Gustav Walter Heinemann (23. července 1899, Schwelm – 7. července 1976, Essen) byl německý politik. V letech 1969–1974 byl spolkovým prezidentem Spolkové republiky Německa, prvním za Sociálnědemokratickou stranu (SPD).
Život Narodil se v rodině kontrolora spořitelny. Vystudoval práva, ekonomii, historii a politologii na univerzitách v Münsteru, Marburgu, Mnichově, Göttingenu a Berlíně. Doktorát z politologie získal v roce 1921 v Marburgu, z práva v roce 1929 v Münsteru. Poté se živil jako advokát a pracoval jako právní poradce v Rheinische Stahlwerke v Essenu, kde byl v letech 1936 až 1949 i členem představenstva. Souběžně učil občanské a obchodní právo na Univerzitě v Kolíně nad Rýnem (1923-1939). V roce 1933 se stal členem antinacistické Vyznávající církve. Od roku 1936 pracoval v Essenu pro YMCA. V náboženské činnosti pokračoval i po válce, v letech 1945 až 1967 byl členem Rady Evangelické církve v Německu.
Politická kariéra V letech 1946–1949 byl starostou Essenu. V letech ministrem spravedlnosti Severního Porýní-Vestfálska. V letech 1949–1950 byl ministrem vnitra SRN, v letech 1966–1969 ministrem spravedlnosti. Na post ministra vnitra rezignoval, protože odmítal německé znovuvyzbrojení. Od té doby byl silným kritikem Konráda Adenauera, jehož obviňoval z maření mírové politiky v Evropě a možnosti německého znovusjednocení. Toto jeho přesvědčení ho nakonec přivedlo až k hlavnímu konkurentovi Adenaurovy CDU, k sociální demokracii. V roce 1971 na něj byl spáchán atentát.
Během svého života prošel napříč politickým spektrem. Ve Výmarské republice byl členem konzervativní strany Christlich-Sozialer Volksdienst (1929–1933). Po druhé světové válce vstoupil do CDU (1945–1952). Pak působil v Gesamtdeutsche Volkspartei, která spojovala křesťanskodemokratickou orientaci s přísným pacifismem. Heinemann byl jejím spoluzakladatelem (1952–1957). Pak přestoupil do sociálnědemokratické SPD. Jako spolkový prezident svoje členství ve straně přerušil.
Rodina Heinemann byl od roku 1926 ženatý s Hildou roz. Ordemann. Manželé měli spolu čtyři děti, nejprve tři dcery, z nichž nejstarší Uta se narodila v roce 1927. Poté přišly Christa (* 1927), Barbara (* 1933) a jediný syn Peter (* 1936). Vnučka Christina, dcera Christy, se později provdala za Johannese Raua, rovněž politika SPD, který byl ministerským předsedou spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko a posléze spolkovým prezidentem.
Reference
Externí odkazy
Profil na Bundespraesident.de Profil na stránkách Friedrich Ebert Stiftung
Kategorie:Prezidenti Německa Kategorie:Ministři vnitra Německa Kategorie:Členové CDU Kategorie:Němečtí socialisté Kategorie:Narození v roce 1899 Kategorie:Narození 23. července Kategorie:Úmrtí v roce 1976 Kategorie:Úmrtí 7. července Kategorie:Úmrtí v Essenu Kategorie:Pohřbení v Essenu Kategorie:Muži Kategorie:Absolventi Univerzity Marburg Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Univerzity v Bonnu