Sekavec písečný (Cobitis taenia L.) je sladkovodní ryba z čeledi sekavcovití. Žije obvykle v pomalu tekoucích a mělkých vodách s písečným, hlinitým, jílovitým, méně častěji pak s balvanitým dnem. Zdržuje se celý život u dna, kde se zahrabává do substrátu a vystrkuje jen hlavu a ocas. Ve vodě s nedostatkem rozpuštěného kyslíku, je schopný střevního dýchání, kdy pomocí silně prokrvené sliznice střeva vstřebává kyslík z vody. Jedná se o poměrně krátkověkou rybu, dožívající se maximálně 4–5 let.

Sekavec písečný nemá jako druh přímý hospodářský význam. V České republice patří mezi zvláště chráněný druh (silně ohrožený) a Evropsky významný druh. Jedná se o původní druh České republiky.

Popis Tělo je protáhlé, z boků včetně hlavy silně zploštělé. Rypec je zašpičatělý. Ústní otvor je lemován šesti krátkými vousky, čtyři jsou na horním okraji a dva v koutcích. Pod keždým okem je charakteristický kostěný trn, na konci rozdvojený, který při hrozícím nebezpečí vztyčuje.

Tupě kuželovitá hlava je mramorovaná. Přes oko se táhne šikmý proužek, který končí těsně před vodorovným proužkem lemujícím horní pysk. Horní okraj skřelí je rovněž ovrouben šikmým, tmavým proužkem, který po úhlovitém zlomení přechází dole v shluky tmavých, různě protáhlých skvrn. Oko sekavce je malé, umístěné asi uprostřed hlavy. Hřbet je šedohnědý s početnými drobnými tmavými skvrnami. Boky a břišní část těla jsou bílé nebo lehce nažloutlé. Na bocích podél postranní čáry jsou dvě řady šedohnědých skvrn, nejprve protáhlých, od poloviny těla až k ocasu kruhovitých. V horní řadě jsou skvrny drobnější a většinou splývají. V dolní řadě jsou skvrny větší a jejich počet se pohybuje mezi 12–20. Na hřbetní a ocasní ploutve jsou drobné hnědé skvrnky ve 2–3 příčných řadách. Při bázi ocasní ploutve, blíže hřbetu, je větší černá nebo tmavošedá skvrna.

Mezi hřbetní a ocasní ploutví není kožní kýl (tuková ploutvička). Ve hřbetní ploutvi se nachází 2–3 tvrdé a 6–8 měkkých paprsků, v řitní ploutvi 2–3 tvrdé a 5–6 měkkých paprsků. Prsní ploutev obsahuje 1 tvrdy a 5-6 měkkých paprsků, břišní ploutev 2 tvrdé a 5-6 měkkých paprsků. V ocasní ploutvi, která je vypoukle zaokrouhlená, se nachází 15–16 paprsků. Dohromady má 40–42 obratlů. Dorůstá průměrně délky 8–12 cm a hmotnosti okolo do 50 g. Samci jsou výrazně menší než samice. Samci mají při bázi druhého paprsku na vnitřní (svrchní) straně prsní ploutve zduřeninu ve tvaru šupiny. Prsní ploutve jsou u samců užší než u samic.

Výskyt Vyskytuje se v tocích v místech s pomaleji tekoucí až stojatou vodou, kde je písčité, hlinité nebo jílovité dno, zřídka kamenité, a s řídkým zárostem vegetace. Můžeme ho najít v různých typech vod, od malých nížinných potoků přes kanály a příkopy až po velké řeky a říční ramena. Ojediněle se objevuje i v některých rybnících a jazerách.

Je rozšířen na všech vhodných lokalitách v Evropě i asijské části Ruska, s výjimkou chladných boreálních oblastí. Vyskytují se ve většině hlavních evropských vodních systémů.Bohlen, Joerg & Ráb, Petr. (2005). Species and hybrid richness in spined loaches of the genus Cobitis (Teleostei: Cobitidae), with a checklist of European forms and suggestions for conservation. Journal of Fish Biology. 59. 75 - 89. 10.1111/j.1095-8649.2001.tb01380.x. Areal rozšíření pro tento druh se udava v Atlantickém povodí od řeky Loiry směrem na sever, v povodí Volhy a Uralu, v južné části baltské pánve a také v severní části černomořské pánve, s výjimkou Dunaje. Vyskytuje sa v zejména v horní části Rýna, horní části Odry a části labského systému. Nevyskytuje se v Irsku, Walesu, Skotsku, Norsku, severním Švédsku a Finsku. Může se vyskytovat i v Baltském moři při salinitě 5 ppt.

Na území České republiky není sekavec písečný fyzicky přítomen, jak bylo dříve v literatuře běžně uváděno, ale vyskytuje se zde jemu podobný sekavec podunajský (Cobitis elongatoides), a to buď v druhově čistých populacích a nebo v tzv. hybridních diploidně polyploidních komplexech.

Biologie a ekologie Sekavec písečný žije jednotlivě, skrytým způsobem života. Aktivní je buď v noci anebo v ranních hodinách. Značnou část dne se zdržuje u dna, kde obvykle leží částečně s hlavou nad substrátem nebo je v něm zcela zahrabaný. Živí se drobnými vodními bezobratlými živočichy žijícími na dně (korýši, larvy hmyzu aj.) ale i detritem a některými druhy řas. Potravu nasává společně se substrátem, separuje ji a obaluje slizem ještě v ústní dutině, polyká a současně nestravitelné části vyvrhuje zpod žaberních víček ven.

Samice se poprvé třou ve věku 2-3 let, samci pohlavně dospívají ve věku jedna až dvou let. Tření probíhá v dubnu a květnu, případně ještě v červnu, při teplotě vody nad 16°C. Na začátku namluv samec se samicí plavou, přičemž samec samici pronásleduje. Jakmile se jejich pohyby synchronizují, samec se proplete kolem těla samice, stlačí jej a tím vyvolá uvolnění jiker. Jikry o průměru do 2 mm přilepuje na živé vodní rostliny ale i na jejich plovoucí zbytky. Samice se dožívají 5 let, zatímco samci kolem 3 let.

Hlavními příčinami ohrožení je znečištění spojené s eutrofizací a technické zásahy do toků likvidující vhodná stanoviště (regulace a nevhodné úpravy a opevňování koryta, meliorace a redukce aktivního aluvia). Dalším limitujícím faktorem je dostatek vhodných míst s jemným písčitým a písčito-jílovitým substrátem v partiích toku s mírnějším proudem.

Taxonomie Druh C. taenia prošel v posledních letech výraznými taxonomickými změnami. Nedávné výzkumy ukázaly, že diverzita rodu Cobitis v Evropě je výrazně vyšší, než se předpokládalo. Příčinou je nejen existence více samostatných druhů, které byly v minulosti zařazovány pod druh Cobitis taenia, ale také rozsáhlý výskyt hybridních forem, které žijí společně s rodičovskými druhy. Původní tradičně chápaný druh sekavec písečný (C. taenia) je komplex několika druhů (C. taenia, C. elongatoides, C. tanaitica, případně i C. melanoleuca), resp. jejich gynogenezí se množících polyploidních hybridů.

Mezidruhové křížení Kromě běžného pohlavního rozmnožování vznikají mezidruhovou hybridizací pohlavních rodičovských druhů také asexuální (klonální) hybridní linie, jejichž populace jsou tvořeny téměř výlučně samicemi. Tyto hybridy se rozmnožují asexualne, gynogenezí nebo hybridogenezí. Na rozdíl od pravých partenogenetických organismů jsou však tyto asexuální formy závislé na spermii pohlavních jedinců.Janko K, Culling MA, Ráb P, Kotlík P. Ice age cloning--comparison of the Quaternary evolutionary histories of sexual and clonal forms of spiny loaches (Cobitis; Teleostei) using the analysis of mitochondrial DNA variation. Mol Ecol. 2005 Sep;14(10):2991-3004. doi: 10.1111/j.1365-294X.2005.02583.x. PMID: 16101769.Choleva L, Apostolou A, Rab P, Janko K. Making it on their own: sperm-dependent hybrid fishes (Cobitis) switch the sexual hosts and expand beyond the ranges of their original sperm donors. Philos Trans R Soc Lond B Biol Sci. 2008 Sep 12;363(1505):2911-9. doi: 10.1098/rstb.2008.0059. PMID: 18508748; PMCID: PMC2606746. Samice hybridů potřebují spermie samců z rodičovských (pohlavních) druhů buď ke spuštění vývoje vajíčka bez genetického příspěvku samce (gynogeneze), nebo k dočasnému zapojení otcovského genomu, který se však nepřenáší do další generace (hybridogeneze). Spermie pouze stimuluje vývoj jikry a nedochází ke splynutí jader pohlavních buněk. Tato závislost znamená, že hybridy nemohou existovat samostatně a jsou vázány na přítomnost rodičovských hostitelských populací, které jim poskytují spermie. V některých případech však dokáží využívat spermie nerodičovských druhů nebo dokonce změnit hostitelský druh, přičemž někdy dochází i k začlenění cizího genomu. Gynogenetické linie přitom vykazují větší schopnost změny hostitele než hybridogenetické, které jsou více omezeny genetickou kompatibilitou genomů.

Identifikace jednotlivých druhů a hybridů na základě morfologie (vnějších znaků) není možná, ale vyžaduje cytogenetické a genetické metody. Nejvýznamnější hybridní komplexy zahrnují kombinace C. elongatoides–taenia, C. elongatoides–tanaitica a C. elongatoides–taurica, přičemž některé linie následně začlenily další genomy a vytvořily diploidní, triploidní i polyploidní formy. Genetické analýzy přitom potvrzují, že asexuální linie vznikají opakovaně všude tam, kde se rodičovské druhy setkají. Jelikož hybridy jsou reprodukčně závislé na rodičovských druhech, nepovažují se za samostatné taxony.

Hybridy neobývají pouze kontaktní zóny rodičovských druhů, ale jsou rozšířeny téměř po celém areálu. Vyskytují se výhradně ve střední a východní Evropě. V povodí Labe se vyskytují hybridní formy, na jejichž genomu se podílí druh Cobitis taenia a také mezidruhové kříženci s druhem sekavce podunajského (C. elongatoides). V povodí Moravy a Dyje se na hybridním komplexu podílí druh Cobitis tanaitica.

Zajímavým zjištěním je, že přítomnost hybridů může brzdit šíření samotných rodičovských druhů. Jelikož hybridní samice soupeří s původním druhem o zdroje a „využívají“ jejich samce, snižují celkovou hustotu a disperzní potenciál pohlavní populace.

Postglaciálna kolonizácia Současné rozšíření rodu Cobitis v Evropě je výsledkem jejich šíření z glaciálních refugií po skončení doby ledové. Cobitis taenia přečkal zalednění v minimálně třech refugiech (oblasti Černého moře, Dněpru a Volhy), z nichž dvě přispěly k postglaciální kolonizaci severní a západní části Evropy. Cobitis elongatoides expandoval z podunajských refugií směrem do střední Evropy.

K masivnímu vzniku hybridních linií došlo v momentech, kdy se tyto expandující druhy dostaly do kontaktu, po ústupu ledovců, zejména ve střední Evropě, v povodích horního toku Odry a Labe. Vzniklé klonální hybridní linie elongatoides–taenia, se následně rozšířily do areálů obou rodičovských druhů.

Reference

Externí odkazy

https://www.ivb.cz/wp-content/uploads/57_155-161.pdf

Eschmeyer catalog of fishes - https://researcharchive.calacademy.org/research/ichthyology/catalog/fishcatmain.asp FishBase - https://www.fishbase.se/summary/SpeciesSummary.php?id=6378&lang=english

Kategorie:Sekavcovití