Karadagové nebo Karadžadagové ( Qaradaġlılar - Qaracadağlılar, pro rozlišení Qaradağlı eli, Karadağlılar - Karacadağlılar, Карадагцы - Karadžhadagcy) jsou etnickou skupinou Turkiců, náležící ke skupině íránských Ázerbájdžánců, žijících v severozápadním Íránu poblíž hranic s Ázerbájdžánem (plato Karadag – Černá Hora, na jih od řeky Araks, na severu provincie Východní Ázerbájdžán). Jejich název je odvozen od jména místa jejich bydlišť (velká hora nebo horské místo, což v češtině znamená Černá Hora - Karadag)QAN, Qara, 13. říjen, 20:47, 2009, Azerbaijan Today (ázerbájdžánsky). Přidaná přípona "-ly" vytváří smysl znamenající žijící v hornatých místech. Velká sovětská encyklopedie považuje Černohorce za jednu z národopisných skupin ÁzerbájdžáncůBüyük Sovyet Ansiklopedisi . Černohorci mluví dialektem jazyka ázerbájdžánského.
Historie Podle jednoho názoru během Sáfiovského režimu v 15. a 16. století překočovali Černohorci"Istorija Vostoka. V 6 t. T. 2. Vostok v srednie veka". , společně s některými turecky mluvícími kmeny, jako Šáhseveny a Kyzylbaši, z Anatolie do oblastí současného Ázerbájdžánského národa a stali se jejich součástíAltajskaja semja jazikov,. Důsledkem rusko-íránských válek v letech 1804 – 1813 a 1826 – 1828 se stali smíšenou skupinou turecky mluvících Černohorců s potomky přistěhovalců z KavkazuI.S.BRUK: Etnodemografiskij spravočnik «Naselenie Mira», str. 60-61. (Vtoroe pererabottannoe i dopolnennoe izdanie; Otvetstvennij redaktor: d.i.i. P.I. PUČKOV, Izdateľstvo «NAUKA», Moskva – 1986) (rusky).
Poté, co se usadili v Černé Hoře, začali se zabývat pastevectvím. Několik skupin ozbrojenců provádělo přepady, lupičství a drancování, a někdy také zaútočilo na města, která měla obchodní karavany (orientální hostinec) RESULZADE, M.E. "İran Türkleri (Türk Yurdu ve Sebilürreşad'daki Yazıları)", s. 10, Türk Dünyası Araştırmaları Vakfı, 1993, (turecky).
Kultura Černohorci jsou tradičně rozděleni do sedmi kmenů. Žijí v neprůchodné hornaté oblasti Černé Hory. Severovýchodně od ní se nachází jedno z kočovných míst Šáhsevenů. Vzhledem k zeměpisné poloze je u Černohorců do určité míry zachován starý feudální vládní systém. Jejich tradiční kultura je typická pro pastorační národy západní Asie. Zabývají se polokočovným pastevectvím dobytka, takže sezónně migrují na západ od řeky Karasu, která je pravým přítokem Araksu. Většina Černohorců, usazených u pramenů řek, se zabývá zemědělstvím. Rozvinulo se zde také zahradnictví a hedvábnictví.(1966) "Türk kültürü", s. 129,130, Türk Kültürünü Araştırma Enstitütü (turecky).
V oblasti kultury a tradic jsou Černohorci téměř totožní se Šáhseveny, stejně jako oni také mluví ázerbájdžánštinouÖZKAN, Nevzat, adı geçen eser sayfalar 77, Kitap belirt (turecky). Černohorský dialekt je známý jako nejčistší varianta ázerbájdžánštiny, nejběžnější je v provincii Íránského Východního ÁzerbájdžánuBOSNALI, Sonel, "İran Azerbaycan Türkçesi", Kebikeç, 2007, s. 36. V průběhu vlády Pahlavíské dynastie v Íránu se od Černohorců a dalších tureckých národů požadovalo učení v perštiněGÜZEL, Hasan Celâl, "Genel Türk tarihi", Yeni Türkiye, 2002, c. 1, s. 169 (turecky). Černohorci jsou převážně muslimové, vyznávající formu ší'itského islámu. Ke konci 20. století k nim náleželo zhruba 30-40 tisíc obyvatel.
Odkazy
Poznámky
Související články Seznam turkických dynastií a zemí Insignie prezidenta Turecka Dögeři
Reference
Kategorie:Turkické kmeny Kategorie:Dějiny Ázerbájdžánu Kategorie:Dějiny Íránu Kategorie:Národy Asie