Vracov ( historicky také Pracov) je město v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Leží osm kilometrů jihovýchodně od Kyjova. Žije zde obyvatel. Jedná se o vinařskou obec ve vinařské oblasti Morava, podoblasti Slovácké (viniční tratě Kopec, Klínky, Vinohrady u Panny Marie, Hliníky u Křivolánu, Hory).

Název Název původní vesnice byl odvozen od osobního jména Vrac (což byla domácká podoba některého jména začínajícího na Vrati-, např. Vratislav, Vratimír apod.) a znamenalo "Vracův majetek".

Historie náhled|vlevo|Kostel sv. Vavřince První písemná zmínka o osadě na místě nynějšího města pochází z roku 1201. Mezi lety 1230 a 1240 nechala královna Konstancie, manželka Přemysla Otakara I., vybudovat kostel sv. Vavřince na nově vytyčeném náměstí. Ve 13. století Vracov byl důležitým lokálním centrem, kam byly z Břeclavi přestěhovány i krajské úřady, a břeclavský kraj se po několik desetiletí nazýval krajem vracovským (pracovským). Od roku 1274 je Vracov nazýván městečkem. Význam obce začal klesat na přelomu 13. a 14. století, kdy okolo nově založeného hradu vzniklo městečko Bzenec. Krajské úřady se přesunuly do Bzence (a později do Uherského Hradiště), a v roce 1335 byl Vracov přičleněn k bzeneckému panství.

V roce 1518 obdržel Vracov právo várečné a od té doby se nazývá městysem. Urbář z roku 1604 obsahuje řadu podrobností o městě, např. výši odváděných poplatků z pozemků a vinic (130 rýnských). Urbář také uvádí několik příjmení, jež se ve městě vyskytují i začátkem 21. století – Mívalt, Nikl nebo Repík. Během třicetileté války přišel Vracov o značnou část populace. V druhé polovině 17. století tak došlo k nové kolonizaci a přírůstku obyvatel, z poloviny německé národnosti. Dne 1. ledna 1967 byl Vracov povýšen na město.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Roku 1656 měl Vracov 114 domů a 740 obyvatel, v roce 2011 zde žilo 4 484 obyvatel v 1 565 domech. Rok Domů Obyvatel 1620 134 870 1656 114 740 1670 119 770 1790 302 1 499 1834 404 2 014 1860 524 2 574

Struktura populace Podle sčítání v roce 2011 žilo ve městě 2 163 mužů a 2 321 žen, tj. v procentech 48% ku 52%. Naprostá většina obyvatel se hlásila k české nebo moravské národnosti, případně národnost neuvedla; nejpočetnější národnostní menšinou byli Slováci v počtu 36 lidí. Asi čtvrtina populace, 1 067 lidí, se přihlásila k náboženské víře. Z toho většinu, 902 lidí, tvořili římští katolíci. Římskokatolická farnost je součástí kyjovského děkanátu. Ze 2 208 ekonomicky aktivních obyvatel jich 666 uvedlo, že dojíždí do zaměstnání do jiné obce.

Městská správa

Obecní symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. března 2015.

Doprava Městem vedou silnice I/54 a železniční trať Brno – Trenčianska Teplá, na které se nachází zastávka Vracov.

Služby náhled|Těžba ropy Ve městě se nachází státní mateřská škola, základní škola prvního i druhého stupně, a základní umělecká škola. V bývalé budově školy na náměstí sídlí městská knihovna a informační centrum. Část budovy radnice slouží pobočce České pošty, v jejím dvorním traktu jsou ordinace praktických a zubních lékařů. Kulturní dům s divadelním a estrádním sálem. Kino není vybaveno digitální promítací technikou a je tak bez pravidelného programu. Sportovní areál na jihovýchodě města s tenisovými kurty a fotbalovým hřištěm klubu FC Vracov. Mládežnický fotbal zde hraje FKM Morava, společné družstvo FC Vracov a TJ Sokol Vlkoš. Veřejné koupaliště se dvěma bazény na severozápadě.

Společnost náhled|vlevo|Základní škola

Ve městě působí několik folklórních souborů a hudebních skupin.Přehled zájmových spolků na stránkách města V roce 1976 byl založen folklórní soubor Marýnka.Soubor Marýnka na stránkách města Dalším folklórním souborem je od roku 1980 Lipina, a její dětský soubor Lipinka. Nejmladším folklórním sdružením je od roku 2005 soubor písní a tanců Vracovjan. Působí zde i dechová hudba Vracovjáci.

Každoročně třetí říjnový víkend se ve městě konají tradiční krojované císařské hody „s věncem a káčerem“. Počtem krojovaných (660 v roce 2012) jde o největší hody v České republice. V hodovém průvodu 17. října 2015 byl 566 účastníky ustanoven oficiální český rekord v počtu krojovaných v jedné obci.

Vznik vracovského kroje se datuje na konec 17. století. Nejstarší popis vracovského kroje zanechal Jiří Demscher a je datován ve Bzenci 14. června 1836. Novější popis pochází z roku 1889 a je doložen také fotografií. O jeho vznik se zasloužil profesor Josef Klvaňa, který působil od roku 1899 jako ředitel gymnázia v Kyjově.

Pamětihodnosti náhled|Křížová cesta Kostel svatého Vavřince – raně gotická stavba ve stylu burgundsko-cisterciácké architektury. V původním stavu se dochoval jeho presbytář z roku 1240. V 18. století došlo k barokní přestavbě kostela. Jeho sochařská výzdoba pochází z dílny Ondřeje Schweigla. Křížová cesta z roku 2004 se skleněnými vitrážemi a sochou Krista u kostela sv. Vavřince Radnice postavená v letech 1948–1950 podle návrhu architekta Jiřího Jeřábka. Nad balkonem v prvním patře je barevné sgrafito „Svatební veselí“ od akademického malíře Rudolfa Gajdoše z roku 1950. Stará ulice – nejstarší část města (1604) Baráky – skupina domů ze 16.–17. století Habánské vinné sklepy Husův sbor, kostel Církve československé husitské v Okružní ulici Několik kamenných křížů v různých částech obce

Ve městě se nachází zahradní železnice vybudovaná Zdeňkem Išem. Její součástí je elektrická lokomotiva řady 362 zvaná „Eso“, dále motorový vůz řady 810 a čtyřnápravová posunovací lokomotiva.

Osobnosti Josef Čajka (1919–2009), vysokoškolský pedagog, odborník v oblasti teorie obvodů Jan Dungel (* 1951), přírodovědec, malíř, grafik a ilustrátor Tomáš Kořínek, operní zpěvák František Mezihorák (1937–2026), historik, senátor, děkan Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Filip Prechtl, houslista, zakladatel skupiny Cimballica Josef Somr (1934–2022), herec Karl Teller (1888–1944), spisovatel, středoškolský pedagog

Okolí náhled|vlevo|Rybník Vracov leží na severní hranici lesní oblasti Doubrava, zvané též Moravská Sahara. Sousedí s obcemi Bzenec, Vlkoš a Vacenovice. Na severozápadě je rybník, vzniklý zaplavením naleziště rašeliny. Městem protéká Vracovský potok.

Dopravní spojení Městem prochází silnice I/54. Železniční stanice Vracov leží na trati 340, spojující Brno a Uherské Hradiště. V roce 2017 zde zastavovaly všechny osobní vlaky a většina spěšných.Jízdní řád Českých drah 2016/2017 Spojení s okolními obcemi je zajišťováno také autobusy.

Město leží v zóně 685 integrovaného systému Jihomoravského kraje IDS JMK.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články Doubrava FC Vracov Římskokatolická farnost Vracov

Externí odkazy

Kategorie:Města na Moravě Kategorie:Města v okrese Hodonín Kategorie:Mikroregion Bzenecko Kategorie:Obce v okrese Hodonín Kategorie:Sdružení obcí Severovýchod Kategorie:Slovácká vinařská podoblast Kategorie:Sídla v Dolnomoravském úvalu Kategorie:Sídla v Kyjovské pahorkatině