thumb|Pražský hrad, tradiční sídlo českých představitelů thumb|Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě. Fresky uvnitř rotundy nepřímo dokládají dynastickou posloupnost nejstarších českých vládců. Seznam představitelů českého státu přináší přehled hlav státních útvarů, které se v minulosti nacházely na území dnešního Česka. Vedle českých knížat, českých králů, prezidentů Československé a České republiky jsou do seznamu zahrnuta i velkomoravská knížata a Sámo, vládce tzv. Sámovy říše. Panovníci z období před příchodem Slovanů zahrnuti nejsou, těm je věnována stránka Seznam předslovanských vládců na území Česka a Slovenska.

V případě, že některý panovník nebyl svrchovaným vládcem, je tato skutečnost uvedena v závorce přímo pod jeho jménem. Týká se to závislosti Velké Moravy na Franské říši v letech 870–871, českého knížectví za vlády Bořivoje I. na Velkomoravské říši, příslušnosti Českého království k Rakouskému císařství (1804–1867) a Rakousku-Uhersku (1867–1918) a závislosti Protektorátu Čechy a Morava na nacistickém Německu za 2. světové války. Příslušnost českého státu k nadstátním útvarům (včetně Svaté říše římské) takto uváděna není. náhled|Od Sáma po Zemana Číslovky za jmény panovníků se vztahují k titulu českého knížete či krále. Skutečnému pořadí však číslování neodpovídá u jména Ferdinand, jelikož Ferdinand IV. na trůn nikdy nenastoupil, a u jmen Karel a Matyáš, kde se tradičně nezapočítávají vzdorokrálové Matyáš a Karel III. Albrecht.

Vládce Sámovy říše (623/4–658/9) #JménoObrázekObdobí životaObdobí vládyPoznámky1Sámo70px|Sámo605?–659?623/4–658/9Franský kupec, vládce slovanského kmenového svazu, tzv. Sámovy říše.

Velkomoravská knížata (830?–906)

Mojmírovci (830?–870) #JménoObrázekObdobí životaObdobí vládyPoznámky1Mojmír I.60pxcca 795?–846?830?–846První historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců.2Rostislav60pxok. 813? – po 870 (Bavorsko)846–870Synovec Mojmíra I. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše.Skowronek, J., M. Tanty, T. Wasilewski. Słowianie, s. 38 Na Moravu přišli na jeho žádost misionáři Cyril a Metoděj. Svého nástupce Svatopluka vydává Frankům, kteří na Moravu dosazují své místodržitele Viléma a Engilšalka.

Vilémovci (870–871) #JménoObrázekObdobí životaObdobí vládyPoznámky 3–4 Engilšalk (v letech 870–871 v rámci Východofranské říše, jejímž králem byl Ludvík II. Němec) ok. 830–871 870–871Vilémův bratr, franský místodržící v době Svatopluka, dosazen Karlomanem Východofranským. Zemřel při vzpouře Moravanů vedené Slavomírem. 3–4 Vilém (v letech 870–871 v rámci Východofranské říše, jejímž králem byl Ludvík II. Němec) ok. 830–871 870–871Engilšalkův bratr, franský místodržící v době Svatopluka, dosazen Karlomanem Východofranským. Zemřel při vzpouře Moravanů vedené Slavomírem.

Mojmírovci (871–906) #JménoObrázekObdobí životaObdobí vládyPoznámky5Slavomírok. 830 – po 873871Kněz pravděpodobně mojmírovského původu, vůdce vzpoury proti franské nadvládě, která vedla ke svržení bratrů Viléma a Engilšalka. 6Svatopluk60pxok. 830–894870–894Synovec Rostislava, původně nitranský údělník. Propuštěn z franského zajetí, aby potlačil vzpouru Moravanů. Po návratu se však dává na Slavomírovu stranu a přebírá od něj vládu. Stává se nejvýznamnějším panovníkem Velkomoravské říše, ve středověku byl proto označován za krále. Vyhání žáky sv. Metoděje a zavádí na Moravě západní křesťanství.7Mojmír II.60pxpo 871 – 906?894–906Syn Svatopluka I. Po roce 906 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku. Jeho bratr Svatopluk byl údělníkem v Nitře (jako Svatopluk II.).

Česká knížata (872?–1085)

Přemyslovci (872?–889?) #JménoObrázekObdobí životaObdobí vládyPoznámky1Bořivoj I. (v letech 872?–883? v rámci Velkomoravské říše, jejímž knížetem byl Svatopluk)60px852/855 – 888/889?872?–883?Zakladatel dynastie Přemyslovců, podle Kosmase syn bájného Hostivíta, jeho původ nelze spolehlivě prokázat. První historicky doložený Přemyslovec.2Strojmír??? – po 885883?–885?Původ neznámý, snad Přemyslovec. Podle Kristiánovy legendy svrhl knížete Bořivoje, jelikož nesouhlasil s velkomoravskou nadvládou. O dva roky později byl za pomoci Svatoplukových vojsk sesazen.Počátky s. 332–3341Bořivoj I. (v letech 885?–890? v rámci Velkomoravské říše, jejímž knížetem byl Svatopluk)60px852/855 – 888/890?885?–890?Podruhé na trůně.

Mojmírovec (890–894) #JménoObrázekObdobí životaObdobí vládyPoznámky3Svatopluk I. (v letech 890–894 v rámci Velkomoravské říše, jejímž byl knížetem)60pxok. 830 – 894890–894Mojmírovec. Po smrti svého chráněnce Bořivoje I. na krátkou dobu opět převzal vládu (nárok na české území byl potvrzen Arnulfem Korutanským v roce 890).

Přemyslovci (894–1002) #JménoObrázekObdobí životaObdobí vládyPoznámky4Spytihněv I.60pxok. 875 Levý Hradec – 915894–915Syn Bořivoje. Vlády se ujal poté, co se Čechy po smrti Svatopluka I. vymanily z vlivu Velké Moravy a přiklonily se k Bavorsku.Po stopách Přemyslovců, s. 835Vratislav I.60pxok. 888 Praha – 13. únor 921 Praha915–921Syn Bořivoje I., bratr Spytihněva I.6svatý Václav (I.)60pxok. 907 – 28. září 935 Stará Boleslav921–935Svatý Václav. Syn Vratislava I., patron přemyslovské dynastie a české země.sv. Václav na catholica.cz Ve starší literatuře se často udává jako rok jeho smrti 929, většina soudobých vědců se ale již kloní k roku 935.Třeštík (2008), kap. 13. Datum vraždy, s. 249–2607Boleslav I.60pxok. 915 – 15. července 972935–972Syn Vratislava I., bratr svatého Václava. Boleslav I. je někdy považován za zakladatele české státnosti: ražba mince,Boleslav I. s. 126. hradská soustava, územní expanze – severní část Moravy, Horní Slezsko, Krakovsko a Červené hrady (Halič) – a centralizace.8Boleslav II.60pxok. 935 – 7. únor 999 Praha972–999Syn Boleslava I. Ještě rozšířil území zděděná po svém otci, ale ke sklonku vlády nedokázal zabránit jejich ztrátě ve prospěch Polska. Vyvražděni Slavníkovci, čímž dokončeno sjednocení Čech."Vyvraždění Slavníkovců, svatý Vojtěch". Český rozhlas. Po jeho smrti přichází státní úpadek a boj o trůn mezi jeho třemi syny.9Boleslav III.60px(968–971) Praha – (1037–1039) (Polsko)999–1002Syn Boleslava II. O trůn přišel povstáním předáků a družiníků.

Přemyslovec/Piastovec (1002–1003) #JménoObrázekObdobí životaObdobí vládyPoznámky10Vladivojcenter|40pxcenter|40px981? – leden 10031002–1003Snad Přemyslovec nebo PiastovecBALZER, O. Genealogia Piastów. Kraków, 2005. S. 109-110.. Na knížecí stolec dosazen polským knížetem Boleslavem Chrabrým.

Přemyslovci (1003) #JménoObrázekObdobí životaObdobí vládyPoznámky11Jaromír60pxok. 975 – 4. listopad 10351003Syn Boleslava II. Po smrti Vladivoje byl díky vojenské pomoci Jindřicha II. krátce dosazen na český knížecí stolec.9Boleslav III.60px(968–971) Praha – (1037–1039) (Polsko)1003Podruhé na trůně, roku 1003 Boleslavem Chrabrým znovu dosazen. Nařídil vraždění Vršovců; to vyvolalo povstání. Boleslav Chrabrý povolal svého chráněnce do Polska, oslepil jej a uvěznil.

Piastovec (1003–1004) #JménoObrázekObdobí životaObdobí vládyPoznámky12Boleslav IV.65px966/967 – 17. června 10251003–1004Piastovec, polský kníže, zvaný Chrabrý. Syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky, dcery Boleslava I. Na jaře 1003 vpadl do Čech, které ovládal do podzimu 1004.

Přemyslovci (1004–1085) #JménoObrázekObdobí životaObdobí vládyPoznámky11Jaromír70pxok. 973 – 4. listopad 10351004–1012Podruhé na trůně. Na podzim 1004 s podporou Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci.13Oldřich60pxok. 975 – 9. listopadu 1034 Praha1012–1033Nejmladší syn Boleslava II. Na jaře 1012 se zmocnil vlády v Čechách, Jaromír uprchl. V letech 1019/1029 (datace je nejistá) postupně dobyl na Polácích Moravu, která od té doby byla trvalou součástí českého státu.11Jaromír70pxok. 973 – 4. listopad 10351033–1034Potřetí na trůně. Když byl Oldřich roku 1033 obviněn císařem Konrádem II. z úkladů proti své osobě a sesazen, ustavilo říšské vojsko na podzim 1033 znovu Jaromíra českým knížetem.13Oldřich60pxok. 975 – 9. listopadu 1034 Praha1034Podruhé na trůně. Na jaře 1034 Konrád II. Oldřicha propustil a vrátil mu vládu v knížectví. Jaromíra dal jeho bratr zajmout a oslepit. Břetislav utekl před otcem do ciziny.11Jaromír70pxok. 973 – 4. listopad 10351034–1034/1035Počtvrté na trůně. Po smrti Oldřicha se vykastrovaný a oslepený Jaromír vzdal nároků na vládu ve prospěch Břetislava I. I přesto byl roku 1035 zřejmě z vůle Vršovců zavražděn. Kosmas popisuje uvedení Břetislava na knížecí stolec Jaromírem, nemohlo k tomu ovšem dojít hned po Oldřichově pohřbu, Břetislav by se nemohl vrátit z exilu tak rychle. Kdy přijel Břetislav do Prahy se nikde neříká. Pouze v jedné kronice najdeme zmínku, že Jaromír sám vládl knížectví dokonce jeden rok po smrti Oldřichově.14Břetislav I.60px1002/1005 – 10. leden 1055 Chrudim1034/1035–1055Syn knížete Oldřicha. Roku 1054 vyřešil otázku nástupnictví prosazením seniorátu – knížetem měl být nejstarší mužský člen přemyslovské dynastie.15Spytihněv II.60px1031 Olomouc – 28. ledna 1061 Hradec nad Moravicí1055–1061Syn knížete Břetislava. Své bratry zbavil držav a podřídil tak Moravu své přímé vládě. 16 Vratislav II.70px 1031 – 14. leden 1092 1061–1085Syn Břetislava I. Od roku 1085 byl prvním českým králem.

Český král (1085–1092)

Přemyslovec (1085–1092) #JménoObrázekObdobí životaObdobí vládyPoznámky1Vratislav(předtím jako kníže Vratislav II.)70px1031 – 14. leden 10921085–1092První český král. Nedědičný titul ad personam mu propůjčil císař Jindřich IV. V letech 1085–1092 byl také titulárním polským králem.

Česká knížata (1092–1158)

Přemyslovci (1092–1158) #JménoObrázekObdobí životaObdobí vládyPoznámky17Konrád I.60pxok. 1035 Praha – 6. září 1092 Praha1092Syn Břetislava I. Na knížecí stolec usedl 20. ledna 1092. Stihl se pouze pokusit opět spojit pražské a olomoucké biskupství.18Břetislav II.60pxok. 1060 Praha – 22. prosinec 1100 Zbečno1092–1100Syn Vratislava II. Roku 1099 Břetislav II. vojensky obsadil Moravu a svěřil ji do správy svého bratra Bořivoje II., kterého rovněž určil jako svého nástupce.19Bořivoj II.60pxok. 1064 Praha – 2. únor 1124 (Uhry)1100–1107Syn Vratislava II. Jeho nástup na trůn znamenal porušení zásad stařešinského řádu a počátek dlouhotrvajících rozbrojů mezi Přemyslovci.20Svatopluk II.60pxok.1075 Olomouc – 21. září 1109 Kladruby u Stříbra1107–1109Syn Oty Olomouckého. V roce 1107 poslal k Bořivoji II. vyslance, který pomluvil u knížete jeho spojence, Bořivoj ztratil oporu své moci a byl nucen uprchnout do Německa. Svatopluk se tak stal knížetem.21Vladislav I.60pxok. 1070 – 12. duben 1125 Praha1109–1117Syn Vratislava II. Jeho moc byla ohrožena ze strany příbuzných, císař Jindřich V. ho ovšem coby knížete potvrdil a Vladislav se tvrdě vypořádal se svými odpůrci.19Bořivoj II.60pxok. 1064 Praha – 2. únor 1124 (Uhry)1117–1120Podruhé na trůně. Roku 1117 postoupil Vladislav I. svému bratru Bořivojovi II. vládu, ale již za tři roky se z nejasných příčin opět vystřídali.21Vladislav I.60pxok. 1070 – 12. duben 1125 Praha1120–1125Podruhé na trůně.22Soběslav I.60pxok. 1090 Praha – 14. únor 1140 Debrné1125–1140 Syn Vratislava II. Vládu si nárokoval i Ota II. Olomoucký a získal si podporu německého krále Lothara III. Říšská vojenská výprava skončila porážkou v bitvě u Chlumce v únoru 1126. 23 Vladislav II. 60px asi 1110 Praha – 18. leden 1174 Meerane 1140–1158Syn Vladislava I., posléze druhý český král.

Český král (1158–1172)

Přemyslovec (1158–1172) #JménoObrázekObdobí životaObdobí vládyPoznámky2Vladislav I.(předtím jako kníže Vladislav II.)60pxasi 1110 Praha – 18. leden 1174 Meerane1158–1172Druhý český král. Zřejmě nedědičný královský titul mu propůjčil císař Fridrich I. Barbarossa v roce 1158.

Česká knížata (1172–1198)

Přemyslovci (1172–1198)