Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně je kulturní instituce zřizovaná Zlínským krajem. Galerie se věnuje především českému a slovenskému výtvarnému umění a architektuře 19. až 21. století. Dříve nesla rovněž názvy Oblastní galerie výtvarného umění ve Zlíně či Státní galerie ve Zlíně.
Sídlo galerie vlevo|náhled|Galerie sídlí ve 14. budově zlínského továrního areálu Galerie sídlí v centru města, v nedávno zrekonstruované budově č. 14, kam se instituce přestěhovala po více než půlstoletí svého působení v Domě umění a ve zlínském zámku. Prvním návštěvníkům se v těchto prostorách otevřela 1. května 2013. Stylová industriální atmosféra a moderní expozice v místě někdejšího továrního areálu firmy Baťa dodávají výstavám zvláštní kouzlo. Kromě úplně nové koncepce stálé expozice, které je věnováno druhé patro budovy, vznikl také nový prostor pro pořádání krátkodobých výstav v první etáži. Novinkou je i Grafický kabinet (umístěný v prostorách stálé expozice), v němž galerie vystavuje světlocitlivá díla, která dosud vystavována být nemohla. Do celého objektu je zajištěn bezbariérový přístup.
Historie Historie Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně je spjata s tradicí Zlínských salonů – přehlídek soudobého československého umění, pořádaných firmou Baťa v letech 1936–1948. Nákupem vystavovaných děl vzniklo jádro sbírky, kterou galerie postupně rozšířila o další díla a také o fotodokumentaci a modely zlínské funkcionalistické architektury. Kromě stálé expozice galerie pokračuje v přehlídkách současného domácího umění, od roku 1996 pořádá trienále Nový zlínský salon, Zlínský salon mladých a Prostor Zlín, kterých se v posledních letech účastní vedle českých i slovenští autoři. Věnuje se také prezentaci architektonické tvorby, především unikátní baťovské architektury a umění poválečných stavitelů. náhled|Dům umění ve Zlíně (2009), do roku 2013 sídlo galerie, od roku 2019 obnovený Památník Tomáše Bati V letech 1957–2013 galerie sídlila v Domu umění, v budově přestaveného Památníku Tomáše Bati. Autorem budovy v duchu zlínského funkcionalismu z roku 1933 je významný zlínský architekt František Lýdie Gahura. Další výstavy probíhaly po léta v historických prostorách zámku ve Zlíně, které galerie využívala od roku 1960. Zde byla umístěna stálá expozice českého malířství a sochařství 19. a 20. století, grafický kabinet a depozitář. V zámku z druhé poloviny 15. století mělo svoje sídlo také Muzeum jihovýchodní Moravy.
Do roku 2012 tak neměla zlínská Krajská galerie výtvarného umění z finančních i prostorových důvodů možnost vytvořit reprezentativní expozici všech svých uměleckých děl. Po přestěhování do modernizovaných prostor tovární budovy 14 na jaře 2013 je ve Zlíně poprvé k vidění ucelená sbírka českého umění 20. století spolu s díly moderního umění, originálními kusy zlínských designérů i zdejší architektury. Veřejnosti se také zpřístupnila řada cenných děl, jež byla léta umístěna pouze v zámeckém depozitáři.
Umělecké sbírky Od poloviny 50. let galerie systematicky budovala své sbírky se zaměřením na české a slovenské umění 19. a 20. století. Nejvýznamnější součástí kolekce jsou obrazy dokumentující rozvoj českého moderního umění, zastoupené zejména díly představitelů meziválečné avantgardy – s přesahy k počátkům dvacátého století i do doby následující. Stěžejními díly je dokumentována tvorba představitelů Mařákovy krajinářské školy, poté následuje historický úsek od vystoupení Osmy, přes kubistickou tvorbu, neoklasicismus dvacátých let a práce členů Umělecké besedy, surrealismus, až po protiválečně zaměřenou tvorbu přelomu 30. a 40. let. Významné místo ve sbírce zaujímají rovněž díla členů Skupiny 42. V kontextu tvorby druhé poloviny 20. století vynikají zejména některé práce představitelů českého informelu šedesátých let, ale i soubor děl z posledních tří desetiletí.
V uměleckých sbírkách dominují díla klasiků českého malířství 19. století a díla představitelů zakladatelské generace českého moderního umění a surrealistů. Za vidění určitě stojí například díla Václava Brožíka, Alfonse Muchy, Bohumila Kubišty, Josefa Čapka, Emila Filly, Václava Špály, Jindřicha Štyrského či Toyen. Mimoto se galerie v posledním období zaměřuje především na oblast soudobého českého umění a moderní architektury, která má ve Zlíně výrazné zastoupení.
Aktivity galerie náhled|Zážitkové programy pro školy i pro rodiče s dětmi v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně Krajská galerie, jejíž stálá sbírka vyrůstala na podkladu osobní kolekce soudobého moderního umění velkého mecenáše kultury a umění Jana Antonína Bati, spravuje a dále buduje sbírku uměleckých děl, pořádá výstavy, vzdělávací a zážitkové programy. Spektrum své činnosti doplňuje o akce propojující různé obory kultury. Usiluje o to stát se jedinečným místem nevšedního vzdělávání a prostorem pro aktivní setkávání s uměním.
Vedle výstav ve 14. budově zlínského továrního areálu nabízí svým návštěvníkům možnost studia sbírkových předmětů a konzultace v oblasti výtvarného umění a architektury i rozsáhlou specializovanou knihovnu a badatelnu.
V návaznosti na svůj program vydává odborné publikace, mimo jiné Prostor Zlín – časopis zaměřující se na výtvarné umění, design, architekturu a poesii. Za svůj katalog k výstavě VI. Zlínský salon mladých získala ocenění v prestižní soutěži Nejkrásnější kniha roku 2012.
Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně je členem Rady galerií ČR a Asociace muzeí a galerií České republiky.
Stálá výstava galerie Svět vzdálený i důvěrně známý můžete objevovat prostřednictvím stálé kolekce nazvané Prostor Zlín | Řády vidění. Výstava 210 děl představuje to nejlepší ze sbírky Krajské galerie výtvarného umění.
Nové stálé expozici patří celá 2. etáž 14. budovy. Velkým magnetem je zlínská architektura a urbanismus, které jsou světovým fenoménem. V expozici architektury se divák seznámí se jmény významných architektů pracujících pro firmu Baťa a jejich návrhy. Jednotlivé úseky jsou věnovány tvorbě Františka Lýdie Gahury (Obchodní dům a Velké kino, 1931, Památník Tomáše Bati, 1933), Miroslava Lorence (Společenský dům ve Zlíně, 1931–1932) a Vladimíra Karfíka (Administrativní budova firmy Baťa, 1938), ale také dílu poválečných architektů, kteří navázali na meziválečnou etapu, například stavbám Jiřího Voženílka, Miroslava Drofy a Zdeňka Plesníka.
Návštěvníky výstava seznámí také s výtvarnou kulturou Baťova Zlína, i s důvody, proč Baťovi zasahovali do kulturních sfér. Aby si zajistili kvalitní reklamní grafiky, založili vlastní školu umění, nakupovali umělecká díla, obklopili se nejlepšími lidmi v oboru a založili tradici zlínských výtvarných salonů. Během několika let vytvořila firma kolekci, jež se stala základem galerijní sbírky. Díky tomu mohou být dnes v expozici vystaveny nádherné práce českých umělců první poloviny 20. století – mimo jiné Emila Filly, Bohumila Kubišty, Antonína Slavíčka, Jakuba Schikanedera, Václava Špály, Josefa Čapka, Jana Zrzavého, Jindřicha Štýrského, Otty Gutfreunda, Vincence Makovského či Toyen a její Noc v Oceánii, který je snad nejznámějším obrazem sbírky. Z děl, která ve Zlíně už delší čas nebyla k vidění, mohou návštěvníci obdivovat třeba obraz Sibyla od Alfonse Muchy či plastiku Hudba od Josefa Václava Myslbeka a další díla z přelomu 19. a 20. století.
Galerie na dosažené úspěchy zlatého baťovského období po válce navázala další sbírkotvornou činností, jež nikdy nebyla přerušena. V současnosti je proto ve Zlíně ucelená sbírka českého umění 20. století. Ve vazbě na architekturu autoři expozic nezapomněli ani na průmyslový design, jehož kolébkou u nás je právě Zlín.
V proměnlivé části expozice (nazvané Řády vidění) se tak prolínají díla 20. století s tvorbou století devatenáctého i jedenadvacátého. Moderní tvorba má své zastoupení například v dílech Václava Boštíka, Karla Nepraše, Kurta Gebauera, Vladimíra Kokolii, Petra Nikla či designérů Zdeňka Kováře a Františka Crháka.
náhled|upright|vpravo|Časopis Prostor Zlín
Odborná knihovna Knihovna galerie je volně přístupná veřejnosti a je zaměřena na odbornou literaturu z oblasti výtvarného umění, včetně architektury, užitého umění, fotografie a příbuzných oborů. V současné době její fond tvoří přibližně 17 500 publikací, katalogů výstav a ročníků periodik. Katalog je elektronicky přístupný na internetových stránkách galerie. Knihovna se také zaměřuje na shromažďování informací o zlínských architektech a zlínské architektuře jak současné, tak i předválečné, baťovské.
Prostor Zlín Od roku 1992 galerie vydává časopis Prostor Zlín, který je zaměřen především na moderní a současné umění, architekturu a urbanismus. Obsahuje také další rubriky věnované poesii a designu. Vychází čtyřikrát do roka a všechny publikované texty mají resumé v anglickém jazyce.
Doprovodné programy pro veřejnost Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně připravuje ke každé výstavě edukační nebo animační programy. Jejich cílem je zprostředkovat veřejnosti moderní a současné umění v jeho pluralitě. Nejoblíbenější jsou zážitkové programy u studentů a žáků základních, základních uměleckých, středních, vyšších odborných a vysokých škol. Každá výstava má ale co nabídnout i dalším okruhům návštěvníků. Umění vytváří prostor pro setkávání s kurátory i tvůrci prostřednictvím rozhovorů, diskuzí, workshopů či přednášek autorů samých, návštěvníci si mohou radost z tvoření zkusit také na konkrétních praktických výtvarných úkolech a technikách přímo v prostorách expozic. vlevo|náhled|Zážitkové programy v galerii probíhají formou tvůrčích dílen Komentované prohlídky a zážitkové programy v prostorách výstavy jsou v nabídce také pro rodiče s dětmi a další skupiny návštěvníků. Součástí nabídky pro širší veřejnost jsou komentované prohlídky městem Zlínem, které uvádí kurátorka architektonické sbírky.
Básníci v Prostoru Zlín Měsíc autorského čtení navazuje vždy v květnu na divácky úspěšné ročníky, které přivedly do galerie legendy české poesie (kupř. Ivana Martina Jirouse – Magora, Jiřího Kuběnu, Zbyňka Hejdu…). Zajímavá setkání jsou u některých autorů doprovozena hudebním vystoupením. V rámci těchto podvečerů ožil ročník 2012 múzami J. H. Krchovského, Patrika Linharta, Petra Borkovce, Petra Čichoně, Lubora Kasala, Jaromíra F. Typlta. A nejen jimi. O inspiraci se ve zlínské galerii podělili také básníci Petr Hruška, Martin Langer, Luděk Marks a Pavel Rajchman.
Galerijní a muzejní noc Jedním z cílů je probouzet výtvarný život v regionu – galerie spolupracuje s ostatními kulturními subjekty a podílí se na jedné ze společných tradičních událostí: Galerijní a muzejní noci. Galerijní a muzejní noc představuje možnost nechat se jednou v roce vtáhnout v netradičním čase do kulturního dění ve Zlíně a prožít své noční setkání s uměním. Do tohoto programu, který se uskutečnil na 18 místech napříč městem Zlínem, se v roce 2012 zapojilo 15 kulturních soukromých i veřejných institucí – množství galerií, město Zlín, Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Alternativa – kulturní institut Zlín, Městské divadlo Zlín, Evangelický kostel či zlínská hvězdárna. náhled|Historický trolejbus – o Galerijní a muzejní noci ho lze potkat v ulicích Zlína a svézt se třeba na hvězdárnu Akce, která propojuje umělecké aktivity veřejných i soukromých institucí, proběhla v tomto roce potřetí, s cílem představit galerijní a muzejní prostory „v jiném světle“. Na každém z 18 míst během ní probíhají různé doprovodné aktivity. Návštěvníci společně tvoří průběžné umělecké dílo, mohou soutěžit o ceny, „adoptovat“ si některý z obrazů nebo se projít výstavou se zasvěceným komentářem. Na dalších místech běží hudební happeningy, animační projekty, performance či pozorování planet a hvězd na nebi. Do všech prostor a expozic je každoročně vstup zdarma a program je ozvláštněn i dalšími zajímavostmi – jedním z velkých lákadel je stylový retro autobus a historický trolejbus Dopravní společnosti Zlín-Otrokovice, které se starají o pohodlí a dopravu i při nepříznivém počasí, a propojují tak jednotlivá místa umění ve městě.