Bezděz () je obec v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Rozkláddá se na jižním úpatí kopce Bezděz se stejnojmenným hradem. Obec leží v oblasti Máchova kraje 5,5 kilometru jihovýchodně od Doks a je součástí mikroregionu Podralsko a Euroregionu Nisa. Žije zde  obyvatel. Na přelomu 12. a 13. století byla krátce městem.

Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1264, kdy byl připomínám královský villicus sídlící na dvorci, který se rozkládal v sousedství kostelíka. Fragmenty základů části dvorce se dosud nalézají asi 100 metrů západně do kostela. Villicus byl však roku 1278 nahrazen purkrabím na nově zbudovaném hradě Bezdězu, založeném králem Přemyslem Otakarem II. Ten v roce 1264 povýšil vesnici na město, ale v roce 1337 přenesl Hynek Berka z Dubé po králově svolení městská práva na nově založený Nový Bezděz, nynější Bělou pod Bezdězem. Od té doby se obec, údajně v souvislosti s nedostatkem vody, rozvíjela jen velmi pomalu. V roce 1898 byla z velké části zničena požárem.

Převážně německy mluvící vesnice byla v roce 1938 připojena jako součást Sudet k Německu. Po druhé světové válce byla většina původních obyvatel vysídlena.

Přírodní poměry Nad vesnicí se tyčí kopce Bezděz (606 metrů) s hradem Bezděz a Malý Bezděz (577 metrů), které byly společně zahrnuty do národní přírodní rezervace Velký a Malý Bezděz. Příroda na Malém Bezdězu byla chráněna od roku 1949. Samotná obec leží v nadmořské výšce 437 metrů. V severní části katastrálního území se z rozsáhlých lesů zvedá návrší Slatinné vrchy (429 metrů).

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 v obci žilo 539 obyvatel (z toho 264 mužů), z nichž bylo 93 Čechoslováků, 444 Němců a dva cizinci. Kromě osmi evangelíků a dvou členů nezjišťovaných církví byli římskými katolíky. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 547 obyvatel: 152 Čechoslováků a 395 Němců. Většina (510 osob) se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také jedenáct evangelíků, osm členů církve československé, dva židé, čtyři členové nezjišťovaných církví a dvanáct lidí bez vyznání.

Obecní správa Mezi lety 1850–1980 byl Bezděz obcí v okrese Dubá (1850–1921), posléze v okrese Mnichovo Hradiště (1930), poté v okrese Doksy (1950) a později v okrese Česká Lípa. Od 1. ledna 1981 do 30. června 1990 patřil jako část města k Doksům a od 1. července 1990 je opět samostatnou obcí.

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. června 2003.

Hospodářství a doprava V obci nejsou téměř žádné pracovní příležitosti. Většina obyvatel dojíždí za prací do okolních měst. V roce 2013 byl koeficient ekologické stability území obce 3,44.

+Druhy pozemkůRozloha (hektary)Orná půda430Zahrady15Ovocné sady3Trvalé travní porosty66Lesní půda1 773Vodní plochy1Zastavěné plochy10Ostatní plochy100

náhled|Železniční stanice Bezděz|alt=Patrová staniční budova s kolejištěm před ní. Nalevo před budovou parkuje červený osobní automobil Škoda Felicia.

Zhruba dva kilometry jižně od vesnice se nachází vlakové nádraží Bezděz na trati Bakov nad Jizerou – Jedlová. Do vsi z něj vede modrá turistická značka z větší části souběžně s cyklostezkou 0060. Provoz na trati byl zahájen v roce 1867. V železniční stanici Bezděz zastavují osobní vlaky na trati z České Lípy do Bakova nad Jizerou, v letním období pak vybrané rychlíky na trase Kolín–Šluknov. V pracovní dny do obce zajíždí několik autobusových spojů z České Lípy.

Společnost V obci byla zrušena mateřská i základní škola (na místě dnešního obecního úřadu). Většina dětí dojíždí do Doks. Obec provozuje veřejnou knihovnu. V letních měsících projede obcí padesát až sedmdesát tisíc turistů směřujících na hrad Bezděz, který je dominantou okolní krajiny zvané Máchův kraj.

Pamětihodnosti Hrad Bezděz je hrad ze třetí čtvrtiny 13. století. Hradní kaple svatého Michaela představuje jeden z nejvýznamnějších příkladů raně gotické architektury na území Česka. Přístupovou cestu k hradu lemují barokní výklenkové kaple Křížové cesty. Kostel svatého Jiljí je původně románská stavba ze 12. století. Barokně byl přestavěn v letech 1764–1769 Fara, barokní, současná s přestavbou kostela (dnes sídlo správy hradu) Kříž u příjezdové silnice do vsi poblíž odbočky ze silnice I/38. Kovový kříž s korpusem Krista na kamenném podstavci; na zadní straně nápis s datací 1868.

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Bezděz Kategorie:Vesnice v okrese Česká Lípa Kategorie:Bývalá města v Česku Kategorie:Obce v okrese Česká Lípa Kategorie:Sídla v Dokeské pahorkatině Kategorie:Máchův kraj Kategorie:Podralsko Kategorie:Obce v Euroregionu Nisa