1971 (MCMLXXI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pátkem.
Události Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Události roku 1971
Československo V kanadském Torontu založili Josef Škvorecký se svou ženou Zdenou Salivarovou exilové nakladatelství '68 Publishers. 3. ledna – Pracující závodu ČKD Tatra Smíchov představili prototyp soupravy typu R1 pro pražské metro. Celkem byly vyrobeny dvě prototypové jednotky, které se však nedochovaly. Ještě v roce 1971 bylo rozhodnuto, že v pražském metru budou místo nich jezdit sovětské soupravy Ečs. 25.–29. května – V Průmyslovém paláci v Praze se již v plně normalizačním duchu uskutečnil 14. sjezd KSČ, který schválil plán 5. pětiletky na roky 1971–1975. Došlo k velkým kádrovým změnám v ÚV KSČ. Mimořádný vysočanský sjezd strany ze září 1968 byl prohlášen za neplatný. Gustáv Husák byl zvolen generálním tajemníkem strany. 12. července – Místopředseda federální vlády Ján Gregor uvedl v Praze na Spořilově do provozu první úsek dálnice D1 z Prahy do Mirošovic o délce 23 km. Souběžně byl otevřen přivaděč z Mirošovic do Benešova na silnici č. 3 směrem do Tábora a Českých Budějovic, který odvedl tranzitní dopravu ze staré benešovské silnice. 27.–29. července – Na zasedání RVHP v Bukurešti byl přijat Komplexní program prohlubování spolupráce mezi členskými státy, jehož naplňování vedlo v následujících letech Československo k dalšímu hospodářskému zaostávání za státy Západní Evropy. 1. září – Na katastru Hájů v Praze 4 bylo započato s výstavbou největšího panelového sídliště v Čechách – Jižního Města. 26.–27. listopadu – Po 7 letech se konaly všeobecné volby do Federálního shromáždění, do obou národních rad a do všech stupňů národních výborů. Ke dni voleb bylo rozšířeno území Brna o 9 obcí. 9. prosince – Prezident republiky Ludvík Svoboda jmenoval novou federální vládu vedenou Lubomírem Štrougalem. Předsednictvo České národní rady jmenovalo vládu ČSR vedenou Josefem Korčákem. Předsednictvo Slovenské národní rady jmenovalo vládu SSR vedenou Petrem Colotkou.
Svět 1. ledna Rudolf Gnägi se stal prezidentem Švýcarska Zákaz reklamy na cigarety v televizi v USA 2. ledna Zákaz reklamy na cigarety v rozhlase v USA Ve skotském Glasgow při fotbalovém utkání povolila jedna z bariér na schodišti tribuny a v nastalé panice zahynulo 66 lidí a kolem 20 jich bylo zraněno. 12. ledna – Premiérové vysílání amerického televizního sitcomu All in the Family 15. ledna – V Egyptě byla na Nilu po 11 letech dokončena výstavba Asuánské přehrady. 25. ledna – V Ugandě byl v nekrvavém převratu svržen prezident Milton Obote. Novým prezidentem se na 8 let stal Idi Amin. 25. ledna – Na severu Indie vznikl 18. indický stát Himáčalpradéš. 2. února – V íránském Rámsaru byla podepsána Ramsarská úmluva na ochranu mokřadů a tento den se stal Světovým dnem mokřadů. Československo k úmluvě přidalo v roce 1990. 31. ledna – V rámci programu Apollo odstartoval let Apollo 14, během kterého lidé potřetí vystoupili na povrch Měsíce. 4. února – Po finančních potížích byl vyhlášen konkurz na firmu Rolls-Royce a převzala ji britská vláda. 7. února Ve Švýcarsku bylo uzákoněno volební právo žen. V říjnových parlamentních volbách pak bylo zvoleno 8 žen. V italském městě Tuscania během zemětřesení zahynulo 31 lidí. Polský politik Władysław Gomułka rezignoval na všechny své funkce. 17. února – V Jugoslávii při požáru vlaku v tunelu Vranduk zemřelo 33 lidí a 117 jich bylo zraněno. 20. února – Tornáda v americkém státě Mississippi zabila 74 lidí. 26. února – Generální tajemník OSN U Thant vyhlašuje den jarní rovnodennosti jako Den Země. 12. března Vojenský převrat v Turecku Háfiz al-Asad se stává prezidentem Sýrie. 18. března – V Peru se lavina kamení zřítila do jezera Yanahuani a zabila 200 lidí. 23. března – Generál Alejandro Lanusse se po vojenském převratu ujímá moci v Argentině. 26. března – Bangladéš vyhlásil nezávislost 30. března – Otevření první kavárny Starbucks v Seattlu. 5. dubna – Erupce sopky Etna na Sicílii. 8. dubna – Pokus o převrat v Laosu 17. dubna – Libye, Sýrie a Egypt podepsaly dohodu o konfederaci. 19. dubna Sovětský svaz vypustil první orbitální stanici Saljut 1 V Sierra Leone byla vyhlášena republika. 21. dubna – Zemřel haitský diktátor François Duvalier a moci se ujímá jeho syn Jean-Claude Duvalier. 24. dubna 5 000 lidí ve Washingtonu a 125 000 v San Franciscu protestuje proti válce ve Vietnamu. 85 metrů vysoká vlna tsunami zaplavila japonské ostrovy Rjúkjú 25. dubna Franz Jonas byl znovuzvolen rakouským prezidentem Todor Živkov byl znovuzvolen do čela Bulharské komunistické strany. 26. dubna – Kvůli násilným demonstracím turecká vláda v 11 provinciích včetně Ankary vyhlašuje „stav ohrožení státu“. 3. května – Walter Ulbricht byl ve funkci generálního tajemníka Sjednocené socialistické strany Německa vystřídán Erichem Honeckerem. Walter Ulbricht zůstává prezidentem NDR. 12. května – Zemětřesení u tureckého města Burdur 16. května – Pokus o státní převrat v Egyptě 22. května – V Turecku zemřelo při zemětřesení okolo 1 000 lidí a asi 10 000 lidí zůstalo bez přístřeší. 23. května – Při leteckém neštěstí na letišti v Rijece zahynulo 78 lidí, většinou britských turistů. 27. května – Rumunské dopravní letadlo bylo uneseno do Vídně 28. května – Portugalsko vystoupilo z UNESCO. 6. června – Sovětský svaz vypustil kosmickou loď Sojuz 11 10. června – USA ukončily obchodní embargo uvalené na Čínu. 14. června – Norsko začalo těžit ropu v Severním moři. 17. června – Japonsko a USA se dohodli o vrácení kontroly nad Okinawou Japonsku. 29. června – Při přistání kosmické lodi Saljut 1 zemřela celá posádka. 4. července – Michael S. Hart vydává první elektronickou knihu, která se stane základem pozdějšího Projektu Gutenberg. 5. července – Byla snížena věková hranice z 21 na 18 pro voliče v USA. 10. července – Pokus o převrat v Maroku. 11. července – V Chile byly znárodněny měděné doly. 16. července – Španělský diktátor Francisco Franco jmenuje prince Juana Carlose svým nástupcem. 17. července – Itálie a Rakousko podepsali smlouvu o ukončení sporů kolem jižního Tyrolska. 19. července Jižní věž Světového obchodního centra v New Yorku dosáhla výšky 415 m a stala se druhou nejvyšší budovou na světě. Pokus o převrat v Súdánu. 26. července – Apollo 15 odstartovalo k letu na Měsíc. Šlo o čtvrtý let, při kterém lidé vystoupili na povrch Měsíce. 30. července Posádka Apolla 15 přistála na Měsíci Při střetu japonského dopravního letadla Boeing 727 se stíhačkou North American F-86 zemřelo všech 162 cestujících. 1. srpna – George Harrison v New Yorku uspořádal Koncert pro Bangladéš pro 4 000 diváků. 6. srpna – Zatmění Měsíce 7. srpna – Apollo 15 přistálo v Pacifiku s problémy, kdy se neotevřel jeden ze tří padáků. 14. srpna – Bahrajn vyhlásil nezávislost na Velké Británii 14.–20. srpna – Americký psycholog Philip Zimbardo provedl s 24 studentskými dobrovolníky Stanfordský vězeňský experiment. 15. srpna Počet britských vojáků v Severním Irsku byl zvýšen na 12 500. Tzv. Nixonův šok: Americký prezident Richard Nixon zrušil přímou mezinárodní směnitelnost amerického dolaru ke zlatu, čímž ukončil třetí (a poslední) etapu zlatého standardu, tzv. standardu zlaté devizy. 25. srpna – Pohraniční srážky na hranicích Ugandy a Tanzanie 3. září – Katar vyhlásil nezávislost 4. září – Během přistání ve sněhové bouři ve městě Juneau na Aljašce narazil Boeing 727 na skálu a všech 111 lidí na palubě zahynulo. 11. září – V Londýně bylo při bankovní loupeži na Baker Street ukradeno 1,5 milionu liber. 13. září Čínský vojevůdce Lin Piao se s letadlem zřítil v Mongolsku, když se snažil uprchnout z Číny do Sovětského svazu před obviněním přípravy státního převratu Policie ukončila vzpouru vězňů ve věznici Attica, při které zahynulo 32 vězňů a 11 dalších osob. 18. září – Austrálie a Nový Zéland se rozhodli stáhnout svá vojska z Vietnamu. 21. září – Katar, Bhútán a Bahrajn se staly členy Organizace spojených národů 26. září – V Kodani založeno Svobodné město Christiania. 28. září – Maďarskému kardinálovi Józsefu Mindszenty, který od roku 1956 nemohl opustit ambasádu USA v Budapešti, bylo umožněno opustit zemi. 29. září – V indickém státu Urísa zabil cyklón okolo 10 000 lidí. 1. října – Představen funkční prototyp výpočetní tomografie 7. října – Omán se stal členem Organizace spojených národů 10. října – V rakouských parlamentních volbách zvítězila Sociálně demokratická strana vedená Brunem Kreiskym. 12. října – Začaly čtyřdenní oslavy 2500. výročí trvání íránské monarchie 19. října – Otevření metra v Mnichově 21. října – Kongo oficiálně přijalo nový název Zair 23. října – Firma Daimler-Benz oznámila vývoj airbagu 14. listopadu Papežem Koptské pravoslavné církve se stal Šenuda III. Začíná vysílat rozhlasová stanice Stimme der DDR určené pro obyvatele Západního Německa. 15. listopadu Intel představil první mikroprocesor Intel 4004. Zemřel Rudolf Ivanovič Abel první vyměněný špion ze SSSR, který byl zatčen CIA v Americe. 2. prosince – Vznikly Spojené arabské emiráty 3.–16. prosince – Proběhla Indicko-pákistánská válka, po jejímž ukončení vznikl samostatný stát Bangladéš. 9. prosince – Spojené arabské emiráty se staly členem Organizace spojených národů 18. prosince – Poslední dvě turbíny byly instalovány na Krasnojarskou přehradu. Stává se největší vodní elektrárnou na světě. 20. prosince – Založena organizace Lékaři bez hranic 24. prosince Giovanni Leone byl vyhlášen jako vítěz italských prezidentských voleb. Funkce se ujal o pět dní později. havaroval let LANSA 508, zahynulo 91 z 92 osob na palubě. 29. prosince – Británie opustila vojenskou základnu na Maltě.
1. světový romský sjezd; Londýn Dom Mintoff se stal předsedou vlády; Malta Čína se stala členem OSN Mezinárodní železniční unie zavedla nové značení lokomotiv USA (v souvislosti s válkou ve Vietnamu) zrušily volnou směnitelnost dolaru Nigérie vstoupila do Organizace zemí vyvážejících ropu Austrálie vstoupila do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Manáma se stala hlavním městem Bahrajnu
Vědy a umění 11. října – John Lennon vydal skladbu Imagine 5. listopadu – Premiéra českého filmu Petrolejové lampy natočený režisérem Jurajem Herzem na motivy stejnojmenného psychologického románu Jaroslava Havlíčka. 20. listopadu – Isaac Hayes z Memphisu, TN dostal svou první píseň Theme from Shaft na vrchol americké hitparády, kde zůstal dva týdny 24. listopadu – Divadlo Járy Cimrmana uvedlo v Malostranské besedě hru Němý Bobeš. byla publikována první verze Pascalu (programovací jazyk) na sovětském experimentálním zařízení tokamak je dosaženo podmínek příznivých pro řízenou jadernou fúzi V Československu měly premiéru filmy Babička, Dívka na koštěti, Hry lásky šálivé, Metráček, My tři a pes z Pětipes, Petrolejové lampy, Princ Bajaja, Slaměný klobouk, Smrt černého krále, Vražda v hotelu Excelsior, Ženy v ofsajdu aj. Premiéry filmů 200 Motels, Diamanty jsou věčné, Mechanický pomeranč, Pošetilost mocných, Taking Off, THX 1138 aj.
Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – Dennis Gabor Nobelova cena za chemii – Gerhard Herzberg Nobelova cena za fyziologii a lékařství – Earl Wilbur Sutherland Nobelova cena za literaturu – Pablo Neruda Nobelova cena za mír – Willy Brandt Nobelova pamětní cena za ekonomii – Simon Kuznets
Narození
Česko náhled|upright|Bohuslav Sobotka (* 23. října) 1. ledna – Bobby Holík, hokejista 2. ledna David Jařab, režisér a dramatik Igor Chmela, herec 3. ledna – Alice Nellis, režisérka 8. ledna – Jaroslav Miller, historik 9. ledna – Radim Fiala, herec 12. ledna – Daniel Takáč, moderátor 27. leden – Libor Uher, horolezec 28. leden – Martina Kociánová, moderátorka a sopranistka 5. února – Markéta Fialová, česká moderátorka 14. února – Marek Dobeš, režisér, producent a scenárista 22. února – Ondřej Giňa, moderátor České televize 25. února – Tomáš Pitr, podnikatel