1958 (MCMLVIII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou.
Události Automatický abecedně řazený seznam viz :Kategorie:Události roku 1958
Československo 13. února – Ústřední výbor KSČ vydal tajnou směrnici, jež stanovovala třídní původ studentů jako rozhodné kritérium pro přijímací řízení na střední a vysoké školy. 18.–21. června – V Praze proběhl XI. sjezd KSČ, kde byl generálním tajemníkem znovuzvolen Antonín Novotný. 4. července – Na podmočeném náspu u Frýdlantu spadla lokomotiva do řeky Smědá a zahynuli 3 lidé. 12. července – Sloučením Jiskry a Slavoje Liberec vznikl fotbalový klub FC Slovan Liberec. 17. října – Byl schválen Zákon o trvalém usídlení kočujících osob. 9. listopadu – V nově založeném Divadle Na zábradlí byla uvedena divadelní hra Kdyby tisíc klarinetů. 12. prosince – Vznikl Kriminalistický ústav HS VB rozšířením Vědeckotechnického odboru HS VB a stal se ústředním orgánem pro výkon kriminalistických expertiz na území ČSR. Chráněné území Boubínský prales bylo u příležitosti 100. výročí jeho ochrany rozšířeno na 666 ha. Byla zahájena Rozsypalova reforma. Jana Brejchová v roce 1958 vyhlášena domácí Herečkou roku
Svět 1. ledna – Vzniklo Evropské hospodářské společenství. 3. ledna – Vznik Západoindická federace. 3. února – Zástupci Belgie, Nizozemska a Lucemburska podepsaly smlouvu o vzniku Beneluxu s platností od 1. ledna 1960. 6. února – Při letecké nehodě na mnichovském letišti zemřelo 23 pasažérů, z toho osm hráčů klubu Manchester United. 22. února – Egypt a Sýrie vyhlásili společnou Sjednocenou arabskou republiku. V roce 1961 zanikla. 27. března – První tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Nikita Chruščov se stal zároveň předsedou rady ministrů SSSR a de facto hlavou státu. 17. dubna – 19. listopadu se v Bruselu konala světová výstava Expo 58. Expozice v československém pavilonu byla oceněna Zlatou hvězdou. 1. června – Charles de Gaulle se stal francouzským premiérem. 13. června – Zástupci Československa a Polska ve Varšavě podepsali smlouvu o konečném vytyčení státních hranic, čímž byl ukončen 40 let starý spor o Těšínsko. 16. června – V Budapešti byl popraven vůdce Maďarského povstání a bývalý premiér Imre Nagy. náhled|Megatsunami poškozené pobřeží fjordu Lituya Bay. 9. červenec – Zemětřesením způsobený sesuv 30 milionů m³ hornin v aljašském fjordu Lituya Bay vytvořil lokální megatsunami, které v místě vzniku dosáhlo výšky 524 m, čímž se stalo nejvyšší zaznamenanou vlnou. Zemřelo 5 osob. Následky, v podobě viditelné linie mezi mladšími a staršími stromy, jsou patrné až dodnes. 14. července – Při státním převratu v Iráku byl zastřelen poslední král Fajsal II. s rodinou, 10. srpna – Za přítomnosti Nikity Chruščova byla oficiálně dána do provozu Kujbyševská přehrada, do té doby největší přehrada světa. 1. září – 12. listopad – První „tresčí válka“ mezi Velkou Británií a Islandem 25. září – Ustanoven jako Mezinárodní den neslyšících 28. září – Ve francouzském referendu se 82,6 % voličů vyslovilo pro přijetí nové ústavy a vznik Páté Francouzské republiky. 5. října – Ve Francii vstoupila v platnost nová ústava. 9. října – Zemřel papež Pius XII. 28. října – Papežem byl zvolen Jan XXIII., který do úřadu nastoupil 4. listopadu a úřad zastával do roku 1963. 23. a 30. listopadu – Ve dvoukolových volbách do francouzského Národní shromáždění zvítězila Unie pro novou republiku pod vedením Charlese de Gaulla. 1. prosinec Adolfo López Mateos se stal 48. mexickým prezidentem. Při požáru na Our Lady of the Angels School v Chicagu zahynulo 92 žáků a 3 řeholnice. Konal se první světový šampionát žen v cyklistice Byla vytvořena federace Západoindických ostrovů, kterou tvořily kolonie Jamajka, Trinidad, Tobago, Barbados, Dominica, Montserrat, Grenada, Santa Lucia, Saint Vincent, Saint Kitts, Nevid, Anguilla, Antigua a Kajmanské ostrovy. Označení federace vycházelo z tradičního názvu zdejších ostrovů, jež vzniklo kvůli omylu Kryštofa Kolumba, který byl přesvědčen, že doplul k Indii. Federace byla rozpuštěna poté, co Trinidad a Tobago vyhlásily nezávislost 1962. Káva Tchibo Gold Mocca se stává nejprodávanější kávou na německém trhu
Probíhající události 1953–1959 Kubánská revoluce 1954–1962 Alžírská válka 1955–1972 První súdánská občanská válka 1955–1975 Válka ve Vietnamu
Vědy a umění Hudební svět: Johnny Cash zpíval v Town Hall Party roku 1958 I walk the line. 15. ledna – Ivan Vyskočil a Jiří Suchý začali pořádat v Redutě tzv. „textappely“. 31. ledna – USA vypustily svou první umělou družici Explorer 1. 15. května – Sovětský svaz vypustil družici Sputnik 3. Obíhal do 6. dubna 1960. 29. července – V USA byl zákonem National Aeronautics and Space Act of 1958 založen Národní úřad pro letectví a kosmonautiku USA (NASA).text zákona v angličtině 10. srpna – ukončena výstavba volžské hydroelektrárny V. I. Lenina. Přehrada byla 1681 m dlouhá, kapacita 20 turbín byla 2 300 000 kW. 8. října – Implantace prvního kardiostimulátoru – vyvinut a vyroben ve společnosti Siemens-Elema ve Švédsku (dr. A. Senning spolu s inženýrem R. Elmquistem). Enric Bernat Fontlladosa – první, kdo v roce 1958 začal s výrobou lízátek na tyčce a později si svůj nápad nechal patentovat. Obal lízátka značky Chupa Chups navrhl španělský surrealistický umělec Salvador Dalí. Firma Bosch uspěla se svou první automatickou pračkou. Do sériové výroby přešel v závodu Přesné strojírenství Samopal vzor 58 vyvinutý Jiřím Čermákem a Ing. Bohuslavem Novotným. Společnost GE Lighting vynalezla halogenové žárovky. Instantní nudle Ando vynalezl Tchajwanec s japonským občanstvím Momofuku Ando, kterému se přezdívalo Mr. Noodle. Druhý výrobek Cup Noodles ho proslavil. Andova práce byla oceněna i japonským císařem. Firma Nissin nyní prodává kolem 20 miliard balíčků ročně.http://www.rozhlas.cz/leonardo/historie/_zprava/240955 Jack Kilby (nositel Nobelovy ceny za fyziku) ze společnosti Texas Instruments vynalezl integrovaný obvod (oscilátor). Nezávisle na něm dospěl ke stejnému výsledku i Robert Noyce, jeden z pozdějších zakladatelů společnosti Intel. První platební karta American Express byla vydána na podzim roku 1958, byla z papíru a měla fialovou barvu. O rok později se začaly z bezpečnostních důvodů vydávat karty z plastu. Firma Mattel získala patent na panenku Barbie.http://www.bebarbie.net/2007/12/history-of-barbie-doll.htmlhttp://web.libimseti.cz/Hillary7/historie_441710.html Vynalezena hmoždinka S ve firmě založené Arturem Fischerem. Závody Škoda v Plzni vyrobily svoji první lokomotivu se spalovací turbínou TL 659.001 s mechanickým přenosem a výkonem 2350 kW. Byly vyvinuty smrštitelné fólie smíšením polystyrénu se syntetickou gumou. Vznikl první automobil Subaru, zhruba o velikosti Fiatu 500. Byl objeven chemický prvek nobelium. Sestrojení radaru, jehož elektromagnetické záření bylo dostatečně silné, aby proniklo například vrstvou ledovce, pomohlo k lepšímu zmapování zemského povrchu. V Pyrenejích byla uvedena do provozu sluneční pec s výkonem 1000 kW 1958–1962 výstavba atomové elektrárny v Čeljabinsku se šesti bloky o jednotlivém bloku 100 MW Od 1. července 1957 do konce roku 1958 probíhal Mezinárodní geofyzikální rok.
Knihy Chinua Achebe – Svět se rozpadá Brian Aldiss – Nonstop Truman Capote – Snídaně u Tiffanyho Arthur Hailey – Let do nebezpečí Agatha Christie – Zkouška neviny Jack Kerouac – Dharmoví tuláci Jack Kerouac – PodzemníciPodzemníci Ladislav Mikeš Pařízek – Prales leopardů Eduard Petiška – Staré české báje a pověsti Eduard Petiška – Staré řecké báje a pověsti Josef Škvorecký – ZbabělciZbabělci Leon Uris – ExodusExodus Bruno Apitz – Nahý mezi vlky Evan Hunter – Vrahův žold
Nobelova cena Nobelova cena za fyziku – Pavel Alexejevič Čerenkov, Ilja Frank, Igor Jevgeněvič Tamm Nobelova cena za chemii – Frederick Sanger Nobelova cena za fyziologii a lékařství – George Wells Beadle, Edward Lawrie Tatum, Joshua Lederberg Nobelova cena za literaturu – Boris Leonidovič Pasternak Nobelova cena za mír – Dominique Pire
Narození
Česko náhled|upright|Bohumil Klepl (* 31. března) náhled|upright|Vladimír Dlouhý (* 10. června) náhled|upright|Ljuba Krbová (* 5. července) náhled|upright|Iva Bittová (* 22. července) náhled|upright|Karel Plíhal (* 23. srpna) náhled|upright|Zora Jandová (* 6. září) náhled|upright|Robert Křesťan (* 16. září) náhled|upright|Valérie Zawadská (* 19. září) 5. ledna – Jiří Hrdina, lední hokejista 18. ledna – Jiří Kašný, teolog 19. ledna – Milena Bartlová, historička umění 21. ledna – Jiří Weigl, ekonom, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Václava Klause 22. ledna – Pavel Spurný, astronom 24. ledna Lubor Kasal, básník a publicista Pavel Dumbrovský, žurnalista a moderátor 3. února – Antonín Navrátil, dabér 13. února – Josef Jarolím, fotbalista 17. února – Roman Plachý, výtvarník 19. února Daniel Forró, hudební skladatel, klávesista, klavírista a pedagog Aleš Zedník, primátor Ostravy († 19. března 2026) 20. února – Karel Srp mladší, kurátor a znalec výtvarného umění 27. února – Lubomír Havlák, houslista, primárius Kvarteta Martinů 28. února – Viliam Poltikovič, dokumentarista a spisovatel 2. března – Libor Novák, politik 6. března – Věra Müllerová, klavíristka 8. března – Josef Krečmer, violoncellista, pedagog 9. března – Michal Hromek, skladatel a kytarista 10. března – Kamil Jankovský, ministr pro místní rozvoj ČR 14. března – Miloš Petera, hejtman Středočeského kraje 16. března – Dana Batulková, herečka 17. března – Lubomír Pokluda, fotbalista, zlatá medaile z OH 1980 20. března – Petr Svobodný, historik 25. března – Emil Hakl, spisovatel 31. března Luboš Bělka, buddholog a religionista Bohumil Klepl, herec 1. dubna – Lukáš Evžen Martinec, jedenáctý opat starobrněnského augustiniánského kláštera 3. dubna Jan Klas, politik Antonín Navrátil, herec 4. dubna – Karel Glogr, scénický a kostýmní výtvarník, architekt 12. dubna – Karel Stromšík, československý fotbalový reprezentant 13. dubna – Karel Müller, archivář, historik a heraldik 21. dubna – Jiří Hrubeš, bubeník 22. dubna – Emil Pospíšil, folkový kytarista, hráč na sitár, skladatel, zpěvák († 14. října 1994) 24. dubna – Jiří Meitner, malíř a grafik 1. května – Zbyněk Matějů, hudební skladatel 2. května Naděžda Verecká, básnířka, spisovatelka, psychoterapeutka Stanislav Levý, fotbalista Vladimíra Tesařová, sklářská výtvarnice 13. května – Hana Machková, ekonomka a rektorka Vysoké školy ekonomické v Praze 15. května – Vít Sázavský, kytarista, violista a hudební aranžér 21. května – Dagmar Mocná, literární teoretička a historička 23. května – Jiří Jelínek, baskytarista 25. května – Vlastimil Bařinka, politik 27. května – Petr Balajka, bohemista, polonista, spisovatel a fotograf 28. května František Straka, fotbalový trenér a bývalý československý reprezentant Ladislav Šerý, spisovatel, filozof a překladatel 30. května – Jan Balej, režisér loutkových filmů 1. června – Milan Princ, básník a textař 2. června – Oto Linhart, publicista, spisovatel a básník 3. června – Petr Kracik, divadelní režisér 4. června – Michal Pavlík, violoncellista skupiny Čechomor 7. června – Karel Melzoch, biotechnolog, rektor VŠCHT v Praze 10. června Petr Lepša, herec, překladatel a malíř Vladimír Dlouhý, herec († 20. června 2010) 11. června – Miroslava Šafránková, herečka 14. června – Jiří Hromada, herec a gay aktivista († 14. října 2024) 15. června – Miroslav Ševčík, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze 20. června – Vít Beran, pedagog 3. července – Jiří Sulženko, operní pěvec – basista 5. července – Ljuba Krbová, herečka a sportovkyně 10. července – Martin Havelka, divadelní a filmový herec 13. července – Martin Suchánek, scenárista a režisér 19. července – Jiří Hanych, režisér 22. července – Iva Bittová, zpěvačka, houslistka a herečka 23. července – Břetislav Rychlík, herec, scenárista a režisér