Nikolaj Jakovlevič Mjaskovskij (; , Modlin, dnes Nowy Dwór Mazowiecki v Polsku – 8. srpna 1950, Moskva) byl ruský sovětský hudební skladatel a kritik.
Život Pocházel z vojenské rodiny. Otec byl zaměstnán v modlinské vojenské pevnosti. Matka mu brzy zemřela a vychovávala jej otcova sestra. Od dětství hrál na klavír a na housle, ale v duchu rodinné tradice začal studovat na vojensko-inženýrské škole. Jako student vyslechl Patetickou symfonii Petra Iljiče Čajkovského, která v něm zanechala takový dojem, že se rozhodl, že bude hudebním skladatelem. Souběžně s vojenským studiem se snažil získat i hudební vzdělání. Studoval u Reingolda Moriceviče Gliera v Moskvě a Ivana Ivanoviče Kryžanovského v Petrohradě. Již jako vojenský inženýr vstoupil na Petrohradskou konzervatoř, kde byli jeho učiteli Anatiolij Konstantinovič Ljadov a Nikolaj Rimskij-Korsakov. Absolvoval v roce 1911 a již v té době kromě skladatelské činnosti začal psát i kritiky pro moskevský časopis Музыка.
Hned na počátku 1. světové války byl povolán na frontu v hodnosti důstojníka ženijního vojska. V roce 1916 byl těžce zraněn a po propuštění z nemocnice byl odvelen na stavbu pevnosti v Revelu (dnes Tallinn, hlavní město Estonska). Tam se nadchl pro ideje bolševické revoluce a v době občanské války přešel na stranu Rudé armády. Jeho otec tyto ideje nesdílel a v průběhu občanské války padl na Ukrajině. Památce svého otce věnoval skladatel svou Šestou symfonii (1923). Po demobilizaci v roce 1921 se stal profesorem skladby na Moskevské konzervatoři.
V letech 1925–1927 skladatel experimentoval s moderními skladebnými technikami. Jeho Sedmá symfonie vychází z ruského Romantismus (hudba)romantismu, ale je ovlivněna francouzským impresionismem Claude Debussyho. V 8. symfonii pak používá atonalitu v duchu Druhé vídeňské školy a kombinuje ji s prvky baškirského folklóru. V této době také ztratil mnoho času v boji s fanatiky z Ruské asociace proletářských hudebníků, kteří považovali masovou píseň za jedinou možnou hudební formu v Sovětském Svazu. Pod tímto tlakem se také ve třicátých letech poněkud změnil jeho skladebný styl. Začínají převládat durové tóniny a zjednodušuje se polyfonie.
Na začátku 2. světové války byl Mjaskovskij evakuován na Kavkaz. Zde vytvořil 3 vlastenecké symfonie (22.–23.), při čemž použil i motivů místního folklóru. Kromě těchto symfonií a komorní hudby zkomponoval i několik pochodů, které považoval za svůj vklad v boji proti nacistickému vpádu.
Po válce sice obdržel titul Národní umělec SSSR, ale navzdory tomu byl zařazen na seznam tzv. formalistů. Jeho hudba byla označena za pochmurnou a nedostatečně optimistickou a téměř zcela se přestala jeho díla v SSSR provádět. Jeho lyricko-nostalgická 25. symfonie byla charakterizována jako filosofické nesmysly, cizí pracujícímu lidu. Kantáta Kreml v noci pak sklidila příval kritiky za to, že dvojsmyslný text představuje Stalina jako orientálního despotu.
V té době projevil Mjaskovskij mimořádnou odvahu. Ve třicátých letech byl k režimu zcela loajální a protestoval jen zřídka (např. proti uvěznění hudebního skladatele Nikolaje Sergejeviče Žiljajeva). V roce 1948 se veřejně zastal svých kolegů Sergeje Prokofjeva, Dmitrije Šostakoviče a Arama Chačaturjana a na zasedání Svazu skladatelů označil „Usnesení k boji proti formalizmu“ (tzv. Ždanovovy teze) za hysterické.
Poslední dva roky svého života prožil na venkovském sídle u Nikolinské Hory, kde pořádal celoživotní dílo a pracoval na své poslední, 27. symfonii. Zemřel na rakovinu v roce 1950. Je pohřben na Novoděvičim hřbitově v Moskvě.
Ocenění Za svou skladatelskou a pedagogickou práci byl přes všechny spory mnohokrát odměněn nejvyššími státními vyznamenáními: Stalinova cena prvního stupně (za 21. symfonii, 1941) Stalinova cena prvního stupně (za Smyčcový kvartet č. 9, 1946) Národní umělec SSSR (1946) Stalinova cena prvního stupně (za Koncert pro violoncello a orchestr, 1946) Stalinova cena druhého stupně (za sonátu pro violoncello a klavír, 1950) Stalinova cena prvního stupně (za 27. symfonii a Smyčcový kvartet č. 13, 1951) Leninův řád
Dílo
Orchestrální skladby Symfonie č. 1, c-moll, 1908 Молчание, симфоническая притча (Mlčení, symfonické podobenství, 1910) Symfonietta A-dur, 1910 Symfonie č. 2, cis-moll, 1911 Аластор,(Alastor, symfonická báseň, 1912) Symfonie č. 3, a-moll, 1914 Symfonie č. 4, e-moll, 1918 Symfonie č. 5, D-dur, 1918 Symfonie č. 6, es-moll, 1923 Symfonie č. 7, h-moll, 1922 Symfonie č. 8, A-dur, 1925 Symfonie č. 9, e-moll, 1927 Symfonie č. 10, f-moll, 1927 Serenáda Es-dur, 1929 Symfonietta h-moll, 1929 Lyrické koncertino č. 1, G-dur, 1929 2 vojenské pochody pro dechový orchestr, 1930 Symfonie č. 11, b-moll, 1932 Symfonie č. 12, g-moll, 1932 Symfonie č. 13, b-moll, 1933 Symfonie č. 14, C-dur, 1933 Symfonie č. 15, d-moll, 1935 Symfonie č. 16, F-dur, 1936 Symfonie č. 17, gis-moll, 1937 Symfonie č. 18, C-dur, 1937 Koncert pro housle a orchestr d-moll, 1938 Symfonie č. 19 Es-dur pro dechový orchestr, 1939 Blahopřejná předehra C-dur, 1939 Symfonie č. 20, E-dur, 1940 Symfonie č. 21, fis-moll, 1940 2 pochody pro dechový orchestr, 1941 Symfonie č. 22 (Symfonická balada), h-moll, 1941 Symfonie-suita č. 23 na motivy kabardských a balkarských písní, a-moll, 1941 Dramatická předehra, 1942 Symfonie č. 24, f-moll, 1943 Звенья, (Kruhy, 1944) Koncert pro violoncello a orchestr c-moll, 1944 Symfonietta č. 2 pro smyčcový orchestr a-moll, 1946 Symfonie č. 25, Des-dur, 1946 Slovanská rapsódie, 1946 Pathetická ouvertura c-moll (ke 30. výročí sovětské armády), 1947 Symfonie č. 26 (na ruské téma), C-dur, 1948 Divertimento Es-dur, 1948 Symfonie č. 27, c-moll, 1949
Klavírní skladby Sonáta č. 1 d-moll 1907–1909 Sonáta č. 2 fis-moll, 1912 Sonáta č. 3 C-dur, 1920 Črty, 1927 Sonáta č. 4 C-dur, 1925 Воспоминания (Vzpomínky, 1927) Пожелтевшие страницы (Zažloutlé stránky, 1928) 10 velmi lehkých skladeb, 1938 4 lehké polyfonní skladby, 1938 Snadné variace, lyrická suita D-dur, 1937 Sonatina e-moll, 1942 Песня и рапсодия h-moll (Píseň a rapsódie, 1942) Sonáta č. 5, 1944 Sonáta č. 6, 1944 Стилизации, (Stylizace, 9 skladeb ve formě starých tansů, 1946) Из прошлого (Z minulosti, 6 improvizací, 1946) Polyfonní črty ve dvou sešitech, 1947 Sonáta č. 7, 1949 Sonáta č. 8, 1949 Sonáta č. 9, 1949
Komorní skladby Sonáta pro violoncello a klavír D-dur, 1911 Smyčcový kvartet č. 1, a-moll, 1930 Smyčcový kvartet č. 2, c-moll, 1930 Smyčcový kvartet č. 3, d-moll, 1930 Smyčcový kvartet č. 4, f-moll, 1937 Smyčcový kvartet č. 5, e-moll, 1939 Smyčcový kvartet č. 6, g-moll, 1940 Smyčcový kvartet č. 7, F-dur, 1941 Smyčcový kvartet č. 8, fis-moll, 1942 Smyčcový kvartet č. 9, d-moll, 1943 Smyčcový kvartet č. 10, F-dur, 1945 Smyčcový kvartet č. 11, es-moll, Воспоминания (Vzpomínky), 1945 Houslová sonáta F-dur, 1947 Smyčcový kvartet č. 12, G-dur, 1947 Sonáta č. 2 pro violoncello a klavír, a-moll, 1949 Smyčcový kvartet č. 13, a-moll, 1949
Písně Размышления (Rozjímání, 7 básní E. Baratinského, 1907) Из юношеских лет (Z jinošských let, 12 romancí na slova Konstantina Balmonta, 1906) На грани (Na pokraji, 18 romancí na slova Zinaidy Nikolajevny Gippius, 1908) Из З. Гиппиус (3 písně na slova Zinaidy Nikolajevny Gippius, 1908) Мадригал, (Madrigal, suita pro hlas na slova Konstantina Balmonta, 1909) Три наброска (Tři črty na slova Vjačeslava Ivanova, 1908) Предчувствия (Předtuchy, 6 črt na slova Zinaidy Nikolajevny Gippius, 1914) 6 básní Alexandra A. Bloka, 1921 На склоне дня (Na sklonku dne, slova Fjodor Ivanovič Ťutčev, 1922) Венок поблекший (Věnec blednoucí, slova Anton Antonovič Delvig, 1925) Песня у станка (Píseň u stroje, slova Lev Aleksandrovič Bezymenskij, 1930) 12 романсов (12 romancí na slova Michaila Jurjeviče Lermontova, 1936) Три наброска (Tři črty, slova Stěpan Petrovič Ščipačov a Lev Mojsejevič Kvitko, 1938 Жить стало лучше (Žije se lépe, slova Vasilij Ivanovič Lebeděv-Kumač, 1936) Четыре песни полярников (4 písně polárníků, 1939) Из лирики Степана Щипачева (Z lyriky Stěpana Ščipačova, 1940) Тетрадь лирики, (Lyrický sešit, slova Moses Mendelssohn, 1946) За многие годы (Za dlouhá léta, sborník romancí a písní na slova různých autorů, 1950)
Sbory Tři písně sovětských letců, sbor, 1931 Ленинская (Leninská, sbor, slova Aleksej Aleksandrovič Surkov, 1932) Песня о Карле Марксе (Píseň o Karlu Marxovi, sbor для хора с фортепиано на слова С. Кирсанова Вокал 1932 Tři vojenské-komsomolské písně, 1934 Слава советским пилотам (Sláva sovětským letcům, 1934) Pochodová píseň (slova Michail Vasiljevič Isakovskij, 1941 Киров с нами, (Kirov s Námi, kantáta, text Nikolaj Semjonovič Tichonov, 1942) 2 masové písně, 1941 Кремль ночью, (Kreml v noci, kantáta, text Sergej Aleksandrovič Vasiljev, 1947)
Reference
Literatura Барсова И. А., Николай Сергеевич Жиляев: Труды, дни и гибель. Moskva, 2008. Власова Е. С.: 1948 год в советской музыке. Moskva, 2010. Гулинская З. К.: Н. Я. Мясковский. Moskva, 1985. Долинская Е. Б.: Фортепианное творчество Н. Я. Мясковского. Moskva, 1980. Долинская Е. Б.: Стиль инструментальных сочинений Н. Я. Мясковского и современность. Moskva, 1985. Иконников А.: Художник наших дней Н. Я. Мясковский. Moskva, 1982. Кунин Ф. Н.: Я. Мясковский. Moskva, 1981. Кудряшов Ю. Н.: Я. Мясковский. Leningrad, 1987. Ламм О.: Страницы творческой биографии Н. Я. Мясковского. Moskva, 1989. Ливанова Т. Н. Н. Я. Мясковский: Творческий путь. Moskva, 1953. Patrick Zuk: Nikolay Myaskovsky and the Events of 1948. Music and Letters, 93:1 (2012), 61-85.
Externí odkazy
Oficiální stránka věnovaná skladateli. Dokumentární film НЯМА о skladateli.
Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Skladatelé 20. století Kategorie:Ruští hudební skladatelé Kategorie:Ruští hudební pedagogové Kategorie:Nositelé Leninova řádu Kategorie:Pohřbení na Novoděvičím hřbitově Kategorie:Narození v roce 1881 Kategorie:Úmrtí v roce 1950 Kategorie:Muži Kategorie:Sovětští hudební skladatelé Kategorie:Narození 20. dubna Kategorie:Úmrtí 8. srpna Kategorie:Národní umělci SSSR Kategorie:Nositelé Medaile Za udatnou práci za Velké vlastenecké války 1941–1945