Markéta z Cortony (1247 – 1297) byla italská světice pocházející z Toskánska. Nejprve žila zcela světským životem v nemanželském vztahu se šlechticem, kterému porodila i syna. Po smrti svého druha se zcela změnila, vstoupila jako terciářka do řádu františkánů. Její ostatky jsou dnes uloženy v Cortoně, místě jejího působení. Byla svatořečena 16. května 1728 papežem Benediktem XIII.
Dětství a mládí Markéty Svatá Markéta z Cortony se narodila roku 1247 v Lavianu, nedaleko toskánského města Chiusi. Byla dcerou chudého sedláka, matka jí zemřela, když bylo Markétě sedm let. Otec se znovu oženil, ale nevlastní matka se k vyvdané dceři chovala chladně a nepřátelsky. Markéta tedy nezažila šťastné dospívání. Ač pocházela z chudé rodiny, o nápadníky neměla nouzi díky své kráse. V 16 letech se seznámila s mladým šlechticem Arseniem z Montepulciana. Opustila rodný dům a přestěhovala se do domu svého druha. Tento veřejný vztah, který nebyl svázán svatbou, budil všeobecné pohoršení. Markéta dokonce brzy nato porodila syna. Ani narození potomka nebylo důvodem pro uzavření sňatku. Po devíti letech vztahu, kdy Arsenio odjel zkontrolovat své panství, byl násilně přepaden lupiči a zabit. Domů se vrátil pouze pánův pes, který také Markétu k tělu mrtvého přivedl. Pomíjivost lidského života ji dovedla k zamyšlení nad svými činy. Všechen majetek rozdala příbuzným Arsenia, nechala si jen pár šperků, které darovala chudým.
Počátky církevního života
Otec s nevlastní matkou odmítli poskytnout Markétě a jejímu synovi přístřeší. Roku 1273 odešla do Cortony, města v nadmořské výšce 500 m n. m., na hranici mezi Toskánskem a Umbrií, kde dočasně bydlela v domě dvou paní z rodiny Moscari, které ji pak odvedly do místního kláštera františkánek. Řádové sestry ji odmítly přijmout pro její mládí a dosavadní prostopášný život. Markéta se dala na pokání, postila se, spala na kamenné podlaze a jednoho dne se vrátila do rodného Laviana na mši s oprátkou na krku a prosbami o odpuštění. Ani trvalé hladovění této „svaté anorektičce“ nestačilo a prosila svého zpovědníka, aby jí dovolil zohyzdit si tvář jako oběť Kristu králi, to jí dovoleno nebylo. Když však prošla všemi zkouškami, směla po třech letech složit sliby a stát se františkánskou terciářkou (členkou třetího řádu sv. Františka z Assisi, určeného pro osoby, které se nemohly stát členy mužského či ženského řádu sv. Františka). Až do své smrti vedla velmi přísný život. Dopřávala si málo jídla i spánku a nosila žíněnou košili. Než její syn vyrostl, živila ho svou prací, když absolvoval školu v Arezzu, vstoupil do františkánského řádu. Mnozí lidé v okolí přesto pochybovali o pokání Markéty a šířili o ní pomluvy, například, že udržuje poměr s jedním z mnichů.
Závěr života Postupně se Markéta stále více uzavírala do sebe, ačkoli z veřejného života úplně neodešla. V Cortoně založila špitál pro chudé a nemocné, kromě toho také uvedla v život společnost sester III. řádu. Její modlitby a rady přispěly k obrácení mnoha hříšníků. Dostalo se jí řady mystických milostí. Je jí připisován nespočet zázračných uzdravení.
Poslední léta života prožila zcela v osamění. Zemřela po sedmnáctidenní nemoci v Cortoně dne 22. února 1297 ve věku 50 let.
Úcta a kult
Brzy po smrti se stala obdivovanou osobností. Její ostatky byly nalezeny v roce 1392 v neporušeném stavu, jsou vystaveny na hglavním oltáři v baziliky sv. Markéty z Cortony v Cortoně v proskleném barokním sarkofágu. Mnohokrát byly na jejím hrobě zaznamenány zázraky obrácení na víru i uzdravení. Kostel se stal poutním místem. Kult se rozšířil hlavně v okolí jejího bývalého působení, ve střední Itálii, méně ve střední Evropě.
Svatořečena byla 16. května 1728 papežem Benediktem XIII. Týž papež o rok později kanonizoval také českého světce sv. Jana Nepomuckého.
Ikonografie
Začala být ctěna a zobrazována již od konce 13. století, počínaje freskou v Cortoně. Lokální kult se šířil během 14. století, kdy byl vytvořen oltářní obraz i kenotaf. Hlavní rozšíření v malbě a sochařství nastalo až s jejím blahořečením a svatořečením v baroku. Jejími atributy jsou oděv, přepásaný provazem, kříž a pes, který ji dovedl k mrtvole jejího druha.(Acta sanctorum, Februarii, III, Antverpiae 1658, s. 298-357;. Ve scénách adorace kříže doprovází raněné, nemocné na památku toho, že sama založila špitál. Markéta jako františkánská terciářka v tmavém hábitu přepásaném provazem, s růžencem, 2. polovina 14. století, oltářní obraz sienské školy, tempera na dřevě; v Diecézním muzeu v Cortoně. Mramorový kenotaf na stěně baziliky Sv. Markéty v Cortoně vytvořil Gano di Fazio, obklad tvoří 6 gotických reliéfů 4 ze života Markéty 2 zázraky uzdravení u jejího hrobu, vytesali Agnolo a Francesco di Pietro, asi roku 1362. Oltářní obraz Vidění sv. Markéty z Cortonyz let 1618–1620, namaloval italský malíř Giovanni Lanfranco, Palazzo Pitti ve Florencii; že kompozice malby inspirovala Berniniho při práci na sousoší Extáze svaté Terezy. J. A. Fröhlich: Obraz v kostele v bavorském městě Bad Tölz (1740) Votivní kaple v kostele sv. Markéty z Cortony v Cortoně byla zřízena v letech 1917-1920 jako památník městu, které uniklo zkáze první světové války. Osvaldo Bignami tam namaloval fresku, na níž se sv. Markéta v čele procesí obyvatel a vojáků obrací k ukřižovanému Kristu. Malíř Gino Severini daroval za jeho záchranu svého rodného města z druhé světové války svou mozaiku se sv. Markétou před krucifixemEnciclopedia Treccani, heslo Margherita di Cortona
Patrocinia Stala se patronkou kajícníků, svého působiště Cortony, nemocných a trpících ve špitálech, přímluvkyní kajících nevěstek, a terciářek.
Ohlas v české kultuře Výtvarné památky se sv. Markétou z Cortony v českých kostelech zatím nebyly identifikovány. Markétin život jako román zpracoval Libor Rösner v knize Františkánská Máří Magdaléna. Příběh sv. Markéty z Cortony, vydalo nakladatelství Christianitas roku 2021.
Odkazy
Reference
Literatura Lexikon der christlichen Ikonographie, Wolfgang Braunfels (editor), Díl 7, Herder, Freiburg in Breisgau 1992, s. 501 Donald Attwater, Slovník svatých, Papyrus, Vimperk, 1993, str. 206-267 Vera Schauber, Hanns Michael Schindler, Rok se svatými, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří, 1994, str. 76-77 Elizabeth Hallam, Světci: kdo jsou a jak vám pomáhají, Volvox Globator, Praha, 1996, str 40-41 Karel Vrána a kol. (ed.), V jednom společenství: životní příběhy světců, Vyšehrad, Praha, 2009, str. 93-94
Externí odkazy
https://web.archive.org/web/20110820195910/http://www.sfr.cz/stranky/frantiskanska_mista/cortona.aspx http://www.mbssfrplzen.estranky.cz/clanky/hagiografie/15_-5_-sv_-marketa-z-cortony_-terciarka.html
Kategorie:Italští svatí Kategorie:Římskokatoličtí svatí Kategorie:Narození v roce 1247 Kategorie:Františkánky Kategorie:Úmrtí v roce 1297 Kategorie:Ženy Kategorie:Úmrtí v Cortoně