Ogulin je město v Chorvatsku, v Karlovacké župě. Žije zde obyvatel, z toho 7 374 v samotném městě. Je sídlem stejnojmenné opčiny, do které patří dalších 23 sídel (většinou vesnic). Protéká jím ponorná řeka Dobra.
Etymologie
Název města je slovanského původu a připomíná vykácené (holé – gole) lesy v okolí, které musely vznikajícímu sídlu ustoupit.
Historie
Oblast dnešního města Ogulinu byla ve 4. století př. n. l. osídlena Kelty. Římská říše získala kontrolu nad tímto místem v letech 33–35 př. n. l. Ve 4. století našeho letopočtu bylo místo pod častými útoky barbarů; Germánů, Sarmatů a Hunů. Poté připadlo území pod Ostrogóty a nakonec na krátkou dobu pod Byzantskou říši.
Okolo roku 630 je z byzantských záznamů doložen příchod Avarů a Slovanů.
K 12. století je datován chrám sv. Jakuba, nejstarší stavba v Ogulinu.
Vzhledem k častým útokům Turků na přelomu 15. a 16. století bylo rozhodnuto vybudovat v místě dnešního města pevnost. Umístěna zde byla i vojenská posádka. V letech 1584 a 1585 bylo město do značné míry při dalších tureckých útocích vypáleno. Turecká nadvláda nad Ogulinem, stejně jako nad značnou částí Dalmácie trvala až do Velké turecké války v závěru 17. století.
V 18. století se město začalo šířit i mimo zdi původního opevnění. Vzhledem k přetrvávajícímu tureckému nebezpečí bylo nicméně město zahrnuto do tzv. Vojenské hranice, pohraničního pásma Habsburské monarchie s Tureckem. Bylo zde udržována značná přítomnost vojska, které bylo tvořeno do nemalé míry pravoslavným obyvatelstvem.
Na počátku století devatenáctého byl Ogulin obsazen napoleonským vojskem a stal se součástí tzv. Ilyrských provincií (1809 až 1813). V závěru století byl jako Rakousko-uherské město napojen na místní železniční síť, když byla otevřena v roce 1865 zprovozněna trať Záhřeb–Rijeka.
V roce 1918 se stalo město součástí království SHS, později Jugoslávie a SFRJ. Elektrifikace města byla uskutečněna v roce 1924. V roce 1932 zde bylo sídlo obvodního soudu pro oblasti Gorski kotar a jaderské přímoří. V roce 1931 byl otevřen dům zdraví, o dva roky později byl založen místní fotbalový klub.
Na začátku druhé světové války byl Ogulin jedním z míst, kudy probíhala demarkační linie mezi určující linii kontroly mezi německým a italským vojskem.
V roce 1964 začalo v Ogulinu vysílat rádio a roku 1986 byl dokončen areál zimních sportů v blízkosti města.
Během Chorvatské války za nezávislost procházela hranice s nedalekou Republikou Srbská Krajina ve vzdálenosti 15 km od města. Až do roku 1995 tvořili téměř třetinu obyvatel města Srbové, jejich počet v souvislosti koncem války poklesl. Počet obyvatel Ogulinu se tak snížil z deseti na zhruba osm tisíc obyvatel. V roce 2011 bylo napočítáno, že v Ogulinu žije 8216 tisíc obyvatel.
Doprava
Ogulin se nachází na železniční trati spojující Záhřeb s přístavem Rijeka. V Ogulinu z ní odbočuje trať dále na jih, která napojuje města Knin a Split s chorvatskou železniční sítí. V blízkosti města také prochází hlavní chorvatská dálnice A1.
Kultura a náboženství
Pro Ogulin jsou typické tři kulturní události – Dani Ilme de Murskem, Frankopanské letní večery a Ogulinský festival pohádek.
Ve městě se nacházejí tři kostely, kostel Povýšení sv. Kříže, kostel Alojzije Stepinace a pravoslavný kostel sv. Jiří. Kaple sv. Jakuba na místním hřbitově pochází z 12. nebo 13. století.
Školství
V Ogulinu se nachází dvě základní školy (OŠ Ivane Brlić-Mažuranić a Prva osnovna škola) a dvě střední školy – Gymnázium (založené v roce 1919 a řemeslná/technická škola.
Přírodní památky
Město se rozkládá v hornaté krajině, která odděluje pobřeží Jaderského moře od chorvatského vnitrozemí. V jeho okolí se nachází pohoří Klek, Đulin ponor, jezero Sabljaci (umělá nádrž jižně od města) a pohoří Bjelolasica. Jižně od Ogulinu se také rozkládá národní park Plitvická jezera.
Známé osobnosti
Ivana Brlićová-Mažuranićová chorvatská spisovatelka Ema Pukšec, sopranistka Josip Magdić, skladatel Mile Magdić, historik Petar Stipetić, generál Vid Stipetić, admirál Ivan Gošnjak, generál JLA Vladimir Hudolin, psychiatr Vladimir Goldner, kardiolog Luka Cindrić, házenkář Anđelko Milardović, politolog Bogdan Žagar st., sportovní plavec Franjo Stipetić, herec Vlatka Vorkapić, režisérka Josip Kregar, politik Josip Jelačić, chorvatský bán Franjo Jelačić, generál z dob Habsburské monarchie Hrvoje Matković, chorvatský historik
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Města v Chorvatsku Kategorie:Sídla v Karlovacké župě