Uralské jazyky jsou jazyková rodina, jíž hovoří celkem asi 25 miliónů osob ve střední, severní a východní Evropě a asi 30 tisíc obyvatel severní Sibiře. Dělí se na větev ugrofinskou a (mnohem menší) samojedskou. Nejvyšší význam a postavení mezi uralskými jazyky mají maďarština, finština a estonština, které jsou státními úředními jazyky v Maďarsku, Finsku a Estonsku a tedy patří i mezi úřední jazyky Evropské unie. Řada dalších uralských jazyků má postavení lokální úřední řeči v různých autonomních republikách a oblastech v Ruské federaci.
Areál rozšíření Areál rozšíření uralských jazyků je nesouvislý, zahrnuje velkou část Skandinávie a Pobaltí, část Povolží, nejzazší severovýchod Evropy, severozápadní Sibiř a část Tajmyru. Izolovaný uralský ostrov ve střední Evropě tvoří maďarština, která ovšem zastupuje více než polovinu rodilých mluvčích všech uralských jazyků.
Typickými vlastnostmi uralských jazyků jsou vokálová harmonie, velké množství gramatických pádů, používání záložek místo předložek, nebo absence rodu. Ne u všech ale tyto jevy vždy najdeme.
Dělení Ugrofinské jazyky Ugrické jazyky Maďarské Maďarština Obsko-ugrické Chantyjština (osťáčtina) Mansijština (vogulština) Finsko-permské jazyky Permské Komijské Komi (zyrjanština, komi-zyrjanština) Komi-permjačtina Komi-jazvanština (jazvanština, východní permjačtina) Udmurtština (voťáčtina) Finsko-volžské jazyky (finsko-marijské) Marijské Marijština (čeremiština) Mordvinské Erzja Mokša Vymřelé finsko-volžské jazyky s nejistým zařazením † Merja † Muromština † Meščerština Finsko-laponské jazyky (finsko-sámské) Sámské jazyky (laponské) Západosámské Jižní sámština Umejská sámština – téměř vymřelá Lulejská sámština Pitejská sámština – téměř vymřelá Severní sámština Východosámské † Kemijská sámština – vymřelá Inarská sámština † Akkalská sámština (babinská) – poslední mluvčí zemřela v roce 2003 Kildinská sámština Skoltská sámština Terská sámština – téměř vymřelá Baltofinské jazyky Estonština Estonština Jižní estonština Võruština Setučtina (seto) Finské Finština Meänkieli Kvenština Ingrijská finština Ižorština (ingrijština) – téměř vymřelá Karelské Karelština Ludičtina (lydština, lüdština, ludikovština) Livvi (aunuská karelština, oloněcká karelština, oloněčtina) Livonština – téměř vymřelá Vepština Votština – téměř vymřelá Samojedské jazyky Severní samojedské jazyky Enečtina (jenisejská samojedština) – téměř vymřelá Něnečtina (juračtina) Nganasanština (tavgijština, tavgijská samojedština) Jižní samojedské jazyky † Kamasinština † Matorština (motorština) † Koibalština Selkupština
Baltofinské jazyky jsou si navzájem podobné asi jako jazyky slovanské, finština s laponštinou nebo mordvinštinou jsou si příbuzné asi jako slovanské jazyky s baltskými. Finština a maďarština jsou si na první pohled zcela cizí, jejich příbuznost však byla vědecky dokázána na základě podobností morfémových i lexikálních.
Odkazy Literatura Václav Blažek: O klasifikaci samojedských jazyků. Linguistica Brunensia. 2014, roč. 62, č. 2, s. 57–85. http://hdl.handle.net/11222.digilib/130145 Václav Blažek & Lucie Hofírková: Ke klasifikaci ugrofinských jazyků. Linguistica Brunensia. 2012, roč. 60, č. 1–2, s. -126. http://hdl.handle.net/11222.digilib/118227 Václav Blažek: Z historie uralistiky : pionýrské období (9. stol. – 1850). Linguistica Brunensia. 2013, roč. 61, č. 1–2, s. -292. http://hdl.handle.net/11222.digilib/127186 Václav Blažek: Z historie uralistiky II. (polovina 19. st. – současnost). Linguistica Brunensia. 2014, roč. 62, č. 1, s. 155–179. http://hdl.handle.net/11222.digilib/130135
Externí odkazy
Kategorie:Jazykové rodiny