Zámek v Litni je čtyřkřídlý barokní zámek, který je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Zámecký areál v Litni je situován v oblasti Českého krasu nedaleko Karlštejna, asi 40 minut od Prahy. Na rozloze 6,5 ha se nachází šest památkově chráněných objektů a také množství hospodářských budov včetně bývalého pivovaru a sýpky.
Několikrát do roka je pro veřejnost otevřen zámecký areál a to v době konání kulturních akcí, které jsou zde pořádané Festivalem Jarmily Novotné, za kterým stojí sídlící nezisková organizace Zámek Liteň.
Historie zámku První zmínka o tvrzi v Litni se objevila již v roce 1195. Ve 14. století byly v Litni již tvrze dvě, Valdek a Mladotovská tvrz. V roce 1639 vypálili Liteň vojáci generála Johana Banéra. V roce 1648 koupil celé panství Jaroslav, hrabě Kuňata z Bubna a Litic. Ten pak nechal tehdejší tvrz přestavět na barokní zámek.
náhled|vlevo|Zámek J. S. rytíře Daubka v Litni. Pohlednice před rokem 1938.
Významnou érou zámku je panství Daubků. Roku 1859 se stal majitelem panství Josef František Daubek. Po zakoupení byly provedeny rozsáhlé přestavby raně barokního zámku, které probíhaly až do začátku 20. století.
V roce 1881 byly k panství přikoupeny další pozemky a liteňské panství se díky svým majitelům stalo jedním z nejúspěšnějších v rakousko-uherském mocnářství a také centrem společenského a kulturního života a místem setkávání významných kulturních i politických osobností. V této tradici pokračoval i poslední z Daubků, Jiří Daubek, jehož manželkou byla operní pěvkyně Jarmila Novotná, v období před druhou světovou válkou. Rodina Daubkova emigrovala v roce 1939 do Spojených států, kde měla Jarmila Novotná angažmá na Metropolitní opeře v New Yorku.
Za druhé světové války byl zámecký areál pod německou správou a následně v rukou sovětské Rudé armády.
V roce 1948 byl celý areál spolu s přilehlými pozemky vyvlastněn a pro účely středního odborného učiliště byla provedena řada znehodnocujících zásahů (v roce 1893 měl zámek 42 místností, v roce 1990 pouze 28). Za komunistické éry v Československu byl používán pro účely státního statku a středního stavebního učiliště. Po pádu komunismu byl v restituci navrácen ve velmi zdevastovaném stavu (přestože v něm působili stavbaři) rodině Daubkových. Současným majitelem zámku a jeho areálu jsou od roku 2012 manželé Leidlovi.
Zámek je společně se zámeckým parkem a dalšími budovami a pozemky v parku a hospodářském dvoře zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 19638/2-341 s účinností od 3. května 1958.
Popis náhled|Zámek Liteň
Zámek tvoří jednoposchoďová budova obdélníkového půdorysu se čtyřmi křídly a atriem. Stavba zámku je umístěna excentricky na střed celého zámeckého areálu při jeho jižním okraji. Budova je jednopatrová, zčásti podsklepená, s nevelkým vnitřním dvorem mírně lichoběžníkového půdorysu. Barokní sloh je zastoupen mansardovou střechou ozdobenou hodinovou věžičkou. V ose vstupního východního křídla vystupuje nad střechu štíhlá ortogonální oplechovaná vížka s lucernou, krytá dvojitou cibulí s korouhvičkou. ozdobenou věžičkou. První poschodí zámku sloužilo reprezentačním účelům a byla zde instalována sbírka obrazů významných autorů (Hynais, Brožík, Švabinský a další).
Exteriér zámku má bílou klasicistní fasádu s charakteristicky rytmizovanými okny. Výzdobu oken tvoří ve štuku šambrány a suprafenestry. Na zdi západního křídla jsou dvě okna iluzivní. Podobu má z doby přestavby v letech 1843–46, případně až z konce 19. století. Fasády jsou jen minimálně členěné, z architektonických prvků se uplatňuje pouze průběžná pásová římsa jednoduchého profilu a bohatěji profilovaná korunní římsa, lemovaná pilovitým ornamentem. Na jižním průčelí při JV nároží jsou malované sluneční hodiny a na hlavní fasádě je umístěn věžní hodinový stroj vyrobený firmou Hainz.
Interiér zámku je značně poškozený, bez zařízení a bez původních stavebních a dřevařských prvků. V několika pokojích a v zámecké jídelně ve 2. NP se zachovala malířská výzdoba dekoračního charakteru s motivem čtyř ročních období a znaky slovanských zemí habsburské monarchie od malíře Quido Mánese a kazetové podlahy v prvním patře.
Další objekty
Čechovna a sýpka náhled|Čechovna, pohled na štítovou západní a jižní stěnu od zámku
Čechovna je dům čp. 150 u liteňského zámku. Je situována východně naproti budově zámku a uzavírá západní křídlo hospodářského dvora, kde navazuje na budovu bývalé sýpky. Z jihu budova uzavírá východní část zámeckého parku. Je to barokní stavba původního správcovského domu z první poloviny 18. století. Prvky vrcholného baroka patří mezi nejcennější stavby zámeckého areálu. Své jméno dostala podle spisovatele Svatopluka Čecha, který zde vyrůstal – jeho otec byl správcem panství. Básníkova dětská léta připomíná pamětní deska z roku 1925 s reliéfem jeho hlavy a nápisem „ZDE ŽIL SVATOPLUK ČECH. OD 1853 – 1856“. V budově žila Jarmila Novotná se svým manželem Jiřím Daubkem a dětmi. Budova má vrcholně barokní architektonickou úpravu, doplněnou v exteriéru pozdně barokními ornamentálními prvky. Hodnotné je zejména západní trojosé průčelí, které je završeno mohutným, bohatě zdobeným volutovým štítem a odlišuje tak budovu od okolních správcovských stavení. Dům byl v letech 2012-2013 zdařile zrekonstruován a stal se tak výraznou ozdobou areálu zámeckého parku. Jeho interiéry byly modernizovány v reprezentativní prostory pro účely akcí neziskové organizace Zámek Liteň, z. s. (např. Festival Jarmily Novotné a další) a pro potřeby majitelů. V době konání Festivalu Jarmily Novotné a dalších společenských akcí je Čechovna přístupná veřejnosti. Na objekt Čechovny navazuje budova sýpky. Pod sýpkou, která je součástí podlouhlé stavby Čechovny, se nachází tzv. tereziánské sklepy o rozloze cca 500 m² a výšce pět metrů. Tyto sklepy navazují na objekt pivovaru a na pivovarské sklepy.
Zámecký park náhled|Park zámku Liteň
Za renesančním barokně přestavěným zámkem a dalšími hospodářskými budovami se rozkládá menší, dendrologicky bohatý francouzský park s volně řešenou dispozicí. V parku jsou stavby typické pro barokní zámky a parky. Původně byla součástí parku i plocha zeleně přilehlého učiliště, která sloužila jako ovocná zahrada. Park je zde ohraničen zdí, která jej odděluje od areálu bývalého Středního odborného učiliště. V této zdi jsou na severním a jižním konci patrné zazděné vchody do areálu, které původně obě plochy spojovaly. V období 50.–70. let 19. století byla tedy z parku funkčně a stavebně oddělena plocha areálu učiliště. Starší partie parku přiléhající k zámku si z velké části zachovala původní dispozici. Pod severní stranou zámku je ve svahu vytvořena Grotta, pod kterou je upraven prostor amfiteátru využívaného při koncertech. Podobné terénní úpravy jsou pod terasou Čechovny. Další architektonicky zajímavou stavbou je Oranžérie. V centrálním trávníku parku je umělé jezírko. Po obvodě parku jsou upraveny cesty stíněné vzrostlými stromy. Architektonicky významnou budovou je samostatná trojdílná Sala terrena při západní zdi parku, která prošla rekonstrukcí v roce 2025. Dále zde jsou pozůstatky vyhlídky na hrad Karlštějn. Ohradní zdi jsou zdobeny zvířecími figurami.Východiskem pro obnovu historického parku byl stav jeho posledních úprav z roku 1922, dokumentovaný Plánem parku při zámku pana J. Daubka v Litni. který je dnes uložený v muzejní sbírce Jarmily Novotné a rodu Daubků. V parku se nacházelo velké množství dendrologicky zajímavých dřevin, z dochovaných jedinců jsou to jalovec viržinský (Juniperus virginiana), zarav obrovský (Thuja plicata), z listnatých dřevin je pozoruhodný převislý habr (Carpinus betulus), mohutný exemplář lísky turecké (Corylus colurna), dub velkoplodý (Quercus macrocarpa), jerlín japonský (Sophora japonica) a žlutolistý jasan pensylvánský (Fraxinus pensylvanica).
Na podzim roku 2012 byl zahájen Projekt Revitalizace zámeckého parku v Litni. Byl spolufinancován Evropskou unií – Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci Operačního programu Životní prostředí. Celkové náklady na akci činily 3 214 581 Kč. V rámci projektu se provedla stabilizace a ochrana dřevin, revitalizace stávající travnaté plochy a rekonstrukce travnatých partií. Došlo k uvolnění porostu od náletových dřevin, které narušovaly původní kompozici parku a významné průhledy. Byly zredukovány keřové skupiny, provedly se tvarovací řezy, kácení a dosadba, Některá stabilizovaná torza a rozvrácené dřeviny byly ponechány jako nezbytná potrava a úkryt pro hmyz a drobnou zvěř. Realizací projektu se zachovalo historické dědictví zámeckého areálu. Veřejnosti se zpřístupnila dendrologicky bohatá druhová skladba historického parku se zajímavými a cennými dřevinami značných rozměrů. Za zmínku stojí v České republice velmi ojedinělý dub velkokvětý, který roste v blízkosti grotty, dále pak unikátní jalovec virginský u Čechovny nebo nejstarší strom parku z doby jeho založení – tis, který stojí u bočního vstupu. Projekt byl úspěšně ukončen v červenci 2013.
Zároveň park začal psát svoji novou historii: Na jaře v roce 2013 zasadil v revitalizovaném parku první památný strom americký herec John Malkovich, patronem dalšího stromu v parku se stal dirigent Jiří Bělohlávek. Novými patrony památného stromu se u příležitosti galakoncertu Pocta Jarmile Novotné (30. srpna 2014) společně stali slavní pěvci Martina Janková, Dagmar Pecková, Štefan Margita a Adam Plachetka. V roce 2016 byl v zámeckém parku veřejnosti představen dokončený projekt naučné stezky po vzácných stromech. Ve stejném roce se stal patronem stromu Platanu javorolistého pan Karel Schwarzenberg. V roce 2017 se patronem dalšího stromu stal Jiří Suchý. V roce 2025 bylo do parku nainstalováno náladové osvětlení.
Sala terrena náhled|Sala terrena v zámeckém parku Liteň
Sala terrena je objekt vrcholně barokní stavby ze druhé čtvrtiny 18. století. Stojí při západním okraji zámeckého parku v linii ohradní zdi, v bezprostředním sousedství zámku a oranžerie. Zdůrazněná je obdélná střední část, ke které přiléhají menší postranní odpočívárny čtvercového půdorysu. Sloužila jako místo kulturních a společenských akcí, zejména hudebních. V 19. století byla využívána během celého roku na diskuse a tvorbu mladých umělců. Po roce 1931 zde Jarmila Novotná pořádala domácí koncerty.
Restaurátorský průzkum malířské výzdoby exteriérů a interiérů provedl v roce 2010 akademický malíř Miroslav Slavík. Potvrdil, že původní výzdoba byla bohatá. Vlivem dlouhodobého působení počasí, nevhodné údržby do roku 2008, vandalů a odstranění původních omítek při opravě vedení elektroinstalace, se většina výzdoby nedochovala.
V roce 2025 byla dokončena dva roky trvající rekonstrukce Sala terreny. Z původní náročné výzdoby Sala terreny se dochovala jen poškozená freska. Freska zobrazuje centrálně umístěnou kašnu a stala se předmětem samostatné restaurátorské obnovy. Za obnovou Sala terreny stojí nezisková organizace Zámek Liteň, z. s., která pořádá Festival Jarmily Novotné, během jehož akcí je možné si Sala terrenu prohlédnout.
Grotta Umělá jeskyně byla historicky používána při posezení v parku a k pořádání koncertů. Stojí ve stínu vzrostlých jehličnatých stromů. Příznivé akustické vlastnosti Grotty umožňují hudební produkce bez umělého ozvučení. V současnosti je přístupná veřejnosti při příležitosti pořádání koncertů v rámci Festivalu Jarmily Novotné a dalších společenských akcí.
Oranžérie