Rok 2025 (MMXXV) gregoriánského kalendáře začal ve středu 1. ledna a skončil ve středu 31. prosince. V České republice měl 251 pracovních dnů a 13 státních a ostatních svátků, z toho 10 jich připadalo mimo víkendové dny. Dle židovského kalendáře nastal přelom roků 5785 a 5786, dle islámského kalendáře 1446 a 1447. Letní čas začal v neděli 30. března ze 2:00 SEČ na 3:00 SELČ a skončil v neděli 26. října ze 3:00 SELČ na 2:00 SEČ.
Události Česko 1. ledna – Vyhlášení národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy v Jihomoravském kraji. 11. ledna – V Mostě došlo v nočních hodinách k požáru restaurace, 7 lidí zemřelo a dalších 7 bylo zraněno. 4. února – Vydání hry Kingdom Come: Deliverance II. 8. března – Proběhl 32. ročník Českého lva, nejlepším filmem se stal film Vlny, režiséra Jiřího Mádla. 1. července – Vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Soutok v Jihomoravském kraji. 4. července – část Česka postihl krátkodobý výpadek dodávky elektřiny. 4.–12. července – 59. ročník mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, poprvé po 30 letech se konal bez Jiřího Bartošky. 19. září byl otevřen dokument obsahující údajná poslední slova TGM 3.–4. října – Proběhly volby do Poslanecké sněmovny. Volby vyhrálo hnutí ANO, druhá skončila koalice SPOLU, na třetím místě se umístilo STAN, na čtvrtém místě pak Piráti, za nimi SPD a pak Motoristé sobě. Koalice Stačilo! se do parlamentu vůbec nedostala. 3. listopadu – Hnutí ANO (vítěz parlamentních voleb v roce 2025), SPD a Motoristé sobě podepsali koaliční smlouvu 5. listopadu – Tomio Okamura byl zvolen jako předseda sněmovny České republiky. 6. listopadu – nový předseda sněmovny Tomio Okamura nechal sundat ukrajinskou vlajku z budovy Sněmovny 21. listopadu – předávání cen Českého slavíka, absolutním slavíkem se stala Ewa Farna 9. prosince – předseda hnutí ANO, které zvítězilo v parlamentních volbách, Andrej Babiš, byl prezidentem Petrem Pavlem jmenován premiérem, zároveň prezidentovi předal seznam s návrhy ministrů 15. prosince – prezident Petr Pavel jmenoval novou vládu Andreje Babiše, osmi ministry se stanou poslanci za ANO, čtyřmi ministry poslanci za stranu Motoristé sobě a třemi ministry poslanci za SPD 19. prosince – Byla dokončena výstavba dálnice D1 otevřením úseku Říkovice – Přerov
Svět 1. ledna Polsko převzalo od Maďarska Předsednictví Rady Evropské unie. V Rumunsku a Bulharsku byly v rámci Schengenského prostoru zrušeny kontroly na pozemních hranicích. Evropskými hlavními městy kultury v roce 2025 se staly slovinská Nova Gorica a italská Gorizia. Při útoku automobilem v americkém New Orleans zabil útočník 15 lidí a dalších 35 zranil. Byl zabit při přestřelce s policií. 4. ledna – Rakouský kancléř Karl Nehammer oznámil, že rezignuje na svůj post. 6. ledna Justin Trudeau oznámil, že rezignuje na funkci předsedy Liberální strany a premiéra Kanady. Indonéská republika se stala desátým členem hospodářského uskupení BRICS. 7. ledna Při zemětřesení v Tibetu o síle 7,1 Mw zemřelo nejméně 126 osob. Na jihu Kalifornie vypukla série požárů, kterým podlehlo nejméně 25 lidí, více než dvanáct tisíc budov bylo zničeno nebo poškozeno a více než 137 000 lidí se muselo evakuovat. 9. ledna Generál Joseph Aoun byl zvolen Národním shromážděním 14. prezidentem Libanonu. Ve Washingtonské národní katedrále proběhl státní pohřeb 39. amerického prezidenta Jimmyho Cartera. 10. ledna – Po rezignaci Karla Nehammera byl dočasným rakouským kancléřem jmenován ministr zahraničí Alexander Schallenberg. 12. ledna – Chorvatský prezident Zoran Milanović obhájil v druhém kole prezidentských voleb svůj mandát a zajistil si druhé pětileté funkční období. 16. ledna – Ve Spišské Staré Vsi ubodal 18letý student gymnázia spolužačku a zástupkyni ředitele školy. 20. ledna – Inaugurace amerického prezidenta Donalda Trumpa – společně s J. D. Vancem složil přísahu a ujal se funkce jako 47. prezident USA. 21. ledna – Při požáru v hotelu Grand Kartal v tureckém lyžařském středisku zemřelo nejméně 76 osob. 23. ledna – Irští poslanci zvolili Micheála Martina 15. premiérem Irska. Martin funkci vykonával již v letech 2020 až 2022. 26. ledna – Běloruský prezident Alexandr Lukašenko si v prezidentských volbách zajistil další pětileté funkční období. 3. února – Bart De Wever vystřídal ve funkci belgického premiéra Alexandra De Croo. 4. února – Při útoku aktivního střelce ve švédském městě Örebro zemřelo 11 lidí včetně útočníka. 23. února – Předčasné volby do spolkového sněmu v Německu vyhrála konzervativní unie CDU/CSU se ziskem 28,5 procenta hlasů. 2. března Proběhl 97. ročník udílení Oscarů, nejlepším filmem se stal film Anora, za nejlepší herecké výkony byli oceněni Adrien Brody a Mikey Madisonová. Sonda Blue Ghost M1 úspěšně přistála na Měsíci. 13. března – Prezidentského úřadu v Řecku se ujal Konstantínos Tasúlas. 16. března – Při požáru v nočním klubu Pulse v severomakedonském městě Kočani zemřelo 60 lidí. 20. března – Bývalá zimbabwská plavkyně Kirsty Coventryová byla zvolena 10. předsedkyní Mezinárodního olympijského výboru. Úřadu se ujme 24. června 2025. 28. března – Myanmar zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 Mw, které si vyžádalo nejméně 200 lidských životů. 29. března – Částečné zatmění Slunce (Arktida, severní Atlantik, viditelné i v Česku). 13. dubna – Zahájení světové výstavy EXPO v japonské Ósace, trvala až do 13. října V druhém kole ekvádorských prezidentských voleb zvítězila dosavadní hlava státu, podnikatel Daniel Noboa. 21. dubna – Ve Vatikánu zemřel ve věku 88 let papež František. Před smrtí strávil pět týdnů v nemocnici, kdy trpěl infekcí dýchacích cest a oboustranným zápalem plic. 26. dubna – Po zádušní mši byl papež František pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě. 28. duben – Blackout na Pyrenejském poloostrově (2025) Na Pyrenejském ostrově se na 11 hodin odehrál výpadek elektřiny, kdy téměř nikde nebyla elektřina. 30. dubna – Ve Washingtonu byla podepsána ukrajinsko-americká dohoda o nerostných surovinách. 4. května — V prvním kole prezidentských voleb v Rumunsku uspěli George Simion (40,96 %) a Nicușor Dan (20,99 %). 5. května – Byl zrušen provoz služby Skype. 6. května – Novým německým kancléřem byl zvolen předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU/CSU) Friedrich Merz. 8. května – Konkláve 135 kardinálů zvolilo papežem Roberta Francise Prevosta, který přijal jméno Lev XIV. 9.–25. května – 88. mistrovství světa v ledním hokeji vyhrála Americká hokejová reprezentace. 13.–17. května – Eurovision Song Contest v Basileji ve Švýcarsku vyhrál rakousko-filipínský zpěvák Johannes Pietsch. 18. května – Druhé kolo prezidentských voleb v Rumunsku vyhrál Nicușor Dan (53,60 %). 19. května – V prvním kole prezidentských voleb v Polsku uspěli Rafał Trzaskowski (31,2 %) a Karol Nawrocki (29,7 %). 1. června – Druhé kolo prezidentských voleb v Polsku vyhrál Karol Nawrocki (50,89 %). 10. června – Během střelby na střední škole v rakouském městě Štýrský Hradec zemřelo 11 lidí včetně útočníka. 12. června – V západoindickém Ahmadábádu se zřítil na obytnou budovu Boeing 787-8 Dreamliner společnosti Air India. Zemřelo 241 z 242 osob na palubě a další desítky na zemi. 13.–24. června – Izraelsko-íránská válka, při níž byl poškozen íránský jaderný program, z obav z jeho šíření, a zabity stovky lidí, včetně velitele Islámských revolučních gard. 30. června – Dánsko od Polska převzalo Předsednictví Rady Evropské unie. 2.–27. července – Mistrovství Evropy ve fotbale žen ve Švýcarsku, zvítězil tým Anglie. 30. července Zemětřesení o síle 8,8 Mw, zasáhlo Kamčatku Liga arabských států vyzvala hnutí Hamás ke složení zbraní, propuštění rukojmí, a předání vlády v Pásmu Gazy. 8. srpna – vyšla videohra Mafia: Domovina. 15. srpna – Na letecké základně Joint Base Elmendorf–Richardson na Aljašce proběhl summit mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Hlavním tématem byla probíhající rusko-ukrajinská válka. 31. srpna – Při zemětřesení v Afghánistánu o síle 6,0 Mw zahynulo okolo tří tisíc osob. 8.–9. září – Násilné protesty v Nepálu proti vládní cenzuře a korupci, které vedly k rezignaci Khadgy Prasáda Oliho. 9. září – Izraelské vojenské letectvo provedlo útok na vedení hnutí Hamás v katarském městě Dauhá 9/10. září – Do vzdušného prostoru Polska proniklo 19 ruských bojových bezpilotních letounů. 10. září – V kampusu Utah Valley University v Oremu byl zavražděn konzervativní politický aktivista Charlie Kirk. 11. září – Brazilský nejvyšší soud odsoudil exprezidenta Jaira Bolsonara k 27 letům a třem měsícům vězení za pokusu o převrat a rozvrácení demokracie po volbách v roce 2022. 12.–16. září – Západ 2025: společné vojenské cvičení Ozbrojených sil Ruské federace a Běloruska. 13.–21. září – V Tokiu proběhlo 20. mistrovství světa v atletice. 28. září – V moldavských parlamentních volbách zvítězila Strana akce a solidarity, která získala 50,2 % hlasů voličů. 3. října – Lucemburský velkovévoda Jindřich předal vládu svému synovi Vilémovi. 10. října – Peruánský kongres odvolal z funkce prezidentku Dinu Boluarteovou. Ve funkci prozatímního prezidenta nastoupil předseda Kongresu José Jerí. 12. října – V kamerunských prezidentských volbách byl znovuzvolen dosavadní prezident Paul Biya, který v zemi vládne již od roku 1982. 14. října Společnost Microsoft ukončila rozšířenou podporu operačního systému Windows 10. Při vojenském převratu na Madagaskaru pod vedením plukovníka Michaela Randrianirina byl svržen prezident Andry Rajoelina, který uprchl ze země. Randrianirina později oznámil, že převezme prezidentský úřad. 21. října – Dolní komora japonského parlamentu zvolila premiérkou Sanae Takaičiovou, předsedkyni Liberálně demokratické strany. Stala se první ženou na premiérském postu v japonských dějinách. 26. listopadu Umaro Sissoco Embaló, prezident Guiney-Bissau, byl svržen při vojenském puči. Při požáru v bytovém komplexu Wang Fuk Court v Hongkongu zahynulo nejméně 83 osob. 14. prosince – V druhém kole chilských prezidentských voleb zvítězil krajně pravicový politik José Antonio Kast se ziskem téměř 60 procent hlasů. 19. prosince – EU schválila půjčku Ukrajině, půjčí celkem 90 miliard eur, za půjčku ručí 24 státu, Maďarsko a Slovensko půjčku celkově odmítlo, Česko půjčku schválilo ale neručí za ni 28. prosince – v Íránu kvůli slabé měně a špatné ekonomické situaci vyšli do ulic obchodníci. Protesty, které následně získaly politický ráz požadující konec režimu, byly však krvavě potlačeny.
Vědy a umění Neznámé datum Kosmické sondy Voyager 1 a Voyager 2 měly mít podle původních předpokladů elektrickou energii pro provoz svých vysílačů nejméně do tohoto roku.
Úmrtí
Česko náhled|upright|Eliška Wagnerová († 18. ledna) náhled|upright|Petr Hannig († 21. ledna) náhled|upright|Josef Zíma († 6. března) náhled|upright|Alois Švehlík († 2. dubna) náhled|upright|Anna Julie Slováčková († 6. dubna) náhled|upright|Jiří Bartoška († 8. května) náhled|upright|Marie Tomášová († 25. května) náhled|upright|Jiří Krampol († 26. července) náhled|upright|Dana Drábová († 6. října) náhled|upright|Dominik Duka († 4. listopadu) náhled|upright|Theodor Pištěk († 3. prosince) 2. ledna Dušan Holý, zpěvák, etnolog a muzikolog (* 25. dubna 1933) Noemi Rejchrtová, historička (* 1. listopadu 1940) 4. ledna – Vít Šolle, učitel a politik (* 12. října 1962) 5. ledna František Šmahel, historik umění (* 17. srpna 1934) Eduard Gombár, arabista, historik, islamolog a diplomat (* 14. října 1952) 6. ledna – Jan Kuchař, tanečník a sólista Laterny magiky (* 24. října 1941) 7. ledna – Iloš Crhonek, historik umění (* 10. ledna 1932) 9. ledna – Karel Tejnora, lékař a politik (* 11. ledna 1955) 10. ledna Jiří Novák, pedagog a stenograf (* 23. března 1927) Milan Feranec, politik a právník (* 18. ledna 1964) 11. ledna – Mario Klemens, dirigent a hudební pedagog (* 3. října 1936) 12. ledna – Ivana Vondrovicová, herečka, básnířka, pedagožka (* 6. srpna 1944)