Hřib červený (Hortiboletus rubellus (Krombh.) Simonini, Vizzini et Gelardi 2015) je méně běžná teplomilná houba z čeledi hřibovitých. Prosperuje i v lokalitách ovlivněných činností člověka a v důsledku variabilního zbarvení může být snadno zaměněn s několika příbuznými druhy.
Synonyma náhled|Hřib červený - plodnice se silným „boletoidním“ třeněm se obvykle vyvíjejí jen za výjimečně příznivých podmínek Boletus rubellus Krombh. 1836 Boletus versicolor Rostk. 1844 Xerocomellus rubellus (Krombh.) Šutara 2008 Xerocomus rubellus (Krombh.) Quél. 1896 Xerocomus versicolor (Rostk.) Gilbert 1931
hřib červený hřib různobarevný suchohřib červený suchohřib pestrý poddoubník červený
Taxonomie V současnosti je hřib červený klasifikován jako samostatný druh. Dříve byl ale některými mykology považován za poddruh nebo formu hřibu žlutomasého – babky (Xerocomellus chrysenteron).
Vzhled náhled|Spory hřibu červeného dosahují délky 9 - 14 μm
Makroskopický Klobouk dosahuje 35-65 (až 90) milimetrů. V mládí je sytě, živě až tmavě červený, postupně – především na světlejších stanovištích – bledne až do pleťových odstínů. Povrch má v mládí sametový, později plstnatý až krupičkatý.
Rourky a póry jsou v mládí světle až sytě žluté, později se barví do žlutoolivova.
Třeň může být ve spodní části zesílený, zbarvený bývá načervenale, někdy až červeně, nahoře světleji – do žluta nebo žlutooranžova.
Dužnina poškození modrá až zelená, zejména v případě starších plodnic. Je měkká, nakyslé chuti a snadno hnije. Voní nenápadně. Houba je jedlá, ale kvalitativně na nízké úrovni – srovnatelná se zástupci skupiny babek.
Mikroskopický Výtrusný prach je hnědoolivový, medově hnědé spory dosahují 9 – 14 × 5 – 6 μm.
Výskyt Hřib červený je v některých krajích vzácný, v jiných hojný. Jde o teplomilný druh, který se vyskytuje v listnatých a smíšených lesích, případně na stanovištích ovlivněných činností člověka, jako jsou návsi, parky a hráze rybníků. Preferuje duby a lípy, fruktifikuje od července do října.
Rozšíření Roste v Evropě, Severní Americe (USA) a v Austrálii (Nový Zéland). Z evropských zemí to jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Chorvatsko, Estonsko, Francie, Gibraltar, Irsko, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko.
V rámci chráněných území České republiky je hřib červený známý mimo jiné na následujících lokalitách:
Hraniční meandry Odry (okres Karviná) Luční (okres Tábor)
Záměna Plodnice, které nejsou vybarvené sytě červeně, mohou být zaměněny za: hřib Engelův (Hortiboletus engelii) – báze třeně se na řezu zbarvuje oranžovočerveně hřib mokřadní (Xerocomellus ripariellus) – preferuje výrazně vlhká stanoviště, báze třeně na řezu výrazně modrá hřib meruňkový (Rheubarbariboletus armeniacus) hřib Markův (Xerocomellus marekii) hřib políčkatý (Xerocomellus cisalpinus) – vzácný druh, klobouk bez červeného zbarvení, báze třeně výrazně modrá
Obecně se od nich odlišuje obvykle nepopraskanou pokožkou klobouku. Určení se provádí mikroskopicky – hřib červený má užší hyfy pokožky klobouku.
Ochrana Hřib červený je sice jedlý (kvalitativně dosahuje nízké úrovně podobně jako hřib žlutomasý, snadno plesniví), ale s ohledem na rozšíření by neměl být sbírán ke konzumním účelům.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Jedlé houby Kategorie:Hřibovité