náhled|Zámek v Litni Daubkové jsou český rytířský rod (titul používán v letech 1896–1918), jehož členové v letech 1850–1950 sídlili na zámku a velkostatku v Litni v okrese Beroun. Současným představitelem je Jiří (George) Daubek, jehož matkou byla pěvkyně a herečka Jarmila Novotná, manželka Jiřího Antonína Daubka. Jeho děd Josef František Daubek, podnikatel a zakladatel rodu, byl jedním ze sedmi spoluzakladatelů Národního divadla v Praze.
Představitelé rodu náhled|upright|Zakladatel rodu Josef František Daubek náhled|upright|Josef Šebestián Daubek na portrétu Františka Ženíška Rytířský titul spojený s erbem byl udělen v roce 1896 Josefu Šebestiánu Daubkovi. Někdy používal i přídomek „z Brněnce“, který mu však udělen nebyl.
Rozrod rodu:Hradilová, s. 66–91. Josef František Daubek (1807–1882) ∞ 1832 Anna Hněvkovská (dcera Šebestiána Hněvkovského) Marie Daubková (1833 – po 1882) ∞ Josef Hamerník Anna Daubková (1839–1865) Eleonora Daubková (1840 – po 1882) ∞ Jan Jeřábek Josef Šebestián Daubek (1842–1922) ∞ 1884 Irma Wellsová (dcera podnikatele a statkáře Antonína Wellse) Marie Daubková (1885 – po 1922) ∞ 1912 Josef Bromovský mladší (syn Josefa Bromovského) Josef František Daubek (1888–1935) ∞ 1922 Olga Dietrichstein-Mensdorff-Pouilly (dcera Huga Dietrichsteina-Mensdorff-Pouilly) Marie Daubková (1923–?) ∞ 1948 Pierre Leon Parisi Josef Daubek (1924–?) dvě děti Olga Daubková (1928–?) ∞ 1948 Enrique Laroza Alexandra Daubková (1935–1961) ∞ 1961 Volkmar von Arnim Jiří Antonín Daubek (1890–1981) ∞ 1931 Jarmila Novotná Jarmila Daubková (1932–?) Jiří (George) Daubek (* 1938) ∞ Cathy tři dcery Růžena Daubková (1848 – po 1882) ∞ Edmund Jelínek, překladatel a polonista Aloisie Daubková (1848–1887) ∞ Čeněk Mareš, velkostatkář, zemský poslanec a starosta okresního zastupitelstva v Berouně
Původně kupecký rod Daubků pocházel z Poličky. Od roku 1847 v Litni hospodařil Josef František Daubek (1807–1882), statkář, podnikatel a obrozenecký činitel. Liteňské panství (deskový statek) koupil v roce 1850 a rozšířil jeho výrobu o pivovar, sladovnu a lihovar v zámeckém areálu. Vytvořil tak moderní zemědělský podnik. Josef František Daubek se také zasloužil o rozvoj Litně, například o rozšíření a opravy chátrajícího kostela sv. Petra a Pavla v Litni. Zámek v Litni se již za prvního z Daubků stal místem setkání řady významných osobností. Angažoval se jako jeden z iniciátorů a zakladatelů Národního divadla v Praze. U Josefa Františka Daubka působil jako správce liteňského panství František Jaroslav Čech] otec básníka a spisovatele Svatopluka Čecha.
Po jeho smrti zdědil panství Josef Šebestián Daubek (1842–1922), statkář, podnikatel, průkopník moderního lihovarnictví. Svými progresívními formami podnikání se řadí do první generace významných českých průmyslníků přelomu 19. a 20. století. Vlastnil parní mlýn v Brněnci na Svitavsku. Po převzetí rodinných velkostatků v Litni a Vlencích v roce 1882 se zaměřil na modernizaci liteňského velkostatku a zvláště na rozvoj na zdokonalování lihovarnické výroby. Společně s prof. Karlem Kruisem založil v Litni v prostorách hospodářského dvora zámku první lihovarnickou školu v Čechách i Předlitavsku. S jeho jménem je spojena řada významných změn v Litni. Podporoval výstavbu železniční trati Zadní Třebaň – Liteň – Lochovice a železniční stanice v Litni (1901). Finančně podpořil opravy kostela sv. Petra a Pavla, výstavbu jeho věže (1892), vybavení novými lavicemi a rozšíření varhan (1893). Za zásluhy o potravinářský průmysl se stal členem Národohospodářského ústavu při ČAVU v Praze.
Význam prvních dvou Daubků pro Liteň zhodnotil na základě faktografie liteňský farář Josef Kreisinger ve své práci o historii Litně.
Někdy jsou do rodu Daubků řazeni i pražští politici a podnikatelé Eduard Daubek (ten je uváděn jako bratr Josefa Františka Daubka staršího) a jeho syn Eduard Daubek mladší, rovněž s rytířským titulem (udělen 1872). Jedná se však o omyl, s rodem Daubků z Litně nebyli příbuzní.Hradilová, s. 75.
Erb náhled|upright|Erb Daubků nad vchodem kostela sv. Petra a Pavla v Litni s heslem Suscipere et finire (Podniknout a dokončit) Daubkové měli v erbu dubovou ratolest s pěti lístky. Podrobně i s rodovým heslem „Suscipere et finire“ (Podniknout a dokončit) je daubkovský erb vyobrazen nad vchodem do kostela v Litni. Erb Daubků tvoří též výzdobu interiéru pohřební kaple a hrobky, kterou nechal Josef Šebestinán Daubek postavit podle návrhu architekta Antonína Wiehla (1888) se sochařskou výzdobu od Josefa Václava Myslbeka.
Majetky náhled|Hrobka rodiny Daubků v Litni zámek Liteň mlýn v Brněnci Daubkova vila v Brněnci polnosti v Poličce činžovní dům v Mostecké ulici v Praze hrobka rodiny Daubků v Litni
Odkazy Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:České šlechtické rody Kategorie:Lidé z Litně Kategorie:Lidé z Poličky