Josef Weingartner (10. února 1885, Dölsach – 11. května 1957, Merano) byl římskokatolický kněz, kunsthistorik a památkář.
Životopis Weingartner ukončil svá teologická studia v Brixenu v roce 1907 a dále studoval dějiny umění u Maxe Dvořáka na vídeňské univerzitě. V období 1911 až 1915 byl tajemníkem památkového úřadu v Innsbrucku a v letech 1915 až 1918 vedl pobočku v Bolzanu. Od roku 1921 byl proboštem u sv. Jakuba.
Během svého života prováděl v Tyrolsku, a zvláště v jižním Tyrolsku, základní kunsthistorický průzkum. V této geografické oblasti po něm byla pojmenována řada ulic.
Josef Weingartner byl prastrýcem politika Wendelina Weingartnera.
Dílo Bozner Burgen, Innsbruck 1922 Die Kunstdenkmäler Südtirols, 4 svazky, Augsburg 1923-1930 Das kirchliche Kunstgewerbe der Neuzeit, Innsbruck 1926 Römische Barockkirchen, Mnichov 1930 Gotische Wandmalerei in Südtirol, Vídeň 1948 Die Kunstdenkmäler Osttirols, Innsbruck 1958
Reference
Literatura Im Dienste der Musen. Briefwechsel mit Josef Garber, Innsbruck 1978, Eva Gadner: Aus der Fülle. Leben und Werk von Propst Josef Weingartner (1885-1957), Innsbruck 2007,
Kategorie:Rakouští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Rakouští historikové umění Kategorie:Narození v roce 1885 Kategorie:Úmrtí v roce 1957 Kategorie:Muži