Giovanni Domenico Orsi, někdy také de Orsini (1633 nebo 1634 Vídeň – 14. července 1679 PrahaPreiss, Pavel: Italští umělci v Praze. Panorama, Praha 1986. S. 203), byl italský architekt a stavitel, který se podílel na mnoha raně barokních církevních i občanských stavbách a přestavbách v Praze a v českých zemích vůbec. Patřil mezi významné osobnosti, které ovlivnily barokní architekturu Prahy v 17. století. Byl vrstevníkem slavných architektů jako byli Carlo Lurago, Francesco Caratti nebo Jean Baptiste Mathey.
Život V Čechách pracoval už jeho otec, Giovanni Battista Orsi, který byl usedlý ve Vídni. Zúčastnil se na stavbě Pražské Lorety v roce 1626. Giovanni Domenico se narodil ve Vídni a jeho otec záhy zemřel. Není jasné, zda syn získal stavitelské vzdělání již ve Vídni, v Praze si odbýval tovaryšská léta. V Praze začal pracovat asi ve dvaceti letech, je zde doložen po roce 1650, v roce 1660 získal staroměstské městské právo a oženil se. Po roce 1656 se uvádí již jako polír a samostatně vystupuje poprvé roku 1666 při výstavbě malostranského opevnění.Nová encyklopedie českého výtvarného umění N-Ž, Academia Praha 1995, s. 592, editorka Anděla Horová, heslo Pavel Vlček.
Giovanni Domenico pracoval zprvu pod vedením Carla Luraga, později se osamostatnil a stavěl zejména ve službách královského místodržícího a nejvyššího purkrabího Bernarda Ignáce Jana z Martinic a jezuitského řádu. Podílel se na stavbě hradčanských a malostranských hradeb a navrhl i opevnění Chebu. Byl to velmi sebevědomý a cílevědomý muž, přesto se celý život cítil nedoceněný. Velmi se snažil získat uznání slavnějších stavitelů. Stála za ním silná italská komunita a tak byl v roce 1675 zvolen rektorem náboženské kongregace zasvěcené Nanebevzetí panny Marie. Jeho slibná kariéra skončila v pouhých 45 letech, kdy se pravděpodobně stal obětí morové epidemie. Když roku 1679 zemřel, živnost po něm převzala jeho vdova Anna Ludmila.Prokop Toman, Slovník československých výtvarných umělců, str. 236
Významné stavby
Profesní dům náhled|Profesní dům Profesní dům na Malostranském náměstí je jednou z nejvýznamnějších staveb postavených podle plánů Giovanniho Domenica Orsiho. Jezuité zakoupili zastavěný pozemek na Malostranském náměstí již v roce 1625. Budovy nechali srovnat se zemí a po získání potřebných financí až v roce 1673 vypsali soutěž na plánovanou stavbu. V ní zvítězil Giovanni Domenico Orsi, který porazil i slavného Francesca Carattiho.
Orsi nemohl plně uplatnit svůj talent, neboť podle požadavku generála jezuitského řádu měla být stavba skromná a nenápadná. Byla určena pro vzdělance, učence a představitele jezuitského řádu. Uprostřed náměstí tak vznikla mohutná trojkřídlá budova s nevýraznou fasádou. Toho se však Giovanni Domenico Orsi nedožil a stavbu za něj dokončil Francesco Lurago.
Kolowratský palác náhled|Kolowratský palác Další významnou zakázkou Giovaniho Domenica Orsiho byla stavba Kolowratského paláce na Ovocném trhu. Stavba probíhala v letech 1670–1697 a podle plánů vznikl čtyřkřídlý palác se stájemi, ohradou pro kočáry, truhlářskou dílnou a zahradou. Architektura paláce byla promyšlená a ukazovala na profesionalitu svého stavitele. Do dneška se dochovalo pouze vstupní křídlo, raně barokní klenby v přízemí a malované trámové stropy v prvním patře. Před palácem se nacházel rozlehlý prázdný prostor, který umocňoval pohled na zdobnou fasádu. Po výstavbě Stavovského divadla byl palác zčásti zastíněn.
Teologický sál Strahovské knihovny náhled|Teologický sál Strahovské knihovny Nejstarší část dnešní Strahovské knihovny, Teologický sál, vznikl v letech 1671-1674 podle návrhu a pod vedením Giovaniho Domenica Orsiho. Je to jeho nejvýznamnější samostatné a dokončené dílo. Přestavba románského křídla konventu premonstrátského kláštera na Strahově probíhala v letech 1671-1674. Schvalování projektu a bourání trvalo déle než samotná stavba.
Architekt mimo jiné navrhl zdobená štuková pole, která byla vymalována freskami. Na těchto 25 výsečí namaloval řeholník Siard Nosecký v letech 1721-1727 základní myšlenky pravé moudrosti. Obrazy znázorňují staré latinské citáty: například „Lepší je nabýt vědění než stříbra“, „Lepší je moudrost než síla“, „Vědění je namáhavé, ale užitečné“.
Stavby Děkanský kostel Povýšení sv. Kříže v Kadani od roku 1654 Špitální kostel Obrácení sv. Pavla v Praze na Staroměstském náměstí (1664), po roce 1787 přestavěn na obytný důmNová encyklopedie českého výtvarného umění N-Ž, Academia Praha 1995, s. 592 (heslo Pavel Vlček) Jezuitská rezidence s kostelem sv. Víta v Tuchoměřicích (od 1665) náhled|Kostel kláštera u Nové Bystřice|alt= dostavba kostela jezuitů v Klatovech (započal Carlo Luragho) (1666) Jezuitská kolej v Kutné Hoře (od 1667) Kostel Nejsvětější Trojice s klášterem pavlánů ve vsi Klášter u Nové Bystřice od roku 1668 Teologický sál Strahovské knihovny (1671-1674) Jezuitský profesní dům na Malé Straně v Praze a začátky stavby kostela sv. Mikuláše Klášter karmelitánů na Starém Městě (většinou zbořený) a přestavba kostela sv. Havla Kostel Zvěstování Panny Marie v Ostrově nad Ohří Rozšíření Anenského kláštera na Starém Městě Nerealizovaný projekt jezuitské rezidence s novým kostelem (1673) a na přestavbu kostela Panny Marie ve Staré Boleslavi (1676)Nová encyklopedie.., 1995, s.592 náhled|Kostel svatého Havla v Praze |alt=|upright=0.8 Dostavba katedrály sv. Štěpána v Litoměřicích Kolowratský palác na Ovocném trhu v Praze a mnoho dalšíchRejstříky v uvedené literatuře (Poche, Vlček)
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Deutsche Biographie 19, 1999 uvádí rok narození 1633
Literatura Emanuel Poche a kol., Umělecké památky Čech III. Praha 1980. (Rejstřík) Prokop Toman, Slovník československých výtvarných umělců. Praha 1927. s. 236 Pavel Vlček a kolektiv, Umělecké památky Prahy I./IV. Praha 1999n. (Rejstříky)
Kategorie:Italští architekti Kategorie:Barokní architekti Kategorie:Narození v roce 1634 Kategorie:Úmrtí v roce 1679 Kategorie:Muži Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Češi italského původu Kategorie:Stavitelé Prahy