Pomocná stráž Veřejné bezpečnosti

Pomocná stráž Veřejné bezpečnosti (PS VB) byla organizace působící v Československé socialistické republice zhruba v letech 1952 až 1990 při udržování veřejného pořádku.

Člen Pomocné stráže VB ve svém volném čase aktivně a zdarma pomáhal bezpečnostním orgánům. Každý pomocník nosil na rukávu civilního oděvu v době své služby modrou pásku s označením Pomocná stráž VB, později žlutou pásku s označením PS-VB. Podle zákona se členy Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti mohli stát dobrovolně se hlásící českoslovenští státní občané starší 21 let, kteří (dobová fráze) „jsou oddáni socialistickému společenskému a státnímu zřízení a požívají všeobecné vážnosti a důvěry.“

Pomocná stráž Veřejné bezpečnosti (PS VB) do jisté míry posilovala bezpečnostní sbor, tedy VB. Sbor národní bezpečnosti (SNB) vznikl po II. světové válce v roce 1945 a dělil se na několik organizačních celků. Nejznámějšími byly Veřejná bezpečnost (VB) a Státní bezpečnost (StB). Ke složce Veřejné bezpečnosti, což byla uniformovaná složka, patřila po únoru 1948 i Pomocná stráž Veřejné bezpečnosti (PS VB).

Členové PS VB nebyli ozbrojeni, a pokud službu konali v přítomnosti uniformovaného příslušníka VB, byli podřízeni jeho příkazům.

Ačkoli členové PS VB z titulu svého členství nebyli automaticky vyzbrojeni zbraněmi, bylo členství v PS VB jednou z mála možností, jak získat povolení k držení a nošení krátké střelné zbraně v Československé socialistické republice. Viz nařízení Ministerstva vnitra č. 34/1962, Čl. 4. „Povolení k držení a nošení krátké střelné zbraně smí být vydáno jen osobám, jejichž charakter práce odpovídá následující nomenklatuře“, kde se člen PS VB objevuje a dále se uvádí „Tyto osoby se před vydáním povolení neprověřují“.

Také Pohraniční stráž (PS) měla své pomocníky.

Legislativa Pomocná stráž Veřejné bezpečnosti byla ustavena de iure zákonem 286/1948 Sb. o národní bezpečnosti. V této fázi nebyla svým názvem dosud ani pojmenována – slovy zákona, volně citováno – „k ochraně lidově demokratického zřízení, státních hranic, majetku, bezpečnosti a veřejného pořádku bylo možno povolat spolehlivé, dobrovolně se hlásící občany“ (§ 15). Tamtéž zákon upravoval i pravomoci.

Pomocná stráž Veřejné bezpečnosti byla fakticky zřízena až 15. 7. 1952.STEJSKAL, Libor. Bezpečnost a občané v 21. století Strukturace a integrace dobrovolných občanských rolí při zajišťování bezpečnosti, UK v Praze, fakulta sociálních věd, dizertační práce, 2013; str. 31, 95–99, 157 Dostupné onlineKvapilová, I.: Organizační vývoj SNB v 50. letech se zaměřením na jeho veřejněbezpečnostní složku, in Sborník AMV 2/2004, dostupné na https://www.abscr.cz, str 31

Vyhláška 31/1952 Sb. o zevním označení členů Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti vydaná na základě zákona 286/1948 Sb. stanovuje označení členů PSVB modrou rukávovou páskou. (Paralelně vyhláška 40/1957 Sb. upravovala vzhled zelené rukávové pásky pomocníků Pohraniční stráže, kteří byli ustanoveni toutéž statí zákona.)

Následně vyšla vyhláška 56/1962 Sb. o Pomocné stráži Veřejné bezpečnosti. Ta upravovala členství PSVB, nové zevní označení žlutou rukávovou páskou, pravomoci PSVB.

Novým zákonem 70/1965 Sb. o Sboru národní bezpečnosti byl zrušen dosavadní zákon 286/1948 Sb., avšak je zde výslovně stanoveno, že vyhlášky vydané na základě předchozího zákona se považují za vyhlášky vydané podle nového zákona. Jinými slovy vyhláška 56/1962 Sb. Pomocné stráži Veřejné bezpečnosti upravující členství, označení a pravomoci je i nadále v účinnosti.

Vyhláška z roku 1962 je zrušena až vyhláškou 76/1971 Sb. o Pomocné stráži Veřejné bezpečnosti. Nová vyhláška stanovuje podmínky členství, slib, organizaci jednotek PSVB, zevní označení a pravomoci.

Následně v roce 1974 vychází zákon 40/1974 Sb. o Sboru národní bezpečnosti a spolu s ním v jedné částce vyhláška 43/1974 Sb. o Pomocné stráži Veřejné bezpečnosti. Zákon upravuje podmínky členství, slib, organizaci jednotek PSVB, pravomoci, pověření ministerstva vydat vyhlášku, úpravu náhrad škody a povinnost mlčenlivosti. Vyhláška upravuje znění slibu, zevní označení, povinnosti členů PSVB, možnost ocenění členů a způsoby ukončení členství.

Vyhláška 3/1984 Sb. upravuje slib, vzhled rukávové pásky, samostatnost služby, plánování služeb, odměny a ukončení členství. Ruší vyhlášku 43/1974 Sb.

ZdrojSbírka zákonů: zákon 286/1948 Sb. o národní bezpečnosti, vyhláška 31/1952 Sb. o zevním označení členů Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti, vyhláška 56/1962 Sb. o Pomocné stráži Veřejné bezpečnosti, zákon 70/1965 Sb. o Sboru národní bezpečnosti, vyhláška 76/1971 Sb. o Pomocné stráži Veřejné bezpečnosti, zákon 40/1974 Sb. o Sboru národní bezpečnosti, vyhláška 43/1974 Sb. o Pomocné stráži Veřejné bezpečnosti

Zevní označení Vyhláška 31/1952 Sb. o zevním označení členů Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti vydaná na základě zákona 286/1948 Sb. stanovuje zevní označení členů PSVB. Tím byla rukávová modrá páska šíře 90 mm se žlutým textem „POMOCNÁ STRÁŽ VB“ na prvním řádku a s číslem ve formátu 000–00 na druhém řádku, kde znaky jsou psány písmem o velikosti 20 mm a šířkou 4 mm, páska je opatřena úředním razítkem.

náhled|Rukávová páska PS-VB podle vyhlášky 56/1962 Sb. Vyhláška 56/1962 Sb. o Pomocné stráži Veřejné bezpečnosti stanovuje jako zevní označení žlutou rukávovou pásku šíře 105 mm se modrým textem „PS-VB“ (se spojovníkem), kde znaky jsou psány modrým písmem o velikosti 35 mm a šíři 20 mm. Na vyžádání se člen PSVB prokazuje průkazem člena Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti.

Vyhláška 76/1971 Sb. o Pomocné stráži Veřejné bezpečnosti stanovuje jako zevní označení žlutou rukávovou pásku šíře 105 mm se modrým textem „PS VB“ (s mezerou), kde znaky jsou psány modrým písmem o velikosti 35 mm a šíři 20 mm, páska je opatřena úředním razítkem. Na vyžádání se člen PSVB prokazuje průkazem člena Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti.

Vyhláška 43/1974 Sb. o Pomocné stráži Veřejné bezpečnosti stanovuje jako zevní označení žlutou rukávovou pásku šíře 105 mm se modrým textem „PS VB“ (s mezerou), kde znaky jsou modrým psány písmem o velikosti 35 mm a šíři 20 mm, páska je opatřena úředním razítkem. Na vyžádání se člen PSVB – ve smyslu zákona 40/1974 Sb. – prokazuje průkazem člena Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti.

Pravomoci Původní pravomoci Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti odpovídaly pravomocím příslušníků Sboru v rozsahu § 9 a § 10 zákona 286/1948 Sb.

Pravomoci poté upravovala vyhláška 56/1962 Sb. o Pomocné stráži Veřejné bezpečnosti. Ta umožňovala napomenout občana porušujícího veřejný pořádek, v závažnějších případech zjistit jeho totožnost, zastavovat a kontrolovat vozidla, zakázat jízdu opilému řidiči, zadržet osobu přistiženou při páchání trestného činu, zamezit jejímu útěku a zajistit důkazy. Tomu odpovídala na druhé straně povinnost občanů uposlechnout výzev.

Pravomoci pak nově stanovovala vyhláška Federálního ministerstva vnitra 76/1971 o Pomocné stráži Veřejné bezpečnosti. Podle té byl člen PS VB oprávněn vyzvat občana k upuštění od protiprávního jednání, napomenout občana porušujícího veřejný pořádek, a v závažnějších případech zjistit jeho totožnost, předvést občana na útvar Sboru národní bezpečnosti, pokud neprokáže totožnost nebo pokud jeho nepřístojnosti či narušení veřejného pořádku jsou zvlášť hrubé, zastavovat vozidla a provádět jejich kontrolu (zde již jen v odůvodněných případech a ne mimo obec za snížené viditelnosti), dále zakázat jízdu opilému řidiči nebo technicky nezpůsobilému vozidlu, zajišťovat důkazy a zjišťovat svědky ke spáchanému protiprávnímu činu; tolik samostatné pravomoci členů. Při výkonu služby s příslušníkem VB mohli v zákonném rozsahu použít obušek nebo slzotvorný prostředek.

K další právní úpravě pravomocí došlo – tentokrát zákonem – zákonem 40/1974 Sb. o Sboru národní bezpečnosti. Členové Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti byli oprávněni požadovat vysvětlení od osob (pachatelů i svědků) za účelem objasnění protiprávního jednání, při porušení veřejného pořádku občana napomenout nebo i jej vyzvat k prokázání totožnosti, ve stanovených případech vyzvat osobu k následování na útvar Veřejné bezpečnosti (neprokázání totožnosti, výtržnosti, páchání přečinu nebo trestného činu), zastavit vozidlo, jehož řidič se dopustil závažného porušení pravidel silničního provozu, a pak vyžadovat od řidiče potřebné doklady, dále zakázat jízdu opilému řidiči nebo z jiných vážných důvodů, zajistit místo činu. Při výkonu služby s příslušníkem VB mohli v zákonném rozsahu použít použít obušek nebo slzotvorný prostředek. (Pozn. 1: Oproti předchozím úpravám bylo postupně omezováno oprávnění zastavovat vozidla. Naproti tomu platná vyhláška 100/1975 Sb. o pravidlech silničního provozu uvádí pouze „zastavovat vozidla jsou oprávněni … členové Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti …“; důvodem nesouladu je patrně fakt, že řidič je povinen zastavit vozidlo, a ne posuzovat, zdali bylo zastaveno oprávněně. Pozn. 2.: Vedle výše uvedeného se považovalo podle interních pokynů za legální zastavovat vozidla při usměrňování provozu, jako při uzavírkách, dopravní nehodě apod.)

Z pravomocí daných Pomocné stráži VB lze vysledovat tendenci postupného přechodu od složky více represivní ke složce více preventivní (tj. od pravomocí rozsahu policistů od r. 1948 až k pravomocem napomenutí občana nebo zastavení vozidla jen v závažných případech od r. 1974). Členové Pomocné stráže VB vykonávali hlídkovou službu samostatně nebo s příslušníkem SNB. (Výslovně je to stanoveno v § 56 vyhlášky 40/1974 Sb., dále tak nepřímo vyplývá z pravomocí, které jsou rozděleny na „pravomoci členů“ a „pravomoci členů v přítomnosti příslušníka“, resp. „pravomoci členů do příchodu příslušníka“).

Pravomoc zadržet osobu přistiženou při páchání trestného činu měl podle trestního řádu každý občan.Slovo „zadržení“ je použito v zákoně 141/1961 Sb., trestní řád, ve vyhlášeném znění; ve znění pozdějších novel je použito „omezení osobní svobody“, neboť pojmy „předvolání“, „předvedení“, „zadržení“ a „zatčení“ jsou vyhrazeny policejním orgánům a soudům.

Veřejný činitel Podle výše uvedených obecně platných předpisů byl zevně označený člen Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti veřejným činitelem.

(Judikát č. 40/1975 ze Sbírky soudních rozhodnutí nepřiznává soud status veřejného činitele členu Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti při zákroku, to z důvodu, že se člen pouze prokázal služebním průkazem, avšak nebyl podle předpisu označen žlutou páskou PS VB; jinak byl člen Pomocné stráže VB veřejným činitelem ze zákona. Ač o 8 let dříve rozhodl soud zcela opačně – viz judikát 10/67 ohledně člena závodní stráže.)

Zřízení, organizace a řízení Ve svých počátcích byly jednotky PSVB zřizovány jen na venkově, jen tam, kde jsou JZD (jednotná zemědělská družstva), ČSSS (československé státní statky) nebo STS (strojní a traktorové stanice); kromě KSČ nebo ČSM tyto organizace spolurozhodovaly o přijetí nového člena. Jednotku tvořilo 3–10 osob v čele s vedoucím, kde každý měl odsloužit minimálně 12 hodin měsíčně. Porada vedoucích nebo členů jednou měsíčně. V letech 1953–1954 byly zakládány jednotky i na ostatních venkovských místech a ve městech.Dějiny policie a četnictva, str. 95–99

V roce 1952 čítaly řady PS VB řádově stovky, v roce 1962 již kolem sta tisíce členů.

Jednotky PS VB byly zřizovány v základních útvarech VB, tedy při jednotlivých obvodních (místních) odděleních VB nebo při dopravních inspektorátech, a těm podléhaly. Jednotka PS VB byl souhrn individuálně přijatých členů. Dá-li se vůbec o Pomocné stráži Veřejné bezpečnosti hovořit jako o organizaci (dnešními pojmy sdružení, spolek), pak je tato organizace zřízena zákonem.