhlí. První důl byl otevřen Františkem Ptuškem v místech zvaných Vatinka a Spálenka v roce 1810. V osmdesátých letech 19. století u Obory fungoval černouhelný důl Hýra. Jeho majitelem byl Adolf Hýra, který se už roku 1875 v okolí podílel s Janem Fitzem na těžbě kaolinu. Mladší důl Julius založil roku 1920 Josef Strádal. Těžba uhlí v něm probíhala v letech 1921–1925 v hloubce do padesáti metrů ze sloje o mocnosti 0,8–1,2 metru. Uhlí se z dolu Julius odváželo ke kaznějovskému nádraží.

Obyvatelstvo V současné době je v obci Obora přihlášeno k trvalému pobytu 512 osob (k 9. 3. 2015)

Hlavním aktivním sdružením v obci je Sbor dobrovolných hasičů Obora, který čítá přes 200 členů. Může se pochlubit výbornými umístěními na okresních, krajských i celorepublikových soutěžích. Členové si vlastní silou vybudovali nové závodiště pro požární sport a velkou měrou se zapojili i do rekonstrukce požární nádrže (koupaliště). +Vývoj počtu obyvatel a domů Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Počet obyvatel 455 486 478 517 576 613 676 600 613 564 530 471 450 488 545 Počet domů 56 60 71 66 73 91 119 166 157 153 153 173 184 198 214

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 20. ledna 2005.

Okolí Obora sousedí na severu s Nebřezinami, na východě s Dobříčí, na jihovýchodě s Jarovem, na jihu s hospodářským dvorem Býkovem a dále Hromnicemi, na jihozápadě s Horní Břízou a na západě s Kaznějovem.

Odkazy Reference

Literatura

Karel Rom: Hrad Krašov a jeho majitelé; In: Kralovicko – kronika regionu, roč. 1 (2002/3), č. 2, s. 3–4

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Plzeň-sever Kategorie:Obce v okrese Plzeň-sever Kategorie:Sídla v Plaské pahorkatině Kategorie:Mikroregion Dolní Střela Kategorie:MAS Světovina Kategorie:Těžba černého uhlí v Česku Kategorie:Těžba v okrese Plzeň-sever