Václav Flajšhans, rozený Wenzel Fleischhans (1. července 1866 Praha – 20. listopadu 1950 tamtéž) byl český filolog, literární historik, vydavatel staré české literatury, zejména spisů mistra Jana Husa, knihovník a středoškolský pedagog.
Život Narodil se v Praze na Malé Straně jako první ze tří dětí v česko-německé rodině tkalce a hudebníka Fridricha Fleischhanse a Ludmily, rozené ŠtolbovéMatrika u Panny Marie Vítězné: zápis o narození a křtu V letech 1885–1890 vystudoval českou a klasickou filologii na Filosofické fakultě české univerzity v Praze, roku 1894 získal titul doktora za disertaci o Josefu Dobrovském.Václav Flajšhans (1. července 1866 – 20. listopadu 1950), filolog, literární historik, vydavatel staré české literatury, zejm. spisů Mistra Jana Husa. Středisko společných činností AV ČR. Dostupné online Byl žákem a následovníkem českého jazykovědce Jana Gebauera. Od roku 1894 učil jako suplent na reálném a vyšším gymnáziu v Praze II. – Křemencově ulici, kde byl 15. listopadu roku 1906 potvrzen jako profesorPobytová přihláška pražského magistrátu. Podle jiného zdroje v letech 1897–1898 učil na gymnáziu v Truhlářské ulici a dále až do roku 1919 na gymnáziu na Vinohradech. Roku 1900 byl zvolen členem třetí, jazykovědné třídy České akademie věd a umění (ČAVU) a roku 1901 se stal členem Královské české společnosti nauk (KČSN). Několikrát zasáhl do boje o Rukopisy, nejprve roku 1896 obhajobou z gramatického a lexikálního hlediska, později se však připojil k jejich odpůrcům.Ottův slovník naučný, heslo Flajšhans.
Udržoval korespondenci s historikem F. M. Bartošem, básníkem Petrem Bezručem, literárním historikem a politikem Albertem Pražákem, literátem F. X. Šaldou, politikem a knihovníkem Zdeňkem Tobolkou a dalšími současníky zejména z literárních, jazykovědných či historických kruhů.Literární archiv Památníku národního písemnictví - Flajšhans Václav. Korespondence vlastní. cit [2018-07-20]. Dostupné z: http://www.badatelna.eu/fond/2667/inventar/
Flajšhans podnikl několik studijních cest do zahraničí. Ve Skandinávii navštívil švédská univerzitní města Lund a Stockholm, Helsinky ve Finsku a Viborg v Dánsku. v roce 1899 navštívil město Kostnice v Německu. V tamějších knihovnách studoval dokumenty bohemikálního charakteru, po návratu do Čech výsledky své práce publikoval v odborném tisku. Na pětiměsíční cestě po Rusku v roce 1906 pobyl například v Petrohradu.Povolení k cestě v pobytové přihlášce pražského magistrátu
V letech 1921–1932 pracoval jako samostatný knihovník v knihovně ČAVU, kterou ve zprávě prezidentovi z roku 1921 popsal následovně: "Dne 1. května 1921 Knihovna Akademie nejen nevyhovovala ani nejmírnějším požadavkům knihovny ve Zlámané Lhotě, nýbrž přímo poškozovala ideální a hmotné zájmy národa."PODANÝ Václav. Knihovny ČAVU a KČSN od r. 1918 do vzniku ČSAV. In: Práce z dějin Československé akademie věd, řada A, sv. 4, 1992, s. 22. Flajšhans kvůli řadě problémů, se kterými se knihovna potýkala, navrhl komplexní reformu. Zasloužil se o reorganizaci fondu po fyzické i obsahové stránce, zavedl řadu technicko-organizačních opatření (vazby publikací, žádankové formuláře, výpůjční lístky apod.), doporučil založit přírůstkový seznam. Za jeho působení došlo k významnému rozšíření spolupráce s vědeckými institucemi v zahraničí, na jejímž základě bylo možné získávat řadu odborných publikací formou výměny.
V roce 1932 své působení v knihovně ukončil a o rok později se členství v ČAVU vzdal.
Zemřel roku 1950 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
Dílo Flajšhansovo velmi rozsáhlé dílo zahrnuje – vedle mnoha odborných i popularizačních článků a příspěvků pro Ottův slovník naučný – práce jazykovědné, literárně historické a zejména vydavatelské. Přispíval do časopisů Naše řeč, Osvěta (literárně historickými statěmi) a do Národních listů, kde vycházely jeho fejetony pedagogické a badatelské povahy.BARTOŠ, František Michálek. Za prof. V. Flajšhansem [nekrolog]. In: Jihočeský sborník historický. roč. 20, 1951. Tábor: Jihočeská společnost pro zachování husitských památek, 1928-. Mezi jeho nejvýznamnější práce patří:
Počátky literární činnosti J. Dobrovského (1895) – disertace Podrobný seznam slov Rukopisu Královedvorského (Wiesner, 1897) Písemnictví české slovem i obrazem od nejdávnějších dob až po naše časy (1901) Nejstarší památky jazyka i písemnictví českého (1903) Svatopluk Čech (1906) Česká přísloví (2 sv., 1911–1913) Václava Hájka z Libočan Kronika česká (4 sv., 1918–1933) Česká kronika tak řečeného Dalimila (1920) Modrý abbé (Melantrich, 1922) Náš jazyk mateřský. Dějiny češtiny a slovenčiny (1924) Klaret a jeho družina (2 sv., 1926 a 1928)
Soustavně se zabýval životem a dílem Jana Husa, sepsal na 150 článků a knih o HusoviPRAŽÁK, Albert. Prof. Dr. Václav Flajšhans [nekrolog]. Slovesná věda : sborník pro literární historii theorii literatury a literární kritiku. [1947-1952]. roč. 3, č. 5. V Praze : V. Petr ; Praha : Literárně historická společnost v Praze, 1950. s. 236-239 a vydával také jeho spisy:
Literární činnost M. Jana Husi (1900) Mistra Jana Husi sebrané spisy (1900–1911) Spisy M. Jana Husi (1903–1908) Hus - jeho život a dílo (1905) Mistr Jan, řečený Hus z Husince (1915) Mistr Jan Hus a český národ (1915) Mag. Io. Hus sermones in Bethlehem (1938–1947)
Rodina V roce 1894 se oženil s Jindřiškou Flajšhansovou, rozenou Kakšovou (1868–1931), s níž měl tři děti.. Manželka byla aktivní v ženském emancipačním hnutí, od roku 1910 zastávala funkci starostky Ženského výrobního spolku, byla redaktorkou Ženských listů a zasloužila se o vznik pomníku Elišky Krásnohorské. Osud nejstaršího syn Václava (* 1896) není znám. Mladší syn Jan Flajšhans (* 1901) byl knihovníkem v Knihovně Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Dcera Jindřiška Hušková-Flajšhansová (1898–1980) se stala filoložkou. Specializovala se na rumunštinu, od roku 1968 působila jako profesorka na Univerzitě Komenského v Bratislavě.VALKOVÁ, Lucia. Jindřiška Hušková-Flajšhansová. In: Ženy ve vědě do roku 1945. cit [2018-07-20]. © 2013 Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Dostupné z: http://albina.ff.cuni.cz/index.php/Jind%C5%99i%C5%A1ka_Hu%C5%A1kov%C3%A1-Flaj%C5%A1hansov%C3%A1 ISSN 2336-5897.
Odkazy
Reference
Literatura . Ottův slovník naučný, heslo Flajšhans. Sv. 9, str. 283. Ottův slovník naučný nové doby, heslo Flajšhans. Sv. 3, str. 588. Novák Arne: V. Flajšhans. Lidové noviny 1. 7. 1936. Trávníček František: V. Flajšhans pětasedmdesátníkem. Lidové noviny 1. 7. 1941. Šmilauer Vladimír: Osmdesátiny prof. V. Flajšhanse. Časopis pro moderní filologii, č. 3, roč. 29 (1946), str. 255-256. SVADBOVÁ, Blanka: Flajšhans Václav. Biografický slovník. Historický ústav AV ČR. http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/FLAJ%C5%A0HANS_V%C3%A1clav_1.7.1866-%3F20.11.1950 Marginálie: věstník Spolku českých bibliofilů v Praze. Praha: Památník národního písemnictví, [1934–1990]. roč. 24 (1951), str. 59–60. Národopisný věstník českoslovanský. Praha : Společnost Národopisného musea českoslovanského, [1906–1953]. roč. 32 (1951). Revue des études slaves. Paris : Institut d'études slaves, [1921–]. roč. 27, 28 (1951). ISSN 0080-2557.
Související články Spor o rukopisy Jan Hus
Externí odkazy
Kategorie:Čeští lingvisté Kategorie:Čeští literární historikové Kategorie:Čeští knihovníci Kategorie:Editoři historických pramenů Kategorie:Historikové 19. století Kategorie:Historikové 20. století Kategorie:Narození v roce 1866 Kategorie:Narození 1. července Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1950 Kategorie:Úmrtí 20. listopadu Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Muži