Kostel Panny Marie Sedmibolestné u alžbětinek je jednolodní vrcholně barokní kostel s věžičkou v průčelí z let 1724-1725. Projektoval ho Kilián Ignác Dientzenhofer jako součást sousedního kláštera alžbětinek s nemocnicí sv. Alžběty Na Slupi. Společně s areálem kláštera je chráněn jako kulturní památka České republiky. Stojí v ulici Na Slupi při jižním okraji Nového Města v Praze, jižně od botanické zahrady Univerzity Karlovy.
Historie Od roku 1681 stál na tomto místě domov pro emeritní kněze s kaplí, který byl však roku 1705 přemístěn do dnešní Resslovy ulice, kde vznikla velká budova emeritního domu spolu s kostelem sv. Karla Boromejského, což je dnes pravoslavný katedrální chrám sv. Cyrila a Metoděje. Opuštěné místo získaly alžbětinky, ošetřovatelský řád, který do Prahy uvedla roku 1719 hraběnka L. Schönkirchová, která spolu s dalšími šlechtičnami shromáždila prostředky na stavbu. Ta pokračovala velmi rychle, takže roku 1725 mohl být kostel vysvěcen. Roku 1762 byla vlevo od průčelí přistavěna kaple svaté Tekly, v roce 1771 přibyla nová kazatelna a roku 1779 nový oltář. Když byla po roce 1900 snížena úroveň ulice, přistavěl K. Hübschmann vstupní schodiště.Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy (Nové Město, Vyšehrad) . Praha: Academia 1998, , str. 141n.
Popis Dvouetážové západní průčelí zdobí portál se znakem hraběnky Marie Markéty z Valdštejna (rozené Černínové z Chudenic) jako hlavní donátorky, nad ním kasulové okno a mohutné dórské kladí s trojúhelným štítem. Nad ním navazuje barokní štít se sochou Panny Marie ve výklenku uprostřed, který kryje spodní část věžičky s bání bez lucerny.
Na obdélnou loď o dvou polích, zaklenutých plackou, navazuje k východu mělký presbytář. Vnitřní zařízení bylo jednotně komponováno, patrně K. I. Dientzenhoferem. Obraz Panny Marie bolestné na hlavním oltáři, stejně jako na bočních oltářích namaloval patrně Siard Nosecký v roce 1723.POCHE Emanuel, Prahou krok za krokem. 2. vyd., Praha 1985, s. 222 Plastický hlavní oltář kryje skoro celou východní stěnu, řezba Piety a sochy řádových světic jsou patrně starší, kolem roku 1710. Na severní stěně kostela je pozdně gotická řezba Panny Marie s Ježíškem (kolem 1490). Na oltáři v kapli sv. Tekly vynikající řezby od Ignáce Františka Platzera a deskový obraz Panny Marie s dítětem z doby kolem 1460.Růžena Baťková a kol.: Umělecké památky Prahy (Nové Město, Vyšehrad) . Praha: Academia 1998, , str. 142n.
Zajímavosti Kostel stojí na pozemcích bývalé zahrady apatykáře Augustina, který ji kolem roku 1382 převzal od lékárníka Onofuruse (Onofriuse). Pěstoval v ní rostliny pro výrobu léků, které pak prodával ve své lékárně na Malém náměstí v domě zvaném „U Mouřenínů“.
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura R. Baťková a kol., Umělecké památky Prahy. Nové Město a Vyšehrad . Praha: Academia 1998, .
Související články Řád svaté Alžběty
Externí odkazy
Stránka kostela
Panny Marie Panny Marie Panny Marie Alžbětinky Kategorie:Kulturní památky na Novém Městě (Praha 2) Kategorie:Řád svaté Alžběty Kategorie:Stavby Kiliána Ignáce Dientzenhofera